1997 - Wikiwand

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 ► ►►

Události

Stručná fakta

1997
Doprava
1997 v loďstvech 1997 v dopravě 1997 v letectví
Kultura
1997 ve filmu 1997 v hudbě 1997 ve fotografii
Sport
1997 ve sportu
Společnost
← 1996 \| 1998 →

Zavřít

Česko

3. ledna – Skončilo vysílání první soukromé televizní stanice – Premiéra TV – a zahájila vysílání její následovnice – Prima televize. Ta se stala druhou soukromou celoplošnou televizí v České republice.
4. ledna – Prezident České republiky Václav Havel se oženil s Dagmar Veškrnovou.
7. ledna – Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda podal demisi. Důvodem jeho odstoupení z funkce ministra byla skutečnost, že protiprávně užíval titul JUDr., ačkoliv nesložil doktorské zkoušky. Nahradila ho Vlasta Parkanová ze stejné strany.
11. ledna – v katedrále sv. Víta vysvětil kardinál Miloslav Vlk na biskupy V. Malého a J. Paďoura.
21. ledna – Premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl ratifikovali v Praze Česko-německou deklaraci. Proti ratifikaci, jakož i proti celé Česko-německé deklaraci, se ohradil předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek ve svém projevu, za nějž byl o rok později trestně stíhán.
22. ledna – Česká modelka Tereza Maxová založila Nadaci Terezy Maxové.
28. ledna – Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).
4.–8. února – Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).
5. února – byl pořezán poslanec Pavel Dostál.
14. února schválily obě komory parlamentu ČR Česko-německou deklaraci.
26. února bylo připsáno na list ohrožených mokřadů Litovelské Pomoraví.
24. března rezignuje na svoji funkci šéf ODA Jan Kalvoda. Nahradí ho Michael Žantovský.
9. dubna podává demisi ministr pro místní rozvoj Jaromír Schneider (KDU-ČSL). V květnu ho nahradí Tomáš Kvapil ze stejné strany.
18. dubna byli odsouzeni Orličtí vrazi – Ludvík Černý na doživotí, Vladimír Kuna na 25 let, Karel Kopáč na 21 let, Petr Chodounský na 14 let a Irena Meierová na 10 let.
25.–27. dubna navštívil Prahu a Hradec Králové papež Jan Pavel II. Jeho návštěva byla součástí Svatovojtěšského milénia.
květen – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v televizním pořadu prohlašuje, že se ani po provalení ekonomických potíží nehodlá vzdát postu ministra. „To by mě museli vynést nohama napřed!“, zní jeho reakce.
25. května – došlo k sebevražednému výbuchu v Priessnitzově sanatoriu v Jeseníku. Zemřel při něm pachatel Bohumil Šole, někdejší zaměstnanec Synthesie.
2. června – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) podává demisi. Nahradí ho Karel Kühnl ze stejné strany.
2. června – ministr školství Ivan Pilip (ODS) podává demisi. Nahradí ho nestraník Jiří Gruša.
9. června – Milan Uhde rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu ODS. Do této funkce je příští den zvolen Jiří Honajzer.
10. června – Poprvé od listopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díky Tomášovi Teplíkovi, bývalému členu ČSSD, který přeběhl do klubu ODS, a nezařazenému poslanci J. Wagnerovi, taktéž bývalému členu ČSSD) proti 99 hlasům opozice.
12. června oznamuje prezident Havel svoji kandidaturu na prezidenta.
5. – 16. července proběhly na Moravě a ve Slezsku rozsáhlé povodně. Jejím symbolem se stala obec Troubky, která byla prakticky kompletně zničena.
25. července došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice.
srpen – po odvysílání reportáže „Cikáni jdou do nebe“, kterou natočila pro TV Nova investigativní novinářská dvojce Josef Klíma a Radek John, začal masivní odchod Romů do Kanady.
4. září začalo v Praze Forum 2000, které založili Václav Havel, Yohei Sasakawa a Elie Wiesel. Jejím hostem byl i tibetský dalajláma, který přijel na osobní pozvání prezidenta Václava Havla, aby se zúčastnil tohoto diskuzního panelu.
21. září – Na Staroměstské náměstí v Praze přijel na kole z cesty kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal.
23. října odstoupil ze všech veřejných funkcí ministr zahraničí Josef Zieleniec a jako první z významných členů ODS se vzdal i členství ve straně. Reagoval tak dosavadní výsledky vyšetřování finančních skandálů ODS.
6. listopadu byl otevřen 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu. O 4 dny později otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus.
7. listopadu podává demisi ministr vnitra Jan Ruml (ODS).
8. listopadu dochází ke jmenování tří nových ministrů vlády ČR – ministrem vnitra se stává Jindřich Vodička (ODS), na jeho místo (MPSV) přichází Stanislav Volák (ODS) a na prázdné křeslo ministra zahraničí je jmenován nestraník Jaroslav Šedivý.
8. listopadu byl na diskotéce v Biskupcově ulici v Praze 3 ubodán dvěma skinheady súdánský student Hassan Elamin Abdelradi.
v listopadu vyzval primas katolické církve arcibiskup Miloslav Vlk v televizním vystoupení vládu Václava Klause k odstoupení. Vzápětí po jeho vystoupení předsedové koaličních stran Lux a Skalický oznámili odchod ministrů koaličních stran z vlády.
28. listopadu vystoupili před novináře vlivní členové ODS, Jan Ruml a Ivan Pilip a přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. Událost se dostala do všeobecného povědomí jako Sarajevský atentát.
29. listopadu odvysílala TV Nova v hlavních zprávách informaci, že Václav Klaus má vilu ve Švýcarsku, která je patrně pořízena za peníze zašantročené z různých fondů. Jako zdroj informace byl představen bývalý policejní důstojník Jiří Sprušil.
30. listopadu byl na stranickém sjezdu ODA zvolen do funkce předsedy Ministr životního prostředí Jiří Skalický. Vystřídal tak svého kolegu Michaela Žantovského, který již na funkci nekandidoval.
30. listopadu podává premiér Václav Klaus demisi z funkce předsedy vlády. Poprvé v dějinách České republiky padla vláda.
1. prosince je v čísle 49/1997 týdeníku Respekt zveřejněna nikdy nepotvrzená zprávu o údajném tajném švýcarském kontu ODS.
3. prosince vyšel zákon o územním členění státu – Česká republika byla rozdělena do 14 krajů s platností od 1. ledna 2000.
5. prosince bylo DVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3).
7. prosince požádal český prezident Václav Havel Josefa Luxe, aby zahájil jednání o složení a programu nové vlády.
9. prosince přednesl prezident Václav Havel před oběma komorami parlamentu v Rudolfinu svůj projev.
14. prosince byl na VIII. Kongresu ODS v Poděbradech potvrzen jako předseda ODS premiér v demisi Václav Klaus a porazil tak svého vyzyvatele a politického konkurenta Jana Rumla poměrem 227:72 z 312 možných. Místopředsedy ODS byli zvoleni Bohdan Dvořák, Libuše Benešová, Miroslav Beneš a Miroslav Macek.
16. prosince byl jmenován předsedou vlády Josef Tošovský.
19. prosince vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody.

Svět

leden – po masových bouřích uznala srbská vláda zvláštním zákonem volební výsledky z obecních voleb do samosprávy v Jugoslávii, kde zvítězila opozice. Byl to počátek změn, který nakonec přivedl opozici k vládě nad Bělehradem.
1. ledna – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
5. ledna – Na základě mírové dohody z 30. srpna 1996 odešla ruská vojska z Čečenska.
17. ledna – Téměř 30 let po dobytí Hebronu začala opouštět toto území Izraelská armáda. Stalo se tak na základě dohody z 15. ledna t.r. mezi izraelskou a palestinskou delegací.
23. ledna se americkou ministryní zahraničí stala pražská rodačka Madeleine Albrightová.
27. ledna byl Aslan Maschadov zvolen prezidentem Čečny.
21. února byl zvolen starostou Bělehradu Zoran Đinđić, jeden z vůdců opozice proti Miloševićovi. Stal se tak prvním nekomunistickým starostou Bělehradu po druhé světové válce. Toto vítězství opozice však bylo pouze dočasné, protimiloševičovská koalice se v květnu t.r. rozpadla a ztratila svůj vliv.
27. února byl v Irsku uzákoněn rozvod.
8. března propukly boje na jihu Albánie.
23. března byla ve městě Princeton (New Jersey) založena Lidová strana Jižního Mongolska. Ta si za cíl vytkla nezávislost tohoto území na Číně.
24. března získává v americkém Los Angeles Oscara film Jana Svěráka Kolja.
v noci z 27. na 28. března se v Otrantském průlivu po srážce s jednou italskou lodí potopila albánská loď. Na místě zůstalo 58 obětí. Jednalo se pravděpodobně o albánské uprchlíky, kteří opustili občanskou válkou zmítanou Albánii.
2. dubna byla v Minsku podepsána Smlouva o unii mezi Běloruskem a Ruskem. Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
3.–4. dubna – Masakrem v Thalitu započal nejkrvavější rok v Alžírské civilní válce (1991–2002).
19. dubna proběhly volby v Bulharsku. V nich zvítězil pravicový Svaz demokratických sil.
2. května se Tony Blair stal premiérem Velké Británie.
24. května se Kenneth Davis Anthony stal premiér ostrova Svatá Lucie.
24. května proběhly volby v Íránu. V nich zvítězil umírněný šíitský duchovní Muhammad Chátamí.
27. května podepsali v Paříži nejvyšší představitelé NATO a Ruska „Ustavující akt o vztazích Rusko–NATO“.
1. června proběhlo druhé kolo francouzských parlamentních voleb. V nich zvítězila Socialistická strana Lionela Jospina. Teprve potřetí v dějinách V. republiky nastalo období tzv. kohabitace.
2. června se propadl thajský baht oproti dolaru o 18 %. Tím začala asijská finanční krize r. 1997.
6. června byla v Bangkoku podepsána dohoda o spolupráci zemí jihovýchodní Asie (Bangladéš, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Bhútán a Nepál), nazvaná BIST-EC. Dne 22. prosince t.r. se k této ekonomické spolupráci přidal i Myanmar (Barma) a vznikl tak BIMSTEC (tj. Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorální technickou a ekonomickou spolupráci).
30. června vyšel v Londýně román Harry Potter a Kámen mudrců, první díl potterovské série britské autorky J. K. Rowlingové.
1. července byl Hongkong předán britskými úřady Číně. Ta se zavázala nezměnit současný kapitalistický systém a životní styl po dobu 50 let, tedy až do roku 2047.
8. – 9. července – Česká republika byla společně s dalšími dvěma zeměmi střední Evropy (Polskem a Maďarskem) na Summitu NATO v Madridu oficiálně pozvána do Severoatlantické aliance.
15. července byl ve své vile v americkém letovisku Miami Beach zavražděn italský módní návrhář Gianni Versace. Vrahem byl Andrew Cunanan, drogově závislý sériový vrah, ten se o 10 dní později zastřelil.
23. července skončil Slobodan Milošević jako prezident Srbska. Až do zvolení nového prezidenta vykonával úřad Dragan Tomić, předseda Srbského národního shromáždění.
23. července skončil na postu prezidenta svazové republiky Jugoslávie Zoran Lilić. Vystřídal ho dosavadní prezident Srbska, Slobodan Milošević.
2. srpna se stal prezidentem Íránu Muhammad Chátamí.
5. srpna byl zvolen prezidentem Bolívie někdejší diktátor, generál Hugo Banzer. Stal se tak prvním diktátorem v LA, který se vrátil k moci demokratickou cestou.
19. srpna – 24. srpna proběhly Světové dny mládeže v Paříži.
31. srpna princezna Diana zemřela v Paříži spolu se svým tehdejším přítelem Dodim al-Fayedem při automobilové nehodě.
na začátku září vypukla v Kosovu mezi UÇK a jugoslávským státem občanská válka.
5. září byl v Moskvě odhalen Pomník Petra I. Velikého. V době jejího odhalení se jednalo o nejvyšší sochu v Evropě a dodnes (2010) se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí.
11. září proběhlo ve Skotsku referendum, na jehož základě byl ustanoven nezávislý Skotský parlament. První volby se uskutečnily v r. 1999.
19. září proběhly prezidentské volby v Černé Hoře. V nich zvítězil prozápadně orientovaný Milo Đukanović.
21. září proběhly v Polsku parlamentní volby. V nich zvítězila pravicová Volební akce Solidarita.
24. září prezidentem Vietnamu se stal Tran Duc Luong.
25. září premiérem Vietnamu se stal Phan Van Khat.
26. září postihlo středoitalskou obec Assisi silné zemětřesení. Nejzávažnější škody tohoto zemětřesení, které postihlo skoro celý kraj Umbrie a Marche, bylo především zhroucení klenby v kostele sv. Františka, které zdobily vzácné Giottovy fresky.
30. září byl z iniciativy Srbského hnutí obnovy, bývalého koaličního partnera v komunální politice, odvolán z postu starosty Bělehradu Zoran Đinđić. Opozice v Jugoslávii dočasně prohrála.
30. září se stal premiérem Polska Jerzy Buzek.
v průběhu září si Linda Trippová, kolegyně stážistky Monika Lewinské, začíná tajně nahrávat důvěrné telefonáty, ve kterých se Monika svěřuje se svým tajným vztahem s Billem Clintonem. Začíná tak proces, který vyústí v tzv. Skandál Lewinské či Monicagate.
1. října – Na univerzitě v Prištině protestovali studenti proti srbskému režimu v Kosovu.
2. října byla podepsána Amsterdamská smlouva.
10. října se Jihoafrická republika připojila k Africkému hospodářskému společenství.
13. října se v severoirském městě Belfast uskutečnila schůzka mezi Tonym Blairem a Gerrym Adamsem, vůdcem strany Sinn Féin. Šlo o první schůzku na takto vysoké úrovni.
17. října, poté, co ji 2. dubna schválily obě komory polského parlamentu a co byla 25. května odsouhlasena v referendu, vstoupila v platnost nová Ústava Polské republiky.
listopad – na japonském trhu se objevil tamagoči.
10. listopadu byla v Minsku vyhlášena Charta 97. Inspirovala se československou deklarací z r. 1977 a autoři v ní vyjadřovali svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Bělorusku a naprostým zničení národní kultury.
16. listopadu byl čínský disident Wej Ťing-šeng, čínský politik a „vězeň č. 1.“ po téměř 20 letech ve vezení propuštěn na svobodu. Po propuštění odletěl do USA.
17. listopadu se uskutečnil masakr v Luxoru. Tento teroristický útok na západní civilisty (turisty) financoval Usáma bin Ládin.
11. prosince byl v japonském městě Kjóto podepsán Kjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.
13. prosince rozhodli představitelé členských států EU na zasedání v Lucemburku oficiálně pozvat šest kandidátských států (Česká republika,Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko) k přístupovým jednáním. Ta začala na začátku r. 1998.
17. prosince měl ve Spojených státech premiéru film Vrtěti psem. Film se stal nesmírně populárním, protože si diváci začali propojovat děj filmu (vymyšlená válka v médiích, která má dát voličům zapomenout na sexuální skandál prezidenta) se skutečností v následujícím roce 1998 (Operace Pouštní liška X Skandál Lewinské)
18. prosince proběhly v Jižní Koreji prezidentské volby. V nich zvítězil poprvé v jihokorejských dějinách představitel opoziční strany Kim Te-džung.
19. prosince měl ve Spojené státech premiéru velkofilm Titanic, jeden z divácky nejúspěšnějších filmů všech dob.
22. prosince byl v mexickém městě Chapas v době konání mše povražděna jedna indiánská komunita. Atentátníci se hlásili k jedné z polovojenských militantních skupin, operujících v celém Mexiku. Bylo zavražděno 45 lidí, z toho 4 těhotné ženy.
23. prosince proběhly ve Slovinsku prezidentské volby. Už v prvním kole byl zvolen dosavadní prezident Milan Kučan.
27. prosince byl zavražděn Billy Wright, vůdce jedné polovojenské protestantské skupiny v Severním Irsku.
28. prosince – Aby bylo zabráněno dalšímu šíření viru H5N1, známého také jako virus ptačí chřipky, nechaly úřady v Hongkongu usmrtit asi 1,5 milionu kuřat.
29. prosince se Milan Milutinović, jugoslávský ministr zahraničí (1995–1998), stal prezidentem Srbska.

Neznámá data

Václav a Dagmar Havlovi založili Vizi 97.
příchod Hale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultu Heaven's Gate.
Astana se stala hlavním městem Kazachstánu.
V Angole byla nastolena vláda národní jednoty.
Bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, byla rozdělena na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
Španělsko, Slovensko, Monako, Chorvatsko a Bulharsko se staly členy EUROCONTROLu.
Objevila se první sociální síť, SixDegrees.com.
V Kongu nastal konec občanské války.
V Paříži byla založena Asociace evropských kinematografií (Association des Cinémathéques Européenes – ACE). Mezi její zakládající členy patří i Národní filmový archiv.

Stručná fakta Střední stav obyvatel, Narození ...

Demografický vývoj v Česku
1997
Střední stav obyvatel	10 303 642
Narození	90 930
Zemřelí	112 744
Přirozený přírůstek	−22 087
Přírůstek stěhováním	12 075
Celkový přírůstek	−10 012
Tento box: zobrazit diskuse

Zavřít

Vědy a umění

23. února byl oficiálně oznámen úspěšný pokus naklonovat savce i první výsledek tohoto pokusu – ovce Dolly.
23. května mělo v USA premiéru pokračování Spielbergova trháku Ztracený svět: Jurský park, jenž byl natočen podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona.
15. říjen – k Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens
20. listopad – Premiéra českého povídkového filmu režiséra Petra Zelenky Knoflíkáři
18. prosince byla vydána verze 4.0 jazyka HTML
24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 – průlet kolem Měsíce
japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
staré toruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
Tallinnské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
vyšla nová verze FAT nazývaná FAT32
Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
standard GPRS

Nobelova cena

Narození

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii Narození v roce 1997.

Česko

03. ledna – Markéta Davidová, biatlonistka
08. ledna – Jan Kuchta, fotbalista
25. ledna – Drahomíra Jůzová, pornoherečka
18. února – Kateřina Marie Fialová, muzikálová herečka a stepařka
19. února – Jiří Janošek, dráhový cyklista
13. března – Kateřina Janatová, běžkyně na lyžích
03. dubna – Tereza Nosková, sánkařka
06. dubna – Pavel Zacha, lední hokejista
09. dubna
- Vincent Navrátil, herec
- Andrea Nováková, herečka
- Michael Špaček, lední hokejista
07. května – Adam Mišík, herec a zpěvák
16. května – Lukáš Dvořák, varhaník
24. května – Veronika Andrýsková, házenkářka
03. června – Filip Chlapík, lední hokejista
12. června – Sabina Rojková, herečka
15. června – Vít Kopřiva, tenista
17. června – Ondřej Syrový, speciální pedagog, sociální pracovník a publicista
25. června – Sara Sandeva, herečka
23. července – Donovan Džavoronok, volejbalista
24. července – Anna Kadeřávková, herečka
25. července – Jana Czeczinkarová, bikerka a cyklokrosařka
28. července – Jan Macák, youtuber a influencer
20. srpna – Daniel Vladař, hokejový brankář
04. září
- Amálie Hilgertová, vodní slalomářka
- Pavel Protiva, rapper, hudební producent († 7. října 2024)
05. září – Kateřina Marková, rybářka
12. září – Petr Kváča, hokejový brankář
12. října – Eva Klímková, topmodelka
17. října – Václav Černý, fotbalista
21. října – Kristián Mensa, tanečník, ilustrátor a herec
26. října – Marek Beneš, florbalista
28. října – Tadeáš Růžička, bojovník MMA
02. listopadu – Filip Hronek, lední hokejista
03. listopadu – Filip Forejtek, alpský lyžař
14. listopadu – Luboš Horký, lední hokejista
8. prosince – Patrik Indra, volejbalista
24. prosince – Marie Horáčková, lukostřelkyně

Svět

02. ledna
- Adam Jakubech, slovenský fotbalový brankář
- Carlos Soler, španělský fotbalista
- Aršad Nadím, pákistánský oštěpař
9. ledna – Elvira Hermanová, běloruská sprinterka
10. ledna – Peato Mauvaka, francouzský ragbista
13. ledna – Connor McDavid, kanadský lední hokejista
18. ledna – Blair Kinghorn, skotský ragbista
21. ledna – Mikkel Frølich Honoré, dánský silniční cyklista
23. ledna – Steven Da Costa, francouzský karatista
05. února – Françoise Abandová, kanadská tenistka
10. února – Chloë Moretzová, americká herečka a modelka
17. února – Jordie Barrett, novozélandský ragbista
