Podlažice
část města Chrast v okrese Chrudim From Wikipedia, the free encyclopedia
Podlažice je vesnice, část města Chrast v okrese Chrudim. Nachází se na levém břehu říčky Žejbro asi 2 km na jihovýchod od Chrasti. Prochází tudy silnice II/356 a silnice II/358. V roce 2009 zde bylo evidováno 146 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 332 obyvatel.[4]
| Podlažice | |
|---|---|
 Kostel svaté Markéty | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Chrast |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′42″ s. š., 15°57′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 319 (2021)[1] |
| Katastrální území | Podlažice (3,23 km²) |
| PSČ | 538 51 |
| Počet domů | 135 (2011)[2] |
  Podlažice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 123862 |
| Kód k. ú. | 723860 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podlažice je také název katastrálního území o rozloze 3,23 km2.[5]
Podlažice se poprvé zmiňují jako benediktinský klášter v roce 1159. Počátkem 13. století zde patrně vznikl slavný Codex gigas, latinský rukopis, obsahující celou sbírku křesťanských textů počínaje Biblí. K roku 1318 se v soupisu majetku kláštera poprvé zmiňuje také obec Chrast. Roku 1421 byl klášter vypálen a zničen husity a zřícenina později rozebrána jako stavební materiál. Křtitelnice z podlažického kláštera z roku 1406 je dnes v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové, bronzový krucifix ze 13. století je v muzeu v Chrasti.
Na místě někdejšího klášterního kostela byl v letech 1696–1721 vystavěn barokní kostel svaté Markéty. Obdélná stavba se dvěma věžemi je uvnitř trojlodní, boční lodi s tribunami tvoří za hlavním oltářem ochoz jako v gotických katedrálách. Zařízení je vesměs z poloviny 18. století.[6]
U kostela byly v roce 2004 odkryty zbytky kláštera. Záběry z této lokality se vyskytují ve filmu Ďáblova lest.
Podlažicemi protéká potok Žejbro.
- Antonín Machek (1775–1844) – malíř portrétista období klasicismu a biedermeieru
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
