Třinec

statutární město v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Třinecmap

Třinec (v místním nářečí a polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy. Třinec je jednou z přirozených metropolí Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Vendryně, Bystřice, Ropice, Vělopolí, Smilovice a další pak okolo 60 tisíc obyvatel. Město má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého).[4] Třincem protéká z jihu na sever říčka Tyrka a řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkově je Třinec druhým nejvýchodnějším městem Česka.

Stručná fakta Statutární město, Lokalita ...
Statutární město Třinec
Thumb
Thumb
ThumbThumb
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°40′39″ s. š., 18°40′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel34 266 (2024)[1]
Rozloha85,36 km²[2]
Nadmořská výška306 m n. m.
PSČ739 55, 739 61, 739 94
Počet ulic109
Počet domů5 573 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.12
Počet ZSJ39
Kontakt
Adresa magistrátuJablunkovská 160
Staré Město
739 61 Třinec 1
sekretariat@trinecko.cz
PrimátorkaVěra Palkovská (nezávislá)
Oficiální web: www.trinecko.cz/index.asp
Thumb
Třinec
Další údaje
Kód obce598810
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Název

Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest – „rákos“ (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný – „rákosový“. Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).[5]

Historie

Thumb
Železárny Třinec v roce 1910
Thumb
Transparent vítající polskou armádu na dnešní ulici 1. máje, říjen 1938

Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[6]. V roce 1799 koupil Třinec těšínský vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský. V roce 1839 zde byly otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.

Československo-polské spory o Třinec

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

Obyvatelstvo

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[17] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[18]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[19]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011 2021
6421 7922 2913 2143 8495 9956 12815 61921 94630 17244 73945 21038 95336 263 33 782
  • Thumb
    Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011
  • Thumb
    Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011
  • Thumb
    Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[20] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada dalších církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[21] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory.

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká. Sousedními obcemi sídla jsou Košařiska, Vendryně, Smilovice, Řeka, Ropice, Morávka, Český Těšín a Gmina Holešov.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.

Kultura

  • Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389
  • Kino Kosmos – Dukelská 689
  • Knihovna Třinec – Lidická 541
  • Klub seniorů – Husova 404
  • Den s IZS – ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526)
  • Dům dětí a mládeže, Třinec, příspěvková organizace – Středisko volného času (Bezručova 66)
  • Třinecké kulturní léto
  • Hutník – Každoroční hudební událost roku v Třinci
  • Hvězdárna – Revoluční
  • Kulturní dům TRISIA – náměstí Svobody

Sport

HC Oceláři Třinec

Thumb
Werk Aréna

Nejúspěšnějším sportovním klubem ve městě je hokejový klub HC Oceláři Třinec (současný název nese od roku 1999, založen jako SK Třinec). V sezóně 2010/11 vyhrál historicky první mistrovský titul,[22] aby pak roku 2018 vstoupil do zlaté éry své historie a učinil z Třince hegemona českého hokeje, který se může pochlubit mistrovským kvintetem ze sezón 2018/19, 2020/21, 2021/22, 2022/23 a 2023/24 (zdánlivé přerušení šňůry je způsobeno nedohráním jednoho ročníku extraligy kvůli epidemii covidu-19).[23] Do nejvyšší soutěže přitom klub vstoupil prvně až v sezóně 1995/96. Brzy se ale ukázalo, že bude patřit k lídrům, již ve své třetí extraligové sezóně bral stříbro. Oceláři se mohou pochlubit také stříbrem ze Spenglerova poháru (2019), pravidelnou účasti v Lize mistrů ze které mají bronz (2017/18).[24][25] Velkou úlohu v dějinách třineckého hokeje sehrál trenér Alois Hadamczik, pod zlatou érou jsou podepsáni trenéři Václav Varaďa a Zdeněk Moták. K velkým hráčským osobnostem patřili Ladislav Lubina, Roman Čechmánek, Pavel Francouz, Jan Marek, Vladimír Vůjtek, Martin Vojtek, Richard Král, Jan Peterek, Radek Bonk, Erik Hrňa, Tomáš Kundrátek, Marek Zadina, Matěj Stránský, Martin Růžička, Šimon Hrubec, Ondřej Kacetl, Daniel Voženílek, David Cienciala, Libor Hudáček, nebo Petr Vrána. Oceláři mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice Werk Arenu, jež byla otevřena v roce 2014, a nahradila tak starou halu z roku 1967 jejíž kapacita byla 5200 diváků. Kapacita nové haly je 5400 diváků. Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Werk Arena hostila Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020.

FBC Intevo Třinec

Thumb
Sportovní hala STARS Třinec

V Třinci sídlí také florbalový klub FBC Intevo Třinec (současný název nese od roku 2020, založen jako FBC Steel Třinec, dříve také FBC Ossiko Třinec), který byl založen v roce 2011 a svá domácí utkání odehrává ve sportovní hale STARS Třinec, která se svou kapacitou 900 diváků plní standardy Českého florbalu pro nejvyšší soutěže mužů i žen. Hala se nachází ve sportovním komplexu STARS Třinec. Mužský tým Třince hraje od sezóny 2023/2024 Národní ligu (3. nejvyšší soutěž), do které postoupil v sezóně 2022/23.[26] Ženský tým hraje od sezóny 2023/2024 Extraligu žen (nejvyšší soutěž), do které postoupil v roce 2023, kdy zvítězil v baráži nad týmem Panthers Praha 3–1 na zápasy.[27][28][29]Mezi největší úspěchy týmu patří také postup do čtvrtfinále Poháru Českého florbalu v sezóně 2022/2023, kde prohrál s týmem 1. SC Vítkovice 2–11.[30][31] V posledních letech se Třinci povedlo přivést do ženského týmu několik zajímavých jmen včetně dvou bývalých reprezentantek Romany Kieckové, Veroniky Třinecké (ta nyní v týmu působí jako asistentka trenéra) a několikanásobné vítězky ženské extraligy Kláry Kociánové. Mezi odchovance klubu patří Vendula Maroszová, která v roce 2022 dovedla jako kapitánka českou juniorskou reprezentaci ke stříbrným medailím na mistrovství světa a v roce 2023 získala s českou ženskou reprezentací bronzovou medaili na seniorském Mistrovství světa žen.

FK Třinec

Thumb
Stadion Rudolfa Labaje

Také fotbalový klub FK Třinec se může pochlubit účastí v nejvyšší domácí soutěži, v té strávil šest ročníků (1963/64, 1970/71, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1975/76). Nejlepším umístěním v ní bylo 10. místo. Tehdy třinecký dres oblékali i reprezentanti Československa František Karkó a Miroslav Pauřík. Odchovanci klubu byli i reprezentanti Tadeáš Kraus a Karel Kula, jenž byl později devět let generálním manažerem i předsedou představenstva klubu.[32] V novější éře za Třinec hráli i reprezentanti Radomír Chýlek, Zdeněk Pospěch, Libor Sionko či keňský reprezentant Patrick Oboya. Od sestupu v roce 1976 se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligovou úrovní, od sezóny 2023/2024 působí ve třetí nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Rudolfa Labaje, který má kapacitu 2200 diváků.

Golf Club Třinec

Dalším úspěšným sportovním klubem je golfový klub Golf Club Třinec, jehož mužský i ženský tým soutěží v české extralize družstev. Ženský tým je mnohonásobný mistr ligy.[33] Domovským hřištěm klubu je Golf Resort Ropice, který má nyní 27 jamek, hřiště tak patří do pomyslné „Velké sedmy“. K lokalitám s minimálně 27 jamkami, a tedy s třemi plnohodnotnými devítkami, (dalšími takovými v Česku jsou středočeský Karlštejn a Panorama Kácov, západočeský Darovanský Dvůr a brněnská Kaskáda).[34]

Další kluby ve městě

Dnes již zaniklé kluby

Sportoviště ve městě

Thumb
Městský stadion Třinec

Sportovní akce ve městě

Sportovní události

Školy

  • Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace
  • Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace
  • Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241
  • Mateřská škola NERUDOVA č.113
  • Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace
  • Základní škola Slezská 773
  • Základní škola a mateřská škola Gustawa Przeczka s polským jazykem vyučovacím v Třinci, Nádražní 10
  • ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace, Třanovského 596
  • Základní škola a mateřská škola s polským jazykem, Koperníkova 696
  • Základní škola Dany a Emila Zátopkových, přísp. org., Jablunkovská 501
  • Církevní mateřská škola, Janáčkova 498
  • Církevní mateřská škola, Horní Líštná 10
  • Církevní mateřská škola, Sosnová 367
  • Střední odborná škola Třineckých železáren, Lánská 132
  • Třinecká obchodní akademie, Beskydská 1140
  • Gymnázium Třinec, Komenského 713
  • Církevní základní škola, Kaštanová 412