18. února – Konstanze Klosterhalfenová, německá běžkyně
02. března – Becky G, americká zpěvačka
03. března – Camila Cabello, americká zpěvačka
06. březen – Alisha Boe, norsko-somálská herečka
8. března – Tijana Boškovićová, srbská volejbalistka
10. března – Belinda Bencicová, švýcarská tenistka
13. března – Rúben Neves, portugalský fotbalista
14. března – Simone Bilesová, americká sportovní gymnastka
17. března
- Konrad Bukowiecki, polský koulař
- Katie Ledecká, americká plavkyně
18. března – Rieko Ioane, novozélandský ragbista
21. března – Martina Stoessel, argentinská herečka, zpěvačka, modelka a tanečnice
23. března – Grégory Alldritt, francouzský ragbista
26. března – Duklock, slovenský youtuber
05. dubna – Ida Lienová, norská biatlonistka
08. dubna – Rūdolfs Balcers, lotyšský lední hokejista
15. dubna
- Donavan Brazier, americký běžec
- Maisie Williamsová, anglická herečka
20. dubna – Alexander Zverev, německý tenista
24. dubna – Veronika Kuděrmetovová, ruská tenistka
27. dubna – Jakub Grigar, slovenský vodní slalomář
07. května – Darja Kasatkinová, ruská tenistka
09. května – Alexandru Radu, rumunský fotbalista
10. května – Júki Hada, japonský sportovní lezec
11. května – Lana Condor, americká herečka
23. května – Johannes Dale, norský biatlonista
06. června – Samuel Antálek, slovenský fotbalista
16. června – K. J. Apa, novozélandský herec
21. června – Darcy Graham, skotský ragbista
12. července – Malála Júsufzajová, pákistánská bojovnice za lidská práva
26. července – Sebastian Aho, finský lední hokejista, Ewa Swoboda polská atletka
27. července – Hidajat Hejdarov, ázerbájdžánský judista
29. července – Anže Peharc, slovinský sportovní lezec
30. července – Marcos Kremer, argentinský ragbista
05. srpna
- Adam Irigoyen, americký herec
- Olivia Holt, americká herečka a zpěvačka
- Yungblud, britský zpěvák, rapper a textař
09. srpna – Hifumi Abe, japonský judista
10. srpna – Kylie Jennerová, americká modelka, návrhářka a podnikatelka
18. srpna – Josephine Langfordová, australská herečka
23. srpna – Graeme Fish, kanadský rychlobruslař
24. srpna – Alan Walker, britsko-norský hudební producent a DJ
01. září – Čon Čong-kuk, jihokorejský zpěvák a tanečník, Joan Mir španělský motocyklový závodník
06. září – Denis Heldák, slovenský hokejový útočník
17. září – Auston Matthews, americký lední hokejista
30. září – Max Verstappen, belgicko-nizozemský automobilový závodník
02. října – Tammy Abraham, anglický fotbalový útočník
07. října – Vanessa Voigtová, německá biatlonistka
08. října – Bella Thorne, americká herečka, zpěvačka, modelka a tanečnice
16. října
- Charles Leclerc, monacký pilot Formule 1
- Naomi Ósakaová, japonská tenistka
31. října – Marcus Rashford, anglický fotbalista
06. listopadu
- Hero Fiennes-Tiffin, anglický herec a model
- Aliona Bolsovová, španělská tenistka
- Elena-Gabriela Ruseová, rumunská tenistka
15. listopadu – Paula Badosová, španělská tenistka
18. listopadu – Kamila Żuková, polská biatlonistka
19. listopadu – Grant Holloway, americký atlet, sprinter
28. listopadu – Julija Levčenková, ukrajinská výškařka
01. prosince – Hannah Schubert, rakouská sportovní lezkyně, Sada Williamsová barbadoská atletka
15. prosince – Magdalena Fręchová, polská tenistka
16. prosince – Zara Larsson, švédská zpěvačka
20. prosince – Issa Adekunle, nigerijský fotbalista
20. prosince – Suzuka Nakamoto, japonská zpěvačka, modelka a idol
24. prosince – Níradž Čopra, indický oštěpař
27. prosince – Ana Konjuhová, chorvatská tenistka
? – Jevgenija Lapšinová, ruská sportovní lezkyně

