Čejč
obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Čejč[pozn. 1] (slováckým nářečím Čajč; německy Czejtsch, Tscheitsch, Scheitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Čejč | |
---|---|
Kostel svatého Vendelína | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hodonín |
Obec s rozšířenou působností | Hodonín (správní obvod) |
Okres | Hodonín |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°56′48″ s. š., 16°57′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 268 (2024)[1] |
Rozloha | 13,29 km²[2] |
Katastrální území | Čejč |
Nadmořská výška | 183 m n. m. |
PSČ | 696 14 |
Počet domů | 423 (2021)[3][4] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Čejč 430 696 14 Čejč cejc@cejc.cz |
Starosta | Ing. Jan Koutný |
Oficiální web: www | |
Čejč | |
Další údaje | |
Kód obce | 586099 |
Kód části obce | 18945 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Hovorany, Kobylí, Mutěnice, Čejkovice a Terezín. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Brněnka, V Malých, Hrubé, Kopce).
Původní podoba názvu vesnice byla Čaječ a byla odvozena od osobního jména Čajek, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -čaj (Dobročaj, Bolečaj apod., jde o základ slovesa čajati – "čekat, očekávat"). Význam místního jména byl „Čajkův majetek“. Z nepřímých pádů (Čajče, Čajči) vznikl nový tvar Čajč změněný pravidelnou hláskovou změnou ča > če na Čejč, který je už v nejstarších dokladech (ale podoba Čajč zapsána ještě 1368 a dochována v místním nářečí).[5]
První písemná zmínka o Čejči je z roku 1222, kdy vesnice patřila klášteru cisterciaček Porta coeli u Tišnova. Během husitských válek ves zpustla a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena Moravskými Slováky a francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.
Během Prusko-rakouské války obsadila vesnici 15. července 1866 pruská armáda, která do ní zavlekla epidemii cholery. Zemřelo čtyřicet obyvatel a tři pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.
V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí, roku 1908 železniční trať Čejč – Uhřice u Kyjova – Ždánice.
V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého státního statku, původně dvora Čenkov, dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy.[6] Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí – lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.[6]
Ve správním území obce se nachází čtveřice chráněných území. Východně od vsi je přírodní památka Výchoz. Jižně od ní, na svazích bývalého Čejčského jezera, leží několik vzájemně oddělených ploch přírodní památky Bílý kopec u Čejče a v jižní části katastrálního území se nachází přírodní památka Špidláky. V západním výběžku leží přírodní památka Kobylská skála.
V letech 2002 až 2016 byla starostkou Marta Výmolová. Na zasedání zastupitelstva 3. února 2016 byla odvolána, novým starostou byl zvolen Ing. Jan Koutný (KDU-ČSL).[9]