Habry

Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Habry
Radnice na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností	Havlíčkův Brod (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′22″ s. š., 15°29′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 309 (2025)[1]
Rozloha	27,43 km²[2]
Nadmořská výška	468 m n. m.
PSČ	582 81, 582 82, 582 91
Počet domů	527 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Žižkovo nám. 66 582 81 Habry [e-mail]
Starosta	Pavel Víšek
Oficiální web	www.habry.cz
Habry
Další údaje
Kód obce	568651
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Během stíhání vojska krále Zikmunda od Kutné Hory k Německému, dnes Havlíčkovu Brodu, spojené husitské vojsko Jana Žižky 8. ledna 1422 u Habrů uštědřilo části jeho sil porážku, po níž Havlíčkův Brod oblehlo.

Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o status města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR status města navrácen a později i matrika a stavební úřad.^[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Habrů^[5][6][7][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991
Počet obyvatel	2859	2862	2555	2522	2432	2238	2040	1642	1793	1551	1341	1317
Rok	2001	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014
Počet obyvatel	1298	1307[5]	1321[5]	1323[5]	1336[5]	1329[5]	1312[5]	1303[5]	1310[5]	1321[5]	1310[5]	1312[5]
Rok	2015	2016	2017	2018	2019	2020
Počet obyvatel	1318[7]	1309[7]	1324[7]	1316[7]	1317[7]	1333[7]

Školství

• Základní škola a Mateřská škola Habry (www.zshabry.cz)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Habrech.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Židovský hřbitov na západ od silnice do Čáslavi
• Kříž u silnice k Havlíčkovu Brodu
• Pomník sovětského vojáka
• Radnice na náměstí
• Zámek
• Hrobová kaple hrabat Pöttingů z Persingu

Části města

• Habry
• Frýdnava
• Lubno
• Zboží

Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Bačkov a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Leškovice.^[8]

Známí rodáci

• František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
• Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12. prosinec 1903, Praha)
• Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845–1903, Habry)
• Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
• Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)
• Rudolf Mates (1881–1966 Habry)– český malíř, ilustrátor Karafiátových Broučků a jiných pohádek

Starostové a další představitelé města

• 1856 – Jan Jeli Engelberth,
• 1864 – Jan Jelínek,
• 1866 – Václav Reiter,
• 1886 – Vincenc Šturma,
• 1894 – František Pokorný ml.,
• 1904 – Antonín Kreuzmann,
• 1911 – PhMr. Gustav Bretter,
• 1918 – MUDr. Alois Lochner,
• 1919 – PhMr. Gustav Bretter,
• 1923 – Karel Malina,
• 1927 – Josef Geier,
• 1931 – Josef Němec,
• 1938 – Karel Malina,
• 1940 – P. Julius Mládek,
• 1942 – JUDr. Jaroslav Adámek,
• 1945 – Jiří Komárek,
• 1945 – JUDr. Cyril Juda,
• 1945 – Miloslav Marek,
• 1947 – Miloslav Konvalina,
• 1948 – Jan Friml,
• 1953 – František Frýdl,
• 1955 – Jaroslav Holík,
• 1958 – František Rynda,
• 1961 – Jan Friml,
• 1966 – František Víšek,
• 1981 – Karel Holý,
• 1990 – Jiří Rainiš,
• 2014 – Luděk Kovařík,
• 2022 – Ing. Bc. Pavel Víšek

Fotogalerie

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Habrech
• 
  Náměstí v Habrech
• 
  Haberský rybník
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Židovský hřbitov Habry