Úmrtí

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii Úmrtí v roce 1997.

Česko

09. ledna – Milan Kopřiva, typograf (* 22. listopadu 1929)
13. ledna – Vladimír Miltner, indolog (* 6. července 1933)
17. ledna
- Karel Benedík, malíř a restaurátor (* 6. listopadu 1923)
- František Jungwirth, překladatel a redaktor (* 27. července 1920)
23. ledna – Alois Hudec, Sokol, gymnasta, olympijský vítěz 1936 (* 12. ledna 1908)
27. ledna – Božena Komárková, filozofka a teoložka (* 28. ledna 1903)
30. ledna – Josef Švejcar, pediatr (* 20. května 1897)
31. ledna – Marie Bayerová, filozofka, překladatelka (* 2. ledna 1922)
01. února – Antonín Mores, pediatr a vysokoškolský pedagog (* 24. května 1908)
03. února – Bohumil Hrabal, spisovatel (* 28. března 1914)
06. února – Ivan Skála, básník a politik (* 6. října 1922)
08. února – Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan (* 16. října 1919)
09. února – Luboš Pistorius, divadelní režisér a dramaturg (* 11. prosince 1924)
15. února – Vladimír Maděra, profesor chemie, rektor pražské VŠCHT (* 23. ledna 1905)
19. února – Jarmil Burghauser, hudební skladatel (* 21. října 1921)
25. února – František Belfín, hudební skladatel a dirigent (* 11. července 1923)
01. března – Václav Roziňák, hokejový reprezentant (* 7. listopadu 1922)
13. března – Karel Pecka, spisovatel, politický vězeň a disident (* 6. prosince 1928)
14. března – Drahomíra Tikalová, operní pěvkyně – sopranistka (* 9. května 1915)
26. března – Stanislav Bacílek, hokejový reprezentant (* 13. listopadu 1929)
27. března – Emanuel Macek, bibliograf (* 11. dubna 1924)
01. dubna – Karel Kyncl, reportér a novinář (* 6. ledna 1927)
05. dubna – František Kožík, autor životopisných próz (16. května 1909)
13. dubna – Ladislav Holý, antropolog (* 4. dubna 1933)
14. dubna
- Milan Neděla, herec a moderátor (* 23. února 1934)
- Vladimír Novotný, kameraman (* 17. října 1914)
15. dubna – Zdeněk Mlynář, právník, politik a politolog (* 22. června 1930)
19. dubna – Andrej Bělocvětov, malíř a grafik (* 8. října 1923)
20. dubna – Bedřich Prokoš, herec (* 23. října 1912)
03. května – Pavel Novák, disident a politik (* 26. února 1943)
05. května – Jaroslav Mařík, esperantista (* 22. prosince 1913)
12. května – Jiří Pecka, kanoista, olympijský medailista (* 4. června 1917)
13. května – Zdeňka Veřmiřovská, gymnastka (* 27. června 1913)
17. května – Jiří Syllaba, lékař a umělec (* 8. března 1902)
23. května – Albert Rosen, dirigent (* 14. února 1924)
21. května – Karel Odstrčil, hudební skladatel (* 5. srpna 1930)
28. května – Erich Sojka, spisovatel, autor písňových textů a překladatel (* 11. září 1922)
29. května – Antonín Dvořák, režisér a scénograf (* 12. září 1920)
11. června – Bohuslav Čáp, herec (* 26. října 1925)
19. června – Jiří David, sprinter (* 16. února 1923)
21. června – Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a žurnalistka (* 1. března 1939)
22. června – Miloš Hruška, český výtvarný pedagog, sochař, malíř a restaurátor, původem ze Slovenska (* 6. listopadu 1924)
25. června – Michael Čakrt, hudební skladatel (* 15. ledna 1924)
29. června – Ema Řezáčová, spisovatelka (* 17. listopadu 1903)
07. července – Ivo Fleischmann, básník, spisovatel, překladatel, literární historik a diplomat, působící ve Francii (* 21. června 1921)
15. července – Jaromír Tomeček, spisovatel (* 30. září 1906)
21. července – Růžena Grebeníčková, literární historička, teoretička a překladatelka (* 1. listopadu 1925)
23. července – Stanislava Součková, operní a koncertní pěvkyně (* 27. listopadu 1923)
25. července – Jan Kratochvíl, malíř, sochař, dramatik a teoretik výtvarného umění (* 30. července 1941)
30. července – Vladimír Thiele, básník a spisovatel (* 14. února 1921)
04. srpna
- Tadeáš Řehák, administrátor tepelského kláštera (* 6. června 1923)
- Emil Fafek, reportážní fotograf (* 3. června 1922)
- Miroslav Nohýnek, herec a režisér (* 19. září 1941)
09. srpna – Oldřich Leška, lingvista, rusista a slavista (* 16. června 1927)
10. srpna – František Matějek, historik (* 12. srpna 1910)
16. srpna – Ludvík Šváb, psychiatr, jazzman, surrealista a odborník na němé filmy (* 20. července 1924)
19. srpna – Petr Novák, zpěvák a skladatel (* 6. září 1945)
23. srpna
- Jan Šejna, politik a generál (* 12. května 1927)
- Miloslav Jágr, průmyslový výtvarník a malíř (* 8. června 1927)
08. září – Vladimír Sommer, hudební skladatel (* 28. února 1921)
23. září – Rudolf Rokl, klavírista, skladatel a hudební aranžér (* 16. prosince 1941)
30. září – Václav Maňas st., skladatel a hudebník (* 13. ledna 1914)
12. října – Jan Melka, fotbalový reprezentant (* 14. února 1914)
21. října – Ervín Urban, akademický malíř, ilustrátor a grafik (* 7. května 1931)
23. října – Leopold Musil, voják a příslušník výsadku Tungsten (* 15. listopadu 1911)
29. října – František Domažlický, houslista a skladatel (* 13. května 1913)
05. listopadu
- Helena Šmahelová, spisovatelka (* 14. července 1910)
- Jindřich Martiš, horolezec a filmař (* 20. března 1952)
21. listopadu – Veronika Lieblová, manželka válečného zločince Adolfa Eichmanna (* 3. dubna 1909)
24. listopadu – Radim Malát, malíř, ilustrátor a grafik (* 12. května 1930)
30. listopadu – Božena Srncová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka (* 11. června 1925)
01. prosince
- Ivan Hojar, herec (* 16. února 1926)
- Jiří Pleskot, herec (* 3. května 1922)
10. prosince – Ján Šmok, fotograf (* 30. prosince 1921)
19. prosince – Vladimír Lavický, malíř, grafik a básník (* 13. března 1923)
25. prosince – Vojtěch Tkadlčík, římskokatolický teolog (* 8. února 1915)

Svět

02. ledna – Randy California, americký zpěvák a kytarista (* 20. února 1951)
08. ledna – Melvin Calvin, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 8. dubna 1911)
10. ledna – Alexander Robertus Todd, skotský biochemik, Nobelova cena za chemii 1957 (* 2. října 1907)
17. ledna – Clyde Tombaugh, americký astronom (* 4. února 1906)
20. ledna – Albín Brunovský, slovenský malíř, grafik a ilustrátor (* 25. prosince 1935)
02. února – Sanford Meisner, americký herec (* 31. srpna 1905)
19. února
- Leo Rosten, americký spisovatel a humorista (* 11. dubna 1908)
- Teng Siao-pching, čínský komunistický politik a reformátor (* 22. srpna 1904)
23. února – Tony Williams, americký jazzový bubeník (* 12. prosince 1945)
24. února – Nils-Olof Franzén, švédský spisovatel (* 23. srpna 1916)
25. února – Andrej Donatovič Siňavskij, ruský literární vědec, spisovatel a literární kritik (* 8. října 1925)
01. března – Hans Robert Jauß, německý literární teoretik (* 12. prosince 1921)
06. března – Cheddi Jagan, prezident Guyany (* 22. března 1918)
07. března
- Steve Alder, britský herec (* ? 1950)
- Edward Mills Purcell, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 (* 30. srpna 1912)
09. března
- Jean-Dominique Bauby, francouzský novinář a spisovatel (* 23. dubna 1952)
- The Notorious B.I.G., americký rapper (* 21. května 1972)
11. března – Hugh Lawson, americký jazzový klavírista a pedagog (* 12. března 1935)
14. března – Fred Zinnemann, rakousko-americký filmový režisér (* 29. dubna 1907)
15. března – Victor Vasarely, maďarsko–francouzský malíř (* 9. dubna 1906)
19. března – Willem de Kooning, americký malíř a sochař (* 24. dubna 1904)
20. března – Ronnie Barron, americký zpěvák, herec, varhaník a klávesista (* 9. října 1943)
31. března – Lyman Spitzer, americký teoretický fyzik (* 26. června 1914)
02. dubna – Julij Mejtus, ukrajinský hudební skladatel (* 28. ledna 1903)
04. dubna – Jehuda Leo Picard, izraelský geolog a hydrolog (* 3. června 1900)
05. dubna – Irwin Allen Ginsberg, americký básník (* 3. června 1926)
07. dubna – Georgij Šonin, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 3. srpna 1935)
08. dubna – Laura Nyro, americká hudební skladatelka, textařka, zpěvačka a pianistka (* 18. října 1947)
09. dubna – Mae Boren Axton, americká hudební skladatelka (* 14. září 1914)
10. dubna – Martin Schwarzschild, americký fyzik německého původu (* 31. května 1912)
12. dubna
- Nechama Leibowitz, izraelská biblistka (* 3. září 1905)
- George Wald, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 18. listopadu 1906)
16. dubna
- Roland Topor, francouzský výtvarník a spisovatel (* 7. ledna 1938)
- Claude Tresmontant, francouzský filosof (* 5. srpna 1927)
17. dubna – Chajim Herzog, prezident Izraele (* 17. září 1918)
24. dubna – Viktor Kubal, slovenský výtvarník (* 20. března 1923)
02. května – Paulo Freire, brazilský filozof (* 19. září 1921)
03. května – Narciso Yepes, španělský klasický kytarista (* 14. listopadu 1927)
05. května
- David E. Scherman, americký fotograf (* 1916)
- John Carew Eccles, australský neurofyziolog, Nobelova cena (* 27. ledna 1903)
08. května – Ralph Wendell Burhoe, americký teolog (* 21. června 1911)
10. května – Jacinto Quincoces, španělský fotbalový reprezentant (* 17. července 1905)
11. května – Júsaku Kamekura, japonský grafický designér (* 6. dubna 1915)
17. května
- Giuseppe de Santis, italský režisér (* 11. února 1917)
- Michail Byčkov, sovětský hokejový reprezentant (* 22. května 1926)
21. května – Noël Browne, irský politik (* 20. prosince 1915)
22. května – Alfred Hershey, americký bakteriolog a genetik, Nobelova cena 1969 (* 4. prosince 1908)
24. května – Edward Mulhare, americký herec (* 8. dubna 1923)
26. května – Manfred von Ardenne, německý fyzik (* 20. ledna 1907)
29. května – Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista (* 11. listopadu 1966)
01. června – Nikolaj Alexandrovič Tichonov, sovětský politik (* 14. května 1905)
02. června – Helen Jacobsová, americká tenistka (* 6. srpna 1908)
04. června – Johnny Smith, americký jazzový varhaník (* 16. prosince 1933)
05. června – Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič (* 24. května 1940)
06. června – Eitel Cantoni, uruguayský automobilový závodník (* 4. října 1906)
07. června – Stanley Schachter, americký psycholog (* 15. dubna 1922)
08. června – Amos Tutuola, nigerijský spisovatel (* 20. června 1920)
11. června – Lütfiye Sultan, osmanská princezna a vnučka sultána Mehmeda V. (* 20. března 1910)
12. června – Bulat Okudžava, ruský básník (* 9. května 1924)
13. června – Zoran Polič, slovinský právník a politik (* 20. prosince 1912)
15. června – Dal Stivens, australský novinář, spisovatel, humorista a lidový vypravěč (* 31. prosince 1911)
18. června
- Edmond Leburton, premiér Belgie (* 18. dubna 1915)
- Lev Kopelev, sovětský spisovatel (* 9. dubna 1912)
20. června
- John Akii-Bua, ugandský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek, 1972 (* 3. prosince 1949)
- Alberto Rivera, protestantský náboženský publicista (* 19. srpna 1935)
25. června – Jacques-Yves Cousteau, francouzský námořní důstojník (* 11. června 1910)
26. června – Israel Kamakawiwo'ole, havajský hudebník (* 20. května 1959)
01. července – Robert Mitchum, americký herec (* 6. srpna 1917)
02. července – James Stewart, americký herec (* 20. května 1908)
03. července – Johnny Copeland, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 27. března 1937)
12. července – François Furet, francouzský historik (* 27. března 1927)
15. července
- Gianni Versace, italský módní návrhář (* 2. prosince 1946)
- Alan Jack Charig, britský vertebrátní paleontolog (* 1. července 1927)
17. července – Hugo Gunckel Lüer, chilský botanik a farmaceut (* 10. srpna 1901)
18. července – Eugene Merle Shoemaker, americký astronom a geolog (* 28. dubna 1928)
19. července – Oliver Rácz, slovenský básník, spisovatel, pedagog, politik (* 21. ledna 1918)
23. července
- Čúhei Nambu, japonský atlet, zlato na OH 1928 (* 24. května 1904)