Osobnosti

Čestný občan Třince

  • Edvard Beneš – prezident ČSR – uděleno 28.5.1947[zdroj⁠?!]
  • Otto Gavenda – sportovec, trenér, novinář a fotograf[35]
  • Rudolf Labaj – sportovní trenér
  • Gertruda Milerská, rozená Lachsová – účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení „Ukrývané dítě – Hidden Child“[36]
  • Arnošt Steiner – důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina
  • Václav Štývar – pedagog a sbormistr

Významné osobnosti města[37]:

Sportovci na OH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na LOH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na ZOH

Historie – primátoři Třince

  • 1860–1895 Ing. Franz Obtulowicz starosta
  • 1896–1906 Robert Uhlig starosta
  • 1907–1920 Josef Bohm starosta
  • 1921–1923 Jan Renda vládní komisař
  • 1924–1930 Ing. Vladimír Kořínek starosta
  • 1930–1933 Rudolf Pazdírek starosta
  • 1933–1934 Piotr Kornuta starosta
  • 1934–1938 Augustin Hulva vládní komisař
  • 1938 Dobroslav Lízal vládní komisař
  • 1938–1939 Jan Kajzar vládní komisař
  • 1939–1940 Alois Matloch vládní komisař
  • 1940–1943 Werner Thiers vládní komisař
  • 1944–1945 Karl Schneider vládní komisař
  • 1944–1945 Franz Hiller
  • 1945 Franciszek Pitucha předseda
  • 1945 Bohumil Huvar předseda
  • 1945–1947 Ludvík Uhlář předseda
  • 1947–1948 Emil Straka předseda
  • 1948 Jerzy Klus předseda
  • 1948 Josef Štvrtňa předseda
  • 1948–1950 Edmund Solarski předseda
  • 1950–1954 Josef Grycz starosta
  • 1954–1973 Vladimír Vencel předseda
  • 1973–1985 Jan Kozielek předseda
  • 1985–1989 Dr. Pavel Prokesz předseda
  • 1989–1990 Ing. Gustav Bruk pověřen vedením
  • 1990–1993 Albert Kornuta starosta
  • 1993–1994 Ing. Jaroslav Opletal starosta

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec

Další informace Datum voleb, Zvolení zastupitelé ...
Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta /
od 2018 primátor(ka) města		 1. místostarosta 2. místostarosta 3. místostarosta Rada města
18. 11. – 19. 11. 1994[39]Ing. Jan StarýIng. Karel BardoňneobsazenneobsazenIng. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998[40]Ing. Igor PetrovIng. Jaromír ProcházkaRNDr. Věra PalkovskáneobsazenIng. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. – 2. 11. 2002[41]Ing. Igor PetrovRNDr. Věra PalkovskáIng. Miroslav BoublíkneobsazenIng. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. – 21. 10. 2006[42]RNDr. Věra PalkovskáIng. Ivo KantorPhDr. Milada HejmejováRadim KozlovskýMgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. – 16. 10. 2010[43]RNDr. Věra PalkovskáPhDr. Milada HejmejováMgr. Ivo KaletaIng. Ivo KantorMgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10. 10. – 11. 10. 2014[44]RNDr. Věra PalkovskáIng. Michael TrojkaMgr. Ivo KaletaRadim KozlovskýMgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová
Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016)
Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný
5. 10. – 6. 10. 2018[45]RNDr. Věra Palkovská[46]Mgr. Ivo KaletaRadim KozlovskýneobsazenVojtěch Dohnal, Jana Kantorová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki, Bohdan Sikora
Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.
23. 9. – 24. 9. 2022[47]RNDr. Věra PalkovskáMgr. Ivo KaletaRadim KozlovskýIng. Ivo Kantor
Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.		Ing. Lucie Fremrová, Bc. MSc. Bohdan Sikora, JUDr. Jana Kantorová, Bc. Regina Szpyrcová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki a Ing. Wiesław Wania.
Zavřít

Části města a okolní obce

Thumb
Okolní obce: Vělopolí, Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Střítež, Smilovice, Řeka, Vendryně, Košařiska, Bystřice nad Olší, Nýdek

Části města Třinec

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[48]

Partnerská města

Fotogalerie

Odkazy

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.