Pšov (Podbořany)

část města Podbořany v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia

Pšov (Podbořany)map

Pšov je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Podbořan. Prochází zde silnice I/27 a silnice II/226. Pšov leží v katastrálním území Pšov u Podbořan o rozloze 4,3 km².[3]

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...
Pšov
Thumb
Kostel sv. Kříže a Všech svatých
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel77 (2021)[1]
Katastrální územíPšov u Podbořan (4,3 km²)
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ441 01
Počet domů34 (2021)[2]
Thumb
Pšov
Další údaje
Kód části obce136531
Kód k. ú.736538
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Název

Název vesnice je odvozen z obecného jména pše (zastarale pšenice), a označoval tedy místo, kde se pěstovala pšenice. Německý tvar Schaab nejspíše vznikl ze spojení „do Pšova“ nebo „ze Pšova“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pssou (1186), Psou (1238/1241), in Psow (1366, 1369), Pssow (1384–1399), Pessow (okolo roku 1405), in Pssow (1402), in Psow (1412), Schab, Schaub nebo Cžap (1787) a Schaab, Schaub nebo Čapy (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o Pšově pochází z roku 1186 a nachází se v listině vydané knížetem Bedřichem a jeho manželkou Alžbětou. Podle listiny byli prvními majiteli vsi pražští kanovníci, kteří Pšov vyměnili za Poštovice s pražským proboštem Martinem. Ten roku 1173 vstoupil do řádu johanitů, kterému Pšov odevzdal. Roku 1186 johanité Pšov, Levín a Březnici (tj. snad Malé nebo Velké Březno) vyměnili s panovníkem za Bořislav.[5]

V roce 1238 byl majitelem vsi nejvyšší číšník Zbraslav z Miletína. Zmínka o vsi se nachází v jeho závěti. Podle ní měla Zbraslavova žena Domaslava vesnici prodat a Zbraslavovým služebníkům, kteří by chtěli podniknout pouť do Compostely, poskytnout šest hřiven stříbra. Kromě toho měla Domaslava poskytnout dvacet hřiven jakémusi Divínovi, čtyři hřivny hradeckému minoritskému klášteru[5] a almužnu podle svého uvážení měla dát také pražským minoritům u svatého Jakuba.[6] Není jisté, zda k prodeji vsi došlo.[6]

Další zprávy o vesnici pochází až ze druhé poloviny čtrnáctého století. V roce 1366 ji vlastnil Racek ze Mšeného, po něm Sezema z Bělé (1372), Aleš z Dubé (1395) a na začátku patnáctého století ji měli Jindřich Skopec z Dubé a Vrš z Modřejovic. V letech 1410–1416 Pšov patřil Janovi ze Zdenic, velmistrovi řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ten vesnici s částí Kaštic věnoval svému řádu, kterému vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Výjimkou byl rok 1620, kdy Pšov na krátkou dobu získala Kateřina ze Sulejovic.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 262 obyvatel (z toho 128 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 251 Němců a dva cizinci. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 308 obyvatel: 22 Čechoslováků, 285 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou evangelíků, třinácti členů církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8]

Další informace Obyvatelé, Domy ...
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 2112442692942912623081591591199150485777
Domy 363540424244533866343036313334
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místní části Sýrovice.
Zavřít

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pšov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí města Podbořany v okrese Louny.[12]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
  • Na návsi stojí pozdně barokní kostel svatého Kříže a Všech svatých postavený v roce 1767 na místě staršího kostela. Rokokové vnitřní vybavení pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.[13]
  • Socha svatého Floriána u kostela
  • Sloup se sochou Panny Marie u kostela
  • Památník obětem druhé světové války na hřbitově
  • Venkovská usedlost čp. 3
  • Zemědělský dvůr čp. 30

Osobnosti

  • Anton Steiner (1849–1925), statkář a politik, pšovský starosta

Odkazy

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.