Olše (řeka)

řeka, přítok Odry From Wikipedia, the free encyclopedia

Olše (řeka)map
Remove ads
Tento článek je o řece. O stromu pojednává článek Olše (rod).

Olše (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse [olze]) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá,[pozn 1] její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.[1]

Stručná fakta Olše Olza, Základní informace ...
Remove ads
Remove ads

Název

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).[3]

Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.[4]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[5]

V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:

  • Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.[8]
  • Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
  • Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.

Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.[9]

V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.[10]

Thumb
Název Olse [olze] na mapě z roku 1724
Remove ads

Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše

  • lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše[11]
  • počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724[12][9]
  • naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně[11]
  • servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map[14] Tato informace je nepřesná:
    • Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
    • od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.[15][16]
    • název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
      Thumb
      Název Olša na mapě z roku 1904
Remove ads

Průběh toku

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.

Větší přítoky:

Vodní režim

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Další informace místo, říční km ...
Remove ads

Využití

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

Remove ads

Kultura

Thumb
„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době polského záboru východní části československého Těšínska v roce 1938

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

Remove ads

Galerie

Odkazy

Loading content...
Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads