Chyše

město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Chyšemap

Město Chyše (německy Chiesch[4]) se nachází v okrese Karlovy Vary, v Karlovarském kraji (je to nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 591[1] obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Chyše
Thumb
Celkový pohled
ThumbThumb
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŽlutice
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′17″ s. š., 13°14′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel591 (2024)[1]
Rozloha28,62 km²[2]
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ364 53
Počet domů240 (2021)[3]
Počet částí obce11
Počet k. ú.6
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo náměstí 18
364 53 Chyše
obecchyse@volny.cz
StarostaJosef Lavička
Oficiální web: www.mestochyse.cz
Thumb
Thumb
Chyše
Další údaje
Kód obce555207
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Název

Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: His (1169), Kis (1192), Chiss (1219, 1291, 1369), His (1225), Kysch (1239), Chysch (1254), Chys (1384–1405), „in Chyssech“ (1457), „k Chýším“ (1503), „z města Chýš, v Chýšech“ (1522), z Chyš (1539), Chysse (1579, 1664), Kiesch, Khiesch a Chiesch (1651) a Chýše nebo Chiesch (1854).[4] Název je v množném čísle a skloňuje se podle vzoru růže, tedy z Chyší, k Chyším, v Chyších, za Chyšemi.[5] Podle pravidel českého pravopisu je Chyše výhradně v jednotném čísle.[6]

Historie

První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169.[4] Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město.[7] V letech 1938 až 1945 byly Chyše v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělení vlajky obce.[9]

Přírodní poměry

V geologickém podloží Chyší se nacházejí neoproterozoické metamorfované horniny zastoupené fylitem. Podél vodních toků fylit překrývají kvartérní nezpevněné a smíšené sedimenty. V části katastrálního území severně od železniční trati se vyskytují karbonské arkózovité pískovce, valounové pískovce a slepence. Na ně směrem k severozápadu navazují svahy Doupovských hor tvořené miocenním analcimitem. K západnímu okraji Nové Teplice zasahují pyroklastické napadávky doupovského centra.[10]

Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Do katastrálního území Chyše na severu zasahují Doupovské hory (okrsek Rohozecká vrchovina) a na východě a jihu také Rakovnická pahorkatina (podcelek Žihelská pahorkatina a okrsek Rabštejnská pahorkatina). Hranice mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou vede na jihu přibližně podél toku Střely a na východě od úpatí vrchu Vyhlídka podél drobného bezejmenného potoka směrem k severu.[11]

Z půdních typů v okolí města převažuje kambizem modální. Podél drobných vodních toků se vyvinul glej modální a údolní nivu Střely pokrývá fluvizem modální. V prostoru východně a především severovýchodně od Chýšek se vyskytuje hnědozem luvická.[12]

Podél jižního okraje zástavby a východního okraje Chýšek vede hranice přírodního parku Horní Střela, ale samotné město stojí mimo park.[13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.[15]

Další informace Obyvatelé, Domy ...
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chyše[16]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1482157213211313130911261211710653596563545500481
Domy 232238222219213217241188208144137154156166
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy všech místních částí.
Zavřít

Místní části

Od 1. července 1965 do 31. prosince 1972 k městu patřila i Mokrá.[17]

Doprava

Městem vede silnice II/226 v úseku z Lubence do Žlutic, na kterou se v něm napojuje silnice II/194 do Valče a Podbořanského Rohozce. Na severním okraji města stojí železniční stanice Chyše na trati Rakovník – Bečov nad Teplou. Městem také vede žlutě značená turistická trasa z Kračína směrem k Vladaři a kříží se v něm cyklotrasy č. 35 a 39, které dále pokračují do Žlutic, Valče a k Rabštejnu nad Střelou.[13]

Společnost

Ve dnech 24.–26. června 2022 se na chyšském zámku poprvé uskutečnilo setkání neuznaných národů, tzv. mikronárodů.[18][19] Setkání, známé jako Micro Euro Summit, se konalo znovu ve dnech 14.–16. července 2023[20] a 19.–21. července 2024.[21]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chyši.

Osobnosti

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.