Siřejovice

Obec Siřejovice (německy Schirschowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Lovosic. Žije v ní 276^[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 247.

Siřejovice
Pohled na ves ze západu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Lovosice
Obec s rozšířenou působností	Lovosice (správní obvod)
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′42″ s. š., 14°4′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	276 (2024)[1]
Rozloha	6,16 km²[2]
Katastrální území	Siřejovice
Nadmořská výška	185 m n. m.
PSČ	410 02
Počet domů	101 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Siřejovice 37 410 02 Lovosice 2 [e-mail]
Starostka	Lenka Feiklová
Oficiální web: www.sirejovice.cz
Siřejovice
Další údaje
Kód obce	565598
Kód části obce	147834
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vsi (Scirewici) pochází z roku 1227, kdy se Siřejovice uvádějí ve výčtu držav svatojiřského kláštera v litoměřickém kraji.

V roce 1925 byli do obce Siřejovice repatriování potomci českých exulantů z doby pobělohorské, jednalo se o tři rodiny ze Zelova, tři rodiny z Friedrichova Hradce a jednu rodinu z Volyně.^[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Siřejovice^[5][6]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	363	376	345	373	422	413	515	356	332	318	280	252	276	267
Domy	46	53	52	51	58	63	87	91	82	80	84	90	101	94

Pamětihodnosti

Windsor

Windsor je zřícenina původně větrného mlýna holandského typu^[7] postaveného pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století, ale jistě před rokem 1833, kdy je poprvé zmiňován písemně. Mlynářem zde byl v roce 1843 Ignaz Bertoni, který měl v Siřejovicích také dům.^[8] Mlýn míval jedno složení a mlelo se zde pro potřeby okolních obcí Siřejovice, Vrbičany a Keblice až do roku 1870, kdy jej poslední mlynář Kunze opustil a prodal průmyslníkům – bratrům Tschinkelovým z Lovosic. Noví majitelé nechali mlýn zrušit a budovu přestavět na novogotický lovecký zámeček v anglickém stylu (odtud pojmenování Windsor). Měl typickou kruhovou středovou část postavenou ze světlé opuky a cihel, jakousi věž s cimbuřím a s 22 okny a dvě symetrická křídla, postavená z cihel. Nedlouho po přestavbě však průmyslníci zbankrotovali a zámeček byl roku 1886 prodán ve veřejné dražbě. Majitelé zámečku se střídali a stavba rychle chátrala. V období první světové války zde přespávali příležitostní zemědělští dělníci. Poslední doložené obydlení se týkalo sklepních prostor kolem roku 1930.^[9]

K mlýnu se váže historka z prusko-rakouské války v roce 1866. Zdejší mlynář Kunz byl tehdy udán, že signalizuje přesuny rakouských vojsk Prusům, když nastavuje lopaty mlýna proti větru. Byl uvězněn v Terezíně, dokud pruské vojsko z kraje neodtáhlo a neprokázala se jeho nevina.

Bývalý mlýn stojí východně od obce, na mírné vyvýšenině nad silnicí do Keblic a dálnicí D8. Trojpodlažní věž o výšce 12 m a průměru 8,7 m má 22 zaklenutých okenních otvorů. Ve stylizované podobě, spolu se svatojiřským křížem, je Windsor vyobrazen na znaku a vlajce Siřejovic.

Další pamětihodnosti

• Kostel svatého Bartoloměje poprvé zmiňovaný roku 1384, v nynější podobě z roku 1846
• Socha Odpočívajícího Krista (Ecce homo) z roku 1751. Podstavec je zdoben reliéfem svatého Antonína Paduánského.
• Socha svaté Anny z roku 1746^? na podstavci s reliéfem svatého Václava.

Galerie

• 
  Obecní úřad
• 
  Kostel svatého Bartoloměje
• 
  Socha Odpočívajícího Krista
• 
  Reliéf svatého Antonína Paduánského
• 
  Socha svaté Anny
• 
  Reliéf svatého Václava
• 
  Windsor

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců: z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 165, 175–178.
5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
7. Historie mlynářství, Hranická historická knihovna, dostupné online: http://www.historie.hranet.cz/pdf/mlyny-blok.pdf
8. Petr Veselý, Siřejovice, Povětrník, vydáno dne 17. 1. 2006, dostupné online: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006011702 Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine.
9. Historie obce Siřejovice, vydáno Obecním úřade Siřejovice dne 3. 1. 2006, dostupné online: http://www.sirejovice.cz/view.php?cisloclanku=2006010302 Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.

Související články

• Dálnice D8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Siřejovice na Wikimedia Commons
• Siřejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie