Kostelec nad Labem
město v okrese Mělník ve Středočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostelec nad Labem (německy Elbekosteletz) je město ležící v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Kostelec nad Labem | |
---|---|
![]() Komenského náměstí v Kostelci nad Labem | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Neratovice |
Obec s rozšířenou působností | Neratovice (správní obvod) |
Okres | Mělník |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 336 (2024)[1] |
Rozloha | 15,55 km²[2] |
Nadmořská výška | 172 m n. m. |
PSČ | 277 13 |
Počet domů | 1 280 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. Komenského 1 277 13 Kostelec nad Labem josef.chalupa@kostelecnlab.cz |
Starosta | Josef Chalupa |
Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() Kostelec nad Labem | |
Další údaje | |
Kód obce | 534935 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.
V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.
Přírodní poměry
Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 762 | 2 331 | 2 544 | 2 683 | 2 976 | 3 051 | 3 049 | 2 966 | 3 037 | 2 912 | 2 753 | 2 556 | 2 561 | 3 154 | 3 714 |
Počet domů | 287 | 325 | 364 | 405 | 457 | 479 | 590 | 709 | 694 | 709 | 717 | 788 | 807 | 908 | 1 073 |
Městská správa

Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Místní části
Městské symboly
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[12]
Společnost
V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.[13]
Doprava
Městem vedou silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice. Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice–Neratovice.
Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.[14]
V roce 2016 ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty. V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech čtrnáct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.
Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko. Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.
Městská knihovna
V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[15]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Labem.
- kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
- kostel svatého Martina
- radnice
- hostinec (bývalá fara, čp. 283)
- židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,[16]
- památník na místě bývalé synagogy
- Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.[17]
Osobnosti
- Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně
- František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
- Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
- Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
- Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor
Galerie
- Radnice
- Pamětní deska pěvkyně Terezy Stolzové na budově radnice
- Kostel svatého Víta
- Kostel svatého Martina
- Památník na místě bývalé synagogy
- Židovský hřbitov
- Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe
- Ústí Mlýnského potoka do Labe
- Sídliště v jižní části města
- Most přes Labe
- Slepé rameno Labe
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.