Staroměstské náměstí
náměstí na Starém Městě v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.
Remove ads
Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Na náměstí stojí pomník mistra Jana Husa a Mariánský sloup. Renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.
Remove ads
Historický vývoj
V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů.
V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.
Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů.
27 bílými kříži bylo v rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce označeno místo kde bylo roku 1621 popraveno 27 českých pánů v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911. Umělecká skupina Ztohoven přidala 20. června 2011 ještě 28. kříž.[2] Kříž byl 24. června 2011 odstraněn. V roce 2021 se však kříž na stejné místo znovu vrátil.
Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.[3][4]
Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[5][6]
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.[7]
21. století
O úpravách a celkové revitalizaci náměstí se diskutuje už více než 100 let.[8] Uvažuje se o dostavbě radniční budovy, o obnovení Krennova domu či Krocínovy kašny.
V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv. city bloky) jako ochrana proti terorismu.[9] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městské policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[10]
Roku 2020 byl obnoven Mariánský sloup. Po dřívějším zamítnutí roku 2017,[11] v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy instalaci Mariánského sloupu schválilo a v srpnu 2020 byl vysvěcen.[12] V 21. století se na náměstí odehrává také mnoho demonstrací.
Remove ads
Významné budovy a objekty
Staroměstská radnice
Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela a roku 1490 ho upravil hodinář mistr Hanuš. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.
Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).
Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Novogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.
Další objekty
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam budov na Staroměstském náměstí.
- Týn
- Pomník mistra Jana Husa
- Kostel svatého Mikuláše
- Kostel Matky Boží před Týnem
- Palác Kinských
- Dům U Kamenného zvonu
- Týnská škola
- Pražský poledník
- Mariánský sloup
- Dům U Bílého jednorožce
- Dům U Kamenného beránka
- Dům U Lazara
- Dům U Měny
- Štorchův dům
- Dům U Zlatého slona
- Dům U Minuty
- Dům U zlatého rohu
- bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
- bývalá Pražská městská pojišťovna – v současnosti budova Ministerstva pro místní rozvoj
- Dům U Černého anděla
- Dům Vilímkovský
- Dům U Vola
- Dům U Červené lišky
Remove ads
Trhy
O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Na vánoční trhy je zde vystaven vánoční stromek a také hudební pódium, jsou to návštěvností největší vánoční trhy v Česku, navštěvovány jsou statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[13]
Vánoční trhy 2005
Vánoční trhy 2011
Vánoční trhy 2015
Nejvyšší vánoční stromek pro Prahu roku 2016 (33m vysoký smrk)
Vánoční trhy 2019
.jpg)
.jpeg)
Okolní ulice a náměstí
- Celetná ulice (první část královské cesty)
- Pařížská
- Dlouhá
- Týnská
- Malé náměstí
- Mikulašská
- Železná ulice
- Náměstí Franze Kafky
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads