seznam článků o silnicích From Wikipedia, the free encyclopedia
Na území Česka se v květnu 2023 nacházelo 426 čísel silnic II. třídy.
Silnice II. třídy se v Česku označují trojciferným číslem. Čísluje se vesměs kontinuálně od 101 dále. Základní číslování je nezávislé na číslování silnic I. třídy a probíhá tímto směrem: Praha – Čechy jižně od Prahy – západně od Prahy – severně od Prahy – východně od Prahy – Vysočina – jihozápadní Morava – jižní Morava – střední Morava – Slezsko – (jiho)východní Morava (řada plynule pokračuje na západním Slovensku). Takto jsou dána čísla až po 498 (někdejší 499 byla přečíslována na 71).
Čísla počínající pětkou (5xx) jsou použita rozptýleně na různé spojovací a doplňkové úseky; řada je nespojitá vlivem dřívější jednoty se Slovenskem, kde byla (a dosud je) většina jejích čísel použita pro „běžné“ silnice II. třídy. Řada je postupně kompletována od č. 501 dále.
Řada 6xx je pak systematicky používána pro označování bývalých silnic I. třídy (předřazením 6(0)- před původní číslo), zpravidla degradovaných na II. třídu po nahrazení dálnicí nebo jinou novou silnicí, výjimečně i bez náhrady (639, 644). Neplatí to výhradně; některé degradované silnice mají i jiné očíslování (část bývalé I/2 je II/425, část bývalé I/11 se stala součástí II/474, část bývalé I/18 je součástí II/150, část bývalé I/47 je II/430).
Po přečíslování v roce 1997, kdy bylo několik silnic I. třídy převedeno (bez náhrady) do kategorie II. třídy (a naopak), dostaly tyto nové silnice II. třídy čísla co nejlépe odpovídající místním poměrům, buď jako prodloužení navazující stávající silnice II. třídy, nebo použitím blízkého čísla, které bylo uvolněno přečíslováním jiné silnice.
V některých případech se za číslem silnice uvádí ještě písmenný index. U silnic I. nebo II. třídy index „A“ až „G“ nebo „N“ se používá k označení ramene směrově dělené silnice tam, kde část komunikace pro druhý směr není rovnoběžná s částí komunikace pro první směr, a index „H“ až „Z“ kromě „N“ se používá k označení tahů na předběžně vložených částech silničních tahů, tj. tahů evidovaných v datové základně silniční sítě ještě před rozhodnutím ministerstva dopravy o změně v silniční síti, a předběžně zrušených tahů. U silnic I. a II. třídy se větev či rameno s indexem považuje za součást silnice s daným číslem bez indexu.[1] Na dopravním značení se tento písmenný index nevyznačuje.
označení | délka (km) | kraj (RZ) | trasa (křížení se silnicemi I. třídy a s dálnicemi) |
---|---|---|---|
31 | H | Hořice – Lázně Bělohrad – Lužany – přerušení Staré Místo – Libáň | |
7 | S | Nymburk | |
9 | S | Mirošovice – Mnichovice – Struhařov | |
9 | S | Odolena Voda – Chlumín | |
28 | J | Humpolec – Větrný Jeníkov – Jihlava | |
13 | U | Ústí nad Labem – peáž s – Libouchec – Petrovice | |
9 | H | Rtyně v Podkrkonoší – Hronov | |
24 | U | Klášterec nad Ohří – Kadaň – Droužkovice | |
17 | M | Slatinice – Nedvězí – Olomouc-Holice | |
27 | L | Osečná – Křižany – Chrastava – Mníšek | |
4 | A | Praha-Slivenec – – Praha-Radotín |
označení | délka (km) | kraj (RZ) | trasa (křížení se silnicemi I. třídy a s dálnicemi) |
---|---|---|---|
* | Praha-Ruzyně – Praha-Slivenec – Praha-Hlubočepy po II. okruhu[2] (neoficiální označení, nyní zčásti městské komunikace, zčásti Pražský okruh D0) | ||
* | Praha-Hloubětín – Praha-Ďáblice (neoficiální označení; v minulosti toto označení nesl i Průmyslový polookruh od silnice I/8 v Kobylisích přes Prosek a dále ulice Hornoměcholupská, Výstavní a Mírového hnutí na Chodov, převážně po trase II. okruhu[2]) | ||
111 | J, B | Pelhřimov – Dušejov – Jihlava – Velký Beranov – Měřín – Velké Meziříčí – Velká Bíteš – Říčany – Starý Lískovec (bývalá silnice č. 2 v úseku Jihlava–Brno, plus úsek bývalé I/19 Pelhřimov–Jihlava) | |
88 | A, S, C | Praha – Jesenice – Kamenice – Benešov – Tábor – Veselí nad Lužnicí – Ševětín – České Budějovice (fakticky jde o nesouvislé, vyřazené úseky ) | |
12 | S, C | Předotice – Třebkov – MÚK Nová Hospoda | |
136 | A, S, P | Praha-Třebonice – Rudná – Beroun – Zdice – Žebrák – Rokycany – Plzeň – Kozolupy – Stříbro – Benešovice – – Bor – Přimda – Rozvadov – Německo | |
38 | S, K | Stochov – Nové Strašecí přerušení – Cheb – Pomezí nad Ohří | |
27 | U | Panenský Týnec - Sulec přerušení - Postoloprty – křiž. Žiželice – Chomutov | |
51 | A, S, U | Praha-Libeň – Odolena Voda – Veltrusy – Doksany – Terezín – Lovosice | |
82 | A, S, L | Praha-Kbely – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav přerušení Kosmonosy – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Příšovice – Turnov | |
112 | A, S, H | Praha-Horní Počernice – Starý Vestec – Sadská – Poděbrady – – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové | |
5 | U | – Ústí nad Labem (v některých mapách značená jako silnice I. třídy) | |
7 | S | Velvary – | |
6 | U | – Velemyšleves – | |
8 | C | České Budějovice – Rudolfov – | |
30 | M | Mohelnice – Loštice – Litovel – Příkazy – Olomouc | |
34 | J | Kamenice nad Lipou – Horní Cerekev – Batelov – Dolní Cerekev (degradace bez náhrady) | |
3 | B | Brno (ul. Hradecká) | |
2 | B | Brno (ul. Rokytova, Žarošická) | |
26 | E, M | Městečko Trnávka – Mohelnice (degradace bez náhrady) | |
41 | T | Fulnek – Bílovec – Klimkovice – Ostrava | |
25 | T | Frýdek-Místek – Horní Tošanovice – Třanovice – Český Těšín |
označení | současné označení | trasa (křížení se silnicemi I. třídy a s dálnicemi) |
---|---|---|
III/1794 | Útvina – Javorná | |
III/2175 | Krásná – Německo | |
součást I/57 | Krnov – Město Albrechtice – Vysoká – Polsko | |
součást I/56 | Bílá – Horní Bečva | |
převážně III/4932 | Vizovice – Haluzice – Slavičín | |
Jičín | ||
část I/28 (přeložka) | Odolice – Skršín | |
zpět označena jako I/55 | Hulín – Otrokovice |
Mezi další zrušené silnice patří II/100 (v Praze), původní II/211, původní II/215, původní II/150 (dnes I/24), původní II/159 (dnes součást I/39), II/333 (dnes součást I/2), původní II/466 (dnes součást I/56), původní II/468 (dnes II/466), II/499 (dnes I/71) a II/551 (dnes I/61).
Neobsazené číslo silnice II/100 bylo použito pro evidenční číslo mostu 100-100 pod Lipenskou přehradou, který v roce 1953 převzal od stavebníka přehrady Okresní národní výbor v Českém Krumlově, ale nikdy jej nepředal Okresní správě a údržbě silnic, a proto připadl do správy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Při aukci v červnu 2021 byl most uveden evidenčním číslem 100-100,[4] v systému BMS (Bridge Management System) jej však ŘSD vede pod evidenčním číslem UZSVM-01.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.