Borohrádek - Wikiwand

Borohrádek (německy Heideburg) je město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 2 100^[1] obyvatel. Status města si drží od roku 1971. Katastrální území Borohrádek a Šachov měří 1 398 ha. Z toho je 502 ha zemědělské půdy, 573 ha lesní půdy, vodní plocha činí 43 ha a zastavěné území má plochu 29 ha.

Stručná fakta Lokalita, Status ...

Borohrádek
Kostel Archanděla Michaela

znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Týniště nad Orlicí
Obec s rozšířenou působností	Kostelec nad Orlicí (správní obvod)
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′52″ s. š., 16°5′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 105 (2024)^[1]
Rozloha	13,98 km²^[2]
Nadmořská výška	258 m n. m.
PSČ	517 24
Počet domů	577 (2021)^[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Husova 240 517 24 Borohrádek podatelna@mestoborohradek.cz
Starosta	Mgr. Martin Moravec
Oficiální web: www.mestoborohradek.cz
Borohrádek
Další údaje
Kód obce	576131
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Historie

V různých pramenech se Borohrádek nachází i pod názvy: Hrádek, Bor, Boruhrádek nebo Bolehrádek.^[4] Prvním známým držitelem obce Borohrádek byl Jaroslav z Borohrádku. Ten společně se Ctiborem z Uherska porazil mezi Uherskem a Opočnem u Trusnova vojska Fridricha I. Habsburského. První zmínka o panství Borohrádek (patřící v té době k Potštejnu) pochází z roku 1342. Tehdy tvrz, městečko a 15 vesnic získala po dlouhých sporech Eliška, vdova po Mikuláši z Potštejna, který zahynul při dobytí hradu Potštejna markrabětem Karlem roku 1339.

Tvrz často střídala své majitele. V 16. století ji drželi Lickové z Rýzmburka, než panství roku 1582 koupil za 12 600 kop grošů českých pražský patricij a obchodník Kryštof Betengel starší z Najenperka, který v roce 1587 přikoupil i nedaleký Rychnov nad Kněžnou a na dlouhá léta obě panství spojil. Betenglové areál původní tvrze přestavěli, značně rozšířili panský dům i k němu přiléhající poplužní dvůr. Renesanční podoba stavby se však nedochovala, neboť po požáru v roce 1811 byl na místě tvrze v letech 1816–1820 vystavěn empírový zámeček, který sloužil pro občasné ubytování majitelů a úředně-správním účelům. Dnes objekt zámku slouží jako domov důchodců.^[4]

V Borohrádku se nachází raně barokní kostel sv. Archanděla Michaela, vybudovaný v letech 1669–1673. Má cennou freskovou výzdobu a barokní a rokokové zařízení. Na oltáři českých patronů byl gotický deskový obraz Panny Marie z roku 1440. Na jeho místě se nyní nachází kopie, neboť originál byl ukraden. Přímo naproti kostelu stojí starobylá fara a sousoší Nejsvětější Trojice, na nedalekém náměstí sousoší Panny Marie. To bylo zrestaurováno roku 1999. Na hřbitově se nachází stavba dřevěné zvonice a novogotická hrobka.^[4]

Podle dochovaného pečetidla měla obec již od 15. století městský znak. Od roku 1997 je město držitelem městského praporu, který tvoří pět vodorovných pruhů: modrý, červený, bílý, zelený a modrý v poměru 2:1:1:1:2.^[5]

Přírodní poměry

Borohrádek se nachází v oblasti pod Orlickými horami, povrch v okolí je tedy převážně rovinatý. Obklopen je téměř ze všech stran borovicovými lesy (proto Borohrádek). Ty jsou spíš rekreačního charakteru s několika lesními stezkami. Na podzim se stávají borohrádecké lesy oblíbeným místem houbařů z okolí.

Správním územím města protéká Tichá Orlice, jejíž tok a přilehlé pozemky zde jsou součástí přírodní památky Orlice. Přírodní koupaliště Splav a Písák jsou často navštěvovanými lokalitami v horkých letních dnech. Poblíž města Borohrádek se nachází přírodní památka Vodní tůň, slepé rameno řeky Tiché Orlice s břehovými porosty.

V roce 2002 v Šachově Michal Matějka objevil unikátní fosílii svrchnokřídové ryby rodu Xiphactinus.^[6] Tato obří dravá ryba zde žila v mělkém křídovém moři v době před zhruba 86 miliony let.^[7]

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8]^[9]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 559	1 663	1 634	1 631	1 714	1 732	2 020	1 609	1 908	2 049	2 169	2 129	2 081	2 081	1 944
Počet domů	217	205	206	215	235	274	336	403	446	425	441	490	505	511	527

Zavřít

Doprava

Silniční doprava

Borohrádkem prochází silnice I/36 a krajské silnice II. třídy č. 305 a č. 317.

Železniční doprava

Ve městě se nachází železniční stanice Borohrádek, která leží na celostátní elektrifikované dráze Hradec Králové - Choceň a také odsud odbočuje regionální neelektrifikovaná dráha Borohrádek - Chrudim.

V roce 2011 Pardubický kraj rozhodl o zastavení pravidelné osobní železniční dopravy mezi Holicemi a Borohrádek a jejím nahrazením autobusovou dopravu.^[10] Od jízdního řádu 2015 je po celé délce trati obnoven provoz pravidelné osobní železniční dopravy.^[11]

Autobusová doprava

Ve městě se nachází autobusové nádraží. V Borohrádku se nacházejí další zastávky: železniční stanice, škola (ulice T. G. Masaryka) a Havlíčkova.

Pravidelné autobusové linky veřejné dopravy směřují do Pardubic, Holic, Kostelce nad Orlicí, Vamberka, Rychnova nad Kněžnou, Chocně, Týniště nad Orlicí a dalších míst. V autobusech i ve vlacích platí krajský integrovaný dopravní systém Královéhradeckého a Pardubického kraje IREDO.

Školství

V Borohrádku se nachází jedna mateřská škola a dvě základní školy:

Mateřská škola Borohrádek, Husova 530
Základní škola T. G. Masaryka Borohrádek, T. G. Masaryka 396
Církevní základní škola Borohrádek, Nádražní 233

Pamětihodnosti

Zámek Borohrádek - empírový zámek, vystavěn po požáru tvrze, současná podoba vznikla v letech 1816–1820, nyní slouží jako domov důchodců
Panský pivovar Borohrádek - původní pivovar byl postaven v 16. století, dnes budova slouží pro výrobce nábytku
Kostel Archanděla Michaela - raně barokní kostel postavený v letech 1669–1673
Kostel Nejsvětější Trojice - římskokatolický, filiální kostel v Šachově, části města Borohrádek
Dřevěná zvonice v areálu hřbitova
Sousoší Panny Marie na náměstí
Sousoší Nejsvětější Trojice u fary
Kamenný krucifix na křižovatce Havlíčkovy a Tyršovy ulice
Pískovcový kříž v Nádražní ulici
Busta Tomáše Garrigua Masaryka
Vila Malijovských - romanticky novorenesanční vila postavená v letech 1902–1904 podle návrhu Aloise Dlabače
Pozůstatky památného Žižkova dubu (někdejší obvod kmene 620 cm, již zanikl)