- Andrew Cunanan, americký sériový vrah (* 31. srpna 1969)
26. července – Kunihiko Kodaira, japonský matematik (* 16. března 1915)
01. srpna – Svjatoslav Richter, ruský klavírista (* 20. března 1915)
02. srpna
- William Seward Burroughs, americký spisovatel (* 5. února 1914)
- Antonis Daglis, řecký sériový vrah (* 1974)
04. srpna
- Horace Bristol, americký válečný fotograf (* 16. listopadu 1908)
- Jeanne Calmentová, považovaná za nejdéle žijícího člověka (* 21. února 1875)
- Alexander Young, skotský kytarista, zpěvák a baskytarista (* 28. prosince 1938)
05. srpna – Clarence M. Kelley, ředitel FBI (* 24. října 1911)
08. srpna – Kazimierz Jasiński, polský historik (* 12. prosince 1920)
09. srpna – Edward Osóbka-Morawski, polský ministerský předseda (* 5. října 1909)
12. srpna
- Luther Allison, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 17. srpna 1939)
- Jack Delano, americký fotograf a hudební skladatel (* 1. srpna 1914)
16. srpna – Nusrat Fateh Ali Khan, pákistánský zpěvák a hráč na harmonium (* 13. října 1948)
23. srpna – John Kendrew, anglický biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 24. března 1917)
25. srpna – Robert Pinget, francouzský spisovatel (* 19. června 1919)
30. srpna – Ernest Wilimowski, slezský fotbalista (* 23. června 1916)
31. srpna
- Dodi Al-Fayed, egyptský filmový producent a obchodník (* 15. dubna 1955)
- Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese (* 1. července 1961)
02. září – Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr (* 26. března 1905)
04. září
- Aldo Rossi, italský architekt (* 3. května 1931)
- Hans Eysenck, německo-britský psycholog (* 4. března 1916)
05. září
- Georg Solti, britský dirigent a klavírista (* 21. října 1912)
- Matka Tereza, katolická misionářka albánského původu (* 26. srpna 1910), blahoslavená 2003
07. září – Mobutu Sese Seko, prezident Zairu (* 14. října 1930)
09. září – Burgess Meredith, americký filmový a divadelní herec a režisér (* 16. listopadu 1907)
12. září – Stig Anderson, švédský textař, manažer skupiny ABBA (* 25. ledna 1931)
14. září – András Berkesi, maďarský spisovatel (* 30. listopadu 1919)
15. září
- Hubert Petschnigg, rakouský architekt (* 31. října 1913)
- Marcel Bovis, francouzský fotograf (* 3. září 1904)
17. září – Jan Peder Syse, premiér Norska (* 25. listopadu 1930)
25. září
- Paul Bernard, anglický televizní režisér (* 20. června 1929)
- Jean Françaix, francouzský hudební skladatel (* 23. května 1912)
28. září – Ho Feng Shan, čínský diplomat, zachránce Židů (* 10. září 1901)
29. září – Roy Lichtenstein, americký malíř a sochař (* 27. října 1923)
03. října – Millard Lampell, americký filmový a televizní scenárista, spisovatel, hudebník (* 23. ledna 1919)
06. října – Jevgenij Chalděj, sovětský fotograf (* 23. března 1917)
07. října – Gustáv Papp, slovenský tenorista (* 28. září 1919)
12. října – John Denver, americký zpěvák (* 31. prosince 1943)
16. října – Olga Řecká a Dánská, řecká princezna (* 11. června 1903)
20. října – Henry Vestine, americký kytarista (* 25. prosince 1944)
23. října – Pinchas Lapide, izraelský diplomat a teolog (* 28. listopadu 1902)
25. října – Vojin Lukić, jugoslávský ministr vnitra (* 4. prosince 1919)
29. října – Anton Szandor LaVey, zakladatel a velekněz Církve Satanovy (* 11. dubna 1930)
01. listopadu – Józef Warszawski, polský kněz, filosof, spisovatel a odbojář (* 9. března 1903)
05. listopadu – Isaiah Berlin, rusko-britský filosof (* 6. června 1909)
06. listopadu – Josef Pieper, německý filozof (* 4. května 1904)
09. listopadu – Carl Gustav Hempel, americký filozof (* 8. ledna 1905)
10. listopadu
- Tommy Tedesco, americký kytarista (* 3. července 1930)
- Silvio Accame, italský historik (* 22. prosince 1910)
11. listopadu – Rod Milburn, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (* 18. března 1950)
12. listopadu – Rainer Ptacek, německo-americký kytarista a zpěvák-skladatel s českými předky (* 7. června 1951)
13. listopadu – Ján Želibský, slovenský malíř a pedagog (* 24. listopadu 1907)
22. listopadu – Michael Hutchence, australský hudebník, člen skupiny INXS (* 22. ledna 1960)
25. listopadu – Hastings Kamuzu Banda, prezident Malawi (* 14. května 1906)
27. listopadu
- Eric Laithwaite, anglický elektrotechnický inženýr, vynálezce (* 14. června 1921)
- Malcolm Sheperd Knowles, americký teoretik vzdělávání dospělých (* 24. března 1913)
30. listopadu – Kathy Acker, americká spisovatelka (* 18. dubna 1947)
01. prosince – Stéphane Grappelli, francouzský jazzový houslista (* 26. ledna 1908)
07. prosince – Billy Bremner, skotský fotbalista (* 9. prosince 1942)
08. prosince – Carlos Rafael Rodríguez, kubánský komunistický politik (* 23. května 1913)
10. prosince
- Jevgenij Majorov, ruský hokejista (* 11. února 1938)
- Vincent Hložník, slovenský malíř (* 22. října 1919)
11. prosince – Roger Brown, americký psycholog (* 14. dubna 1925)
14. prosince
- Owen Barfield, britský jazykovědec, filosof a spisovatel (* 9. listopadu 1898)
- Kurt Winter, kanadský rockový kytarista a skladatel (* 2. dubna 1946)
18. prosince – Michel Quoist, francouzský teolog a spisovatel (* 18. června 1921)
19. prosince – Jimmy Rogers, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 3. června 1924)
21. prosince – Johnny Coles, americký jazzový trumpetista (* 3. července 1926)
24. prosince – Toširó Mifune, japonský herec (* 1. dubna 1920)
26. prosince – Cornelius Castoriadis, řecko-francouzský levicový intelektuál (* 11. března 1907)
27. prosince – Tamara Tyškevičová, sovětská olympijská vítězka ve vrhu koulí (* 31. března 1931)
28. prosince – Corneliu Baba, rumunský malíř (* 18. listopadu 1906)

Hlavy států

Evropa:

Amerika:

Spojené státy americké – Bill Clinton

Ostatní:

Čečna – Aslan Maschadov
Írán – Sajjid Muhammad Chátamí
Izrael – Ezer Weizman
OSN – Kofi Annan

Externí odkazy

Kategorie 1997 ve Wikizprávách
Galerie 1997 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1997 na Wikimedia Commons

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.