Stanisław Zahradnik

Stanisław Zahradnik (* 26. dubna 1932,  Kojkovice – 5. listopadu 2023) byl regionální historik, spisovatel a polský menšinový pracovník působící v české části Těšínska. Byl též vedoucím Muzea Třineckých železáren.

PhDr. Stanisław Zahradnik, CSc.
Stanisław Zahradnik (2. ledna 2008)
Narození	26. dubna 1932 Kojkovice nebo Třinec
Úmrtí	5. listopadu 2023 (ve věku 91 let)
Povolání	historik, archivář a spisovatel
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	dějiny, regionální dějiny a archivnictví
Ocenění	medaile Pro Memoria Medaile ochránce míst národní paměti Čestný odznak za zásluhy o polskou kulturu
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Stanisław Zahradnik studoval na gymnáziu s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně a poté na Univerzitě Karlově v Praze. Po absolutoriu v roce 1956 nastoupil do Třineckých železáren jako vedoucí podnikového archivu, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. V roce 1969 spoluzakládal Muzeum Třineckých železáren a později se stal i vedoucím tohoto muzea. Založil též sekci historie regionu v rámci PZKO a do roku 2007 byl jejím předsedou. V roce 2006 byla Stanisławu Zahradnikovi udělena Stříbrná medaile Ochránce národních památných míst a v roce 2009 obdržel Cenu města Třince za zásluhy v propagaci města v celostátním i regionálním měřítku.

Dílo a kontroverze

Stanisław Zahradnik se ve své publicistické činnosti zaměřuje na Těšínsko, Třinec, Třinecké železárny a dlouhodobě sbírá dokumentační materiály o Těšínsku pro zpracování dějin Poláků na Těšínsku. Publikuje v polštině i češtině. Vydal 42 knižních publikací, 114 statí v kolektivních publikacích a 541 článků v různých periodikách.^[1]

Závěry Stanisława Zahradnika ve vztahu k postupu československých úřadů vůči polské menšině v československé části Těšínska v meziválečném období^[2] a polskému obsazení východní části československého Těšínska v roce 1938 v souvislosti s Mnichovskou dohodou^[3] jsou českými historiky hodnoceny jako krajní.^[4][5]

Odkazy

Reference

1. V Třinci ocenili badatele i astronoma
2. Stanisław Zahradnik tvrdí, že polská menšina měla svá práva garantována jen formálně a československé orgány využily každé příležitosti k čechizaci polského obyvatelstva („w praktyce burżuazyjne władze, przy współdziale miejscowych organizaci czeskich ze Śląska z Maticą osvěty lidové na czele wykorzystały każdą okazją do czechizacji polskiej ludności“). Spolu se spoluautorem Markem Ryczkowským též považují polskou národnostní menšinu za nejutlačovanější ze všech národnostních menšin v meziválečném Československu.
3. Stanisław Zahradnik spolu se spoluautorem Markem Ryczkowskim hodnotí polské ultimátum o vydání východní části československého Těšínska z 30. září 1938 jako polský protest proti Mnichovské dohodě a výsledek polského neobvykle střízlivého a chladnokrevného hodnocení situace, která se v Evropě vytvořila. Postup polských orgánů v době polského záboru vůči Čechům potom tito autoři považují i přes zjevné rozdíly za v zásadě stejný, jaký byl postup československých orgánů před polským záborem vůči Polákům.
4. GAWRECKÁ, Marie. Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918–1938. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2004. ISBN 80-7248-233-5. S. 91.
5. GAWRECKI, Dan. Studie o Těšínsku 15. Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918–1938. 1. vyd. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1999. ISBN 80-902355-4-9. S. 368.

Související články

• Československo-polský spor o Těšínsko
• Polský kulturně-osvětový svaz v České republice
• Zaolzie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanisław Zahradnik na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanisław Zahradnik
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• V Třinci ocenili badatele i astronoma

Portály: Česko | Historie | Lidé | Slezsko