Vidovle

Vidovle je malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Bitozevsi. Prochází zde silnice II/251. Vidovle je také název katastrálního území o rozloze 3,44 km².^[3]

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...

Vidovle
Usedlost čp. 6
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bitozeves
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°23′20″ s. š., 13°38′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	48 (2021)[1]
Katastrální území	Vidovle (3,44 km²)
Nadmořská výška	250 m n. m.
PSČ	439 42
Počet domů	22 (2011)[2]
Vidovle
Další údaje
Kód části obce	4936
Kód k. ú.	604933
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Název vesnice je odvozen ženskou přivlastňovací příponou z osobního jména Vidov ve významu Vidovova hora. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: in Widowil (1382), in villa Vydowly (1388), in Wydowle (1391), in Wydobl (1413), w Widowli (1544), Widaule (1631), Widobel nebo Witowl (1839) a Widobl nebo Witowl (1846).^[4]

První písemná zmínka o Vidovli pochází z roku 1382.^[4] V roce 1388 ves vlastnil Ješek z Tatinné, který o dva roky později část vesnice prodal měšťanu Otlínovi ze Žatce a zbytek odkázal špitálu, který stával v Žatci na Pražském předměstí, ale vdova po Ješkovi ve vsi žila ještě v roce 1396. Dalším známým majitelem byl v roce 1537 Jan Hruška z Března, kterému patřilo bitozeveské panství, jehož byla Vidovle součástí. V polovině šestnáctého století panství zdědili Janovi synové Jakub a Mikuláš Hruškové z Března a roku 1559 byl jediným majitelem Jakub. Někdy v té době snad ve Vidovli vznikla tvrz připomínaná poprvé roku 1563, kdy patřila Šebestiánu Hruškovi z Března.^[5]

Bernard Hruška z Března si v závěti vymínil, že Vidovle zůstane nedělitelnou součástí bitozeveského panství.^[5] Podle Augusta Sedláčka v roce 1618 ves patřila k Lišanům.^[6] Během konfiskací po bitvě na Bílé hoře byl Jiří Hruška z Března neoprávněně odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Zabavený majetek, ke kterému Vidovle patřila, koupil roku 1623 Seifríd Kryštof Beruner ze Stärzu, a po soudních sporech jej získala zpět až Jiřího manželka Eva. Během třicetileté války však tvrz nejpozději roku 1625 vyhořela a nebyla obnovena. Naopak její zdivo bylo použito jako zdroj stavebního kamene pro stavbu nových budov dvora, ve kterém stávala.^[5]