Remove ads
Fryšták (německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
| Fryšták | |
|---|---|
 Fryštácká radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Zlín |
| Obec s rozšířenou působností | Zlín (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′7″ s. š., 17°41′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 843 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,17 km²[2] |
| Nadmořská výška | 271 m n. m. |
| PSČ | 763 16 |
| Počet domů | 1 167 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 43 763 16 Fryšták mesto.frystak@frystak.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Gálík |
| Oficiální web: www | |
  Fryšták | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585211 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní jméno města bylo Freistadt - "svobodné město". Při převodu jména do češtiny došlo k rozlišení dvou t na t - k (poprvé doloženo 1437). V němčině se od 17. do 20. století používala zdrobnělina Freistadtl (Freistädtl).[4]
První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[5] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.
Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.
Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.
V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého. Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.
Presbytář z Kaple Domu Ignáce Stuchlého
Kříž v Kapli
Monstrance z Kaple Domu Ignáce Stuchlého
Vitráže z Kaple Domu Ignáce Stuchlého
Interiér Kaple Domu Ignáce Stuchlého
Vitráž v Kapli Domu Ignáce Stuchlého
Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. května 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:
- ČSDSD;
- ČSL;
- národní socialisté;
- KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasů strana lidová.
Hrdelní právo ve Fryštáku
Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:
- Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
- Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
- Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
- Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
- Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.
Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.[6]
Remove ads
Volební období 2006–2010
Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD[7][8]
Remove ads
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.
Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.
Pohled na Fryšták
Náměstí Míru-Hrubá hospoda
Náměstí Míru-socha sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Mikuláše
Fara a Dům Ignáce Stuchlého SKM, salesiánské středisko mládeže
Kaple sv. Antonína Paduánského
.jpg)
Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola[9] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS).
Mateřská škola Fryšták
Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Marie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.[10][11]
Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.
Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.[12] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.
Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem Krajského úřadu jmenuje ředitele. Identifikační číslo osoby školky je 75022711.[10][11].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.
Budova MŠ Fryšták
Přístavba MŠ Fryšták
Zahrada MŠ Fryšták
Remove ads
Rodáci
- Břetislav Bakala (1897–1958), hudební skladatel a dirigent
- Dalibor Brázda (1921–2005), česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
- Hanuš Domanský (1944–2021), hudební skladatel
- Jozef Cholek (1873–1928), slovenský a československý politik[15]
- Ludvík Jadrníček (1863–1954), akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
- Josef Januschka (1823–1907), rakouský státní úředník a politik
- Jaroslav Kvapil (1892–1958), klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
- Karel Pekárek (1911–1966), etnograf, pedagog a znalec Valašska
Osobnosti pobývající ve Fryštáku
- Karel Zikmund Dubský z Třebomyslic (1688–1744), příslušník rytířské větve rodu Dubských z Třebomyslic, z Fryštáku velel jako poručík (lajtnant) portášskému sboru v letech 1735–1741
- Karel Absolon (1877–1960), krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie
- Vladimír Fischer (1870–1947), konzervativně zaměřený architekt
- Jaroslav Hovadík (1935–2011), grafik, malíř a sochař; prožil ve Fryštáku své mládí
- Jan Pažout (1876–1909), akademický malíř
- Václav Renč (1911–1973), básník, dramatik, překladatel a scenárista; podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku
- Ignác Stuchlý (1869–1953), kněz a řeholník, zakladatel a první provinciál české salesiánské provincie
- Cyril Juroška (1921–2008), salesiánský kněz
Čestní občané
- Břetislav Bakala
- Pjotr Fjodorovič Buďko, zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Trofim Filipovič Bašmanov, partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Gennadij Grigorjevič Grečin, velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Alexandr Grigorjevič Giněvskij, velitel sovětského desantu
- Karel Huňa (in memoriam), poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
- Ludvík Jadrníček
- Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara, radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Jurij Vladimírovič Kulikov, náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Jaroslav Kvapil
- Petr Vasiljevič Moskalenko, velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Dajan Bajanovič Murzin, velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Vasilij Petrovič Nastěnko
- Nina Jakovlevna Potapenková, zvaná Kozko, členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
- Václav Renč (in memoriam)
- Alena Renčová, rozená Sedláková, choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
- Fjodor Vasiljevič Zimin, velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky[16]
Fryšták má 4[9] místní části:
Od 15. července 1976 do 31. prosince 2000 k městu patřil i Lukoveček.[17]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads