Pšov (Podbořany)
část města Podbořany v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia
Pšov je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Podbořan. Prochází zde silnice I/27 a silnice II/226. Pšov leží v katastrálním území Pšov u Podbořan o rozloze 4,3 km².[3]
| Pšov | |
|---|---|
 Kostel sv. Kříže a Všech svatých | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Podbořany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′14″ s. š., 13°27′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 77 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pšov u Podbořan (4,3 km²) |
| Nadmořská výška | 320 m n. m. |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 34 (2021)[2] |
  Pšov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 136531 |
| Kód k. ú. | 736538 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název vesnice je odvozen z obecného jména pše (zastarale pšenice), a označoval tedy místo, kde se pěstovala pšenice. Německý tvar Schaab nejspíše vznikl ze spojení „do Pšova“ nebo „ze Pšova“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pssou (1186), Psou (1238/1241), in Psow (1366, 1369), Pssow (1384–1399), Pessow (okolo roku 1405), in Pssow (1402), in Psow (1412), Schab, Schaub nebo Cžap (1787) a Schaab, Schaub nebo Čapy (1846).[4]
První písemná zmínka o Pšově pochází z roku 1186 a nachází se v listině vydané knížetem Bedřichem a jeho manželkou Alžbětou. Podle listiny byli prvními majiteli vsi pražští kanovníci, kteří Pšov vyměnili za Poštovice s pražským proboštem Martinem. Ten roku 1173 vstoupil do řádu johanitů, kterému Pšov odevzdal. Roku 1186 johanité Pšov, Levín a Březnici (tj. snad Malé nebo Velké Březno) vyměnili s panovníkem za Bořislav.[5]
V roce 1238 byl majitelem vsi nejvyšší číšník Zbraslav z Miletína. Zmínka o vsi se nachází v jeho závěti. Podle ní měla Zbraslavova žena Domaslava vesnici prodat a Zbraslavovým služebníkům, kteří by chtěli podniknout pouť do Compostely, poskytnout šest hřiven stříbra. Kromě toho měla Domaslava poskytnout dvacet hřiven jakémusi Divínovi, čtyři hřivny hradeckému minoritskému klášteru[5] a almužnu podle svého uvážení měla dát také pražským minoritům u svatého Jakuba.[6] Není jisté, zda k prodeji vsi došlo.[6]
Další zprávy o vesnici pochází až ze druhé poloviny čtrnáctého století. V roce 1366 ji vlastnil Racek ze Mšeného, po něm Sezema z Bělé (1372), Aleš z Dubé (1395) a na začátku patnáctého století ji měli Jindřich Skopec z Dubé a Vrš z Modřejovic. V letech 1410–1416 Pšov patřil Janovi ze Zdenic, velmistrovi řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ten vesnici s částí Kaštic věnoval svému řádu, kterému vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Výjimkou byl rok 1620, kdy Pšov na krátkou dobu získala Kateřina ze Sulejovic.[6]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 262 obyvatel (z toho 128 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 251 Němců a dva cizinci. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 308 obyvatel: 22 Čechoslováků, 285 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou evangelíků, třinácti členů církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 211 | 244 | 269 | 294 | 291 | 262 | 308 | 159 | 159 | 119 | 91 | 50 | 48 | 57 | 77 |
| Domy | 36 | 35 | 40 | 42 | 42 | 44 | 53 | 38 | 66 | 34 | 30 | 36 | 31 | 33 | 34 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místní části Sýrovice. | |||||||||||||||
Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pšov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí města Podbořany v okrese Louny.[12]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
- Na návsi stojí pozdně barokní kostel svatého Kříže a Všech svatých postavený v roce 1767 na místě staršího kostela. Rokokové vnitřní vybavení pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.[13]
- Socha svatého Floriána u kostela
- Sloup se sochou Panny Marie u kostela
- Památník obětem druhé světové války na hřbitově
- Venkovská usedlost čp. 3
- Zemědělský dvůr čp. 30
- Anton Steiner (1849–1925), statkář a politik, pšovský starosta
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
