Ralsko (město)
město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ralsko (německy Roll, rusky Ральско) je město na jihovýchodě okresu Česká Lípa, na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, opuštěného sovětskou armádou, v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Ralsko patří rozlohou přibližně 170 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě čtvrtá největší obec i město). Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města, a bývalého vojenského výcvikového prostoru. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
Remove ads
Remove ads
Historie
Sídelní část obce Kuřívody byla založena na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[4] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[4] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[4] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[4]
Od 17. století až do druhé světové války byly Kuřívody osídleny převážně německým obyvatelstvem, proto bylo území v roce 1938 zabráno Německem jako součást Sudet a po válce (počátkem roku 1947) výrazně postiženo vysídlením Němců. Již v letech 1942–1943 vznikl na neosídlené části území výcvikový prostor Wehrmachtu a v dubnu 1945 zde vznikla dvě letiště. Koncem roku 1946 rozhodla československá vláda o zřízení vojenského tábora (vojenského prostoru) Ralsko, následkem čehož byly některé vesnice zlikvidovány a jiné využity pro vojenské účely. V letech 1968–1991 vojenský prostor využívala okupační sovětská vojska, od té doby je území postupně čištěno od následků působení vojsk, zejména od nevybuchlé munice, ale i různých ekologických zátěží.
Novodobá historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna 1992, kdy došlo ke sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km².[5] První novodobé obecní zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce 1992.
V době voleb měla obec 630 občanů. V letech 1991–1993 nalezlo v Ralsku domov 170 volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou. Další významný příliv osídlenců nastal až koncem 90. let, kdy se do prvních rekonstruovaných domů po sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech částí Česka.
V tomto bývalém vojenském prostoru se mimo jiné nachází i přistávací dráha již nepoužívaného letiště Hradčany, která byla v 70. letech 20. století Sovětskou armádou rozšířena, aby ji mohl v případě špatného počasí v okolí kosmického střediska Bajkonur v Kazachstánu použít sovětský raketoplán Buran.[6][7]
S účinností od 1. prosince 2006 byl obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954.[8] S velkou podporou Libereckého kraje se podařilo v prosinci 2014 schválit územní plán města Ralsko a od 5. ledna 2015 otevřít stavební úřad.[9]
Remove ads
Části města
Město Ralsko se skládá z devíti částí:
- Boreček
- Horní Krupá
- Hradčany
- Hvězdov
- Jabloneček
- Kuřívody - také katastrální území
- Náhlov - také katastrální území
- Ploužnice
- Svébořice
Jabloneček a Svébořice, pobytem sovětských vojsk téměř srovnané se zemí, zůstávají dosud neobydleny.
Původní katastrální členění
- Dolní Krupá (část moderního k. ú. Horní Krupá)
- Jezová (části moderních k. ú. Horní Krupá a Kuřívody)
- Kuřívody (část moderního k. ú. Kuřívody)
- Vrchbělá (část moderního k. ú. Kuřívody)
Remove ads
Změny na radnici
Na přelomu března a dubna 2011 byl zastupitelstvem odvolán z funkce starosty Ing. Miloš Tita (nezávislý) a do vedení města se po dvou letech vrátil Miroslav Králík z ČSSD. K rozsáhlým změnám došlo i ve složení městské rady.[10] K dalším rozbrojům docházelo i v roce následujícím, kdy byly odvolávány výbory zastupitelstva.[11] V březnu 2015 byl starosta obviněn státním zástupcem ze zneužití pravomoci veřejného činitele.[12]
Dne 21. dubna 2015 byl odvolán z funkce starosty Miroslav Králík, staronovým starostou byl zvolen Ing. Miloš Tita z Iniciativy nezávislých. Ke změně došlo i na postu místostarosty.[13]
Památky
- Kostel svatého Havla v Kuřívodech ze druhé poloviny 13. století
- Kuřívodský renesanční zámek, který byl vybudován v 16. století, stojící na místě starší berkovské tvrze
- Zřícenina gotického hradu Ralsko, stojící na stejnojmenném 698 m vysokém vrchu Ralsko, pravděpodobně ze 14. století
- Zbytky středověkých sídel na vrcholech Děvína a Stohánku
- Poštovní stanice v Kuřívodech z roku 1889, dnes sídlo obecního úřadu
- Škola z počátku 19. století, dnes opět sloužící ke svému účelu
- Pomníček bitvy u Kuřívod připomínající prusko-rakouskou válku roku 1866
.jpg)
Remove ads
Přírodní zajímavosti v okolí
- Hradčanské rybníky (přírodní rezervace) – soustava čtyř rybníků s přilehlými mokřady, chráněná bažinní a rašeliništní květena, již vně památky je rekreační Hradčanský rybník
- Hradčanské stěny – zalesněné rozsáhlé skupiny skal na severní a severovýchodní hranici rozsáhlé pískovcové plošiny Hradčanská pahorkatina
- Vrch Ralsko – mohutný čedičový vrch, vrcholové partie jsou chráněny jako přírodní rezervace
- Vranovské skály (přírodní památka) – pískovcové skalní útvary a přirozená rostlinná společenstva na úpatí vrchu Ralsko
- Jelení vrchy (přírodní památka) – přírodně cenný komplex lesa, zejména bučin a suťového lesa, diferencovaného ve svazích Malého a Velkého Jeleního vrchu
- Stohánek (přírodní památka) – skalní věž se zbytky středověkého osídlení a dalšími lidskou činností vzniklými útvary
- Meandry Ploučnice u Mimoně (přírodní památka) – meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organismů
- Velká Buková a Malá Buková – dvojice čedičových vrchů s pralesovitými bukovými porosty
- Obora Židlov – rozsáhlá obora na území bývalého vojenského prostoru, s povoleným vstupem turistům, s chovem divoké zvěře, včetně zubra evropského
Na území obce Ralsko se nachází též útulek pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata; leží na břehu Hradčanského rybníka a jsou v něm k vidění především zvířata žijící v okolí, např. prase divoké, liška, kuna či tři druhy bažantů. K největším zajímavostem patří psík mývalovitý z Mongolska a mýval severní ze severu Kanady.
- mimo katastr města
- Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala o rozloze 903,5 ha. Žije zde 264 druhů ptáků, např. orel mořský, jeřáb popelavý, bukač velký. V mokřadech a rašeliništích se vyskytují vzácné rostliny: leknín bělostný, rosnatka okrouhlolistá a řada dalších. Území bylo roku 1993 vyhlášeno biogenetickou rezervací Evropského společenství (viz Natura 2000).
- Divadlo (přírodní památka) – rozeklaný pískovcový hřeben s erozně vypreparovanými skalními útvary
Remove ads
Pověsti
Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.[zdroj?]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads