Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem. Původně byl správcem královského dvora, pečoval o dodržování ceremoniálu při dvorských obřadech a slavnostech, zabýval se jejich organizací.
V Českém království byla v roce 1458 (případně už v roce 1453) pozice rozdělena na nejvyššího zemského hofmistra, který se stal po nejvyšším purkrabím druhým nejvyšším zemským úředníkem, a na úřad dvorský, tj. hofmistr královského dvora. Dvorský hofmistr řídil služebnictvo v královských (císařských) rezidencích. V porovnání se zemským úřadem byla tato dvorská pozice kompetenčně bezvýznamná, král ji obsazoval podle své vůle. Mohl tak však vytvářet své politické centrum a pro tyto úředníky mohla být hodnost předstupněm jejich pozdější kariéry v nejvyšších zemských úřadech. Nicméně od roku 1538 byl dvorský hofmistr předsedou tajné rady (Geheimer Rat), kterou zřídil Ferdinand I. Habsburský k 1. lednu 1527. Tajná rada byla nejdůležitějším poradním kolegiálním orgánem panovníka, řídila zahraniční politiku a ovlivňovala vnitřní.
Správcem královnina dvoru byl hofmistr králové.
České království
Od 19. dubna 1743 [pozn. 1] byl úřad dědičný v rodě knížat a hrabat Kinských z Vchynic a Tetova na Chlumci nad Cidlinou,[2] nicméně už v roce 1719 byl František Ferdinand Kinský jmenován královským hofmistrem jako pátý držitel úřadu ze stejného rodu.[3] Výsadu potvrdil chlumeckým Kinským císař Josef II. v roce 1787.[4] Odznakem úřadu byla hůl se zemským znakem.[1]
Seznam dvorských hofmistrů Českého království
- 1401–1409 Mikuláš Kozíhalva
- 1414 Mikeš Divoký z Jemnišť
- 1458–1461 Petr Kdulinec z Ostromíře
- 1463–1467 Slavata z Chlumu a z Košumberka
- (?) Mikuláš Hořický z Hořic
- 1472–1493 Jan z Roupova[5]
- 1496–1502 Albrecht II. Libštejnský z Kolowrat (1463 – 25. 5. 1510)[5]
- 1511 Jindřich Švihovský z Rýzmberka[5]
- 1516–1519 Břetislav Švihovský z Rýzmberka na Rabí
- ? – 1523 Václav Bezdružický z Kolowrat
- 1523–1547 Vilém Švihovský z Rýzmberka
- 1526 Ondřej Trepka Polák
- 1587–1597 (18. 11.) Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic na Černém Kostelci (1513 – 18. 11. 1597)
- 1611–1618 Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova († 16. 8. 1619 Praha)
- 1619–1620 Diviš Czernin z Chudenic na Nedrahovicích (1565 – 21. 6. 1621 Praha, popraven)
- 1624–1640 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
- 1646–1669 (4. 5.) Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1604 – 4. 5. 1669 Praha)
- 1669 (16. 5.) – 1699 (27. 2.) František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. 2. 1699 Vídeň), syn předchozího
- 1699 (30. 4.) – 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719), bratr předchozího
- 1719 (4. 4.) – 1741 ? František Ferdinand I. Kinský[3][6] (1. 1. 1678 Praha – 12. nebo 13. 9.[7] 1741 Praha), syn předchozího, v letech 1723–1735 zastával úřad nejvyššího kancléře
- protože byl také zemským úředníkem,[8] při korunovaci Karla VI. v roce 1723 ho v katedrále zastupoval císařský (vídeňský) dvorský hofmistr Jan Leopold z Trautsonu (1659–1724) a při hostině ve Vladislavském sále nejvyšší zemský hofmistr Antonín Jan Nostitz-Rieneck (1652–1736)[9]
- 1743 (19. 4.)[10] – 1749 (12. 3.) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749),[2] bratr předchozího, Marie Terezie úřad explicitně udělila jako dědičný[3]
- při korunovaci Marie Terezie v roce 1743[zdroj?]
- 1743–1760 Leopold I. Ferdinand Kinský (17. 1. 1713 – 24. 10. 1760), Marie Terezie mu jako držiteli chlumeckého panství úřad udělila dědičně[4]
- 1760–1806 František Ferdinand II. Kinský (8. 12. 1738 Chlumec nad Cidlinou – 7. 4. 1806 Jihlava)
- úřad zastával při korunovaci Leopolda II. v roce 1791
- 1806–1831 Leopold II. Josef Kinský[11] (29. 3. 1764 Vídeň – 1. 4. 1831 Chlumec nad Cidlinou / zámek Karlova Koruna)
- 1831–1896 Oktavián Kinský[12] (13. 3. 1813 Vlkov nad Lesy – 28. 5. 1896 Chlumec nad Cidlinou / zámek Karlova Koruna)
- úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. na českého krále v roce 1836[13]
- 1896–1918/1932 Zdenko Kinský (4. 11. 1844 – 5. 1. 1932 Opatija (Abbazia)
Seznam dvorských vicehofmistrů Českého království
- 1406 Petr z Lomnice
Seznam hofmistrů králové v Českém království
- 1310 Mikuláš
- 1348 Jindřich (Hugo) z Dornštejna
- 1360 Petr z Janovic
- 1372–1373 Hereš
- 1377 Zděněk z Valdštejna
- 1378–1382 (hofmistr ovdovělé císařovny) Zdeněk ze Šternberka na Konopišti
- 1379–1380 Jindřich Škopek z Dubé
- 1381 Markvart z Pořešína
- 1393–1400 Jíra z Roztok
- 1400 Bořivoj
- 1400 Mikuláš z Ořecha
- 1418–1419 Jan Kyjata ze Zásady
- 1422 Jindřich z Elsterberka
- 1461–1462 Jindřich Berka z Dubé a z Lipé na Kostelci
- 1463–1465 Bořita II. z Martinic na Smečně
- 1466–1469 Hynek z Valdštejna
- 1475 Aleš Berka z Dubé
- 1546 Josef z Lamberka
Svatá říše římská a Rakouské císařství
Podrobnější informace naleznete v článku Nejvyšší císařský hofmistr.
Na dvoře římských císařů (do roku 1806) a rakouských císařů (1804–1918) fungoval nejvyšší hofmistr (kaiserlicher Obersthofmeister) jako přímý správce císařského dvora a domácnosti. Tato funkce u dvora se stala nejprestižnější. Nejvyšší hofmistr zastupoval císaře na jednáních tajné rady jako její předseda. Byli mu podřízeni také ti, kteří vedli chod kuchyně a obsluhu u císařské tabule. Dále byl zodpovědný za císařovu garderobu a jeho tělesné a dušení blaho. Měl také soudní pravomoc, řešil právní spory dvořanů.[14]
V období Rakousko-Uherska byl nejvlivnější osobou dvora a měl rozsáhlé kompetence. Byl nejvyšší instancí ve věci dvorského ceremoniálu, dohlížel při slavnostech na komoří, zařizoval cesty císařského dvora. Pod jeho pravomoc spadalo také stavebnictví, účetnictví (dvorský účetní a dvorský kontrolní úřad), dvorský telegrafní úřad, dvorští hudebníci a duchovní dvorská kapela, dvorská lékárna, osobní lékaři císaře a dalších členů vládnoucí dynastie, císařské osobní gardy – harcíři (Arcièren) a trabanti (Trabanten), uniformy, dvorská prádelna, heroldi, dvorská divadla – opera (Hofoper) a činohra (Hofburgtheater), císařské hrady a zámky, zahrady (včetně ovocných sadů a pěstíren zeleniny), sklepy, kuchyně a cukrárny.[15] Podřízen mu byl také nejvyšší lovčí a císařské revíry.[15]
Seznam (prvních) nejvyšších císařských hofmistrů ve Vídni
Císařský dvůr sídlil od 16. století s malými výjimkami ve Vídni. V letech 1583–1612 sídlil dvůr Rudolfa II. v Praze a v letech 1740–1745 sídlil dvůr Karla VII. v Mnichově.
Úřad nejvyššího hofmistra zastávali:[16]
- 1527–1537–1539 (?) Vilém z Roggendorfu
- 1539–1545 Leonhard z Velsu
- od 1545–1546 úřad neobsazen, agendu asi převzal nejvyšší dvorský maršálek Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha)[17]
- 1558–1564 (červenec ?) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – poprvé
- 1564 (srpen ?) – 1567 Leonhard z Harrachu
- 1567–1575 (30. 6.) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – podruhé
- 1575 (nebo 1576 prosinec ?[17]) – 1590 (nebo 1587[17]) Adam z Ditrichštejna (9. 10. 1527 Štýrský Hradec – 5. 1. 1590 Mikulov)[18]
- 1587–1593 Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu), správce úřadu nejvyššího hofmistra[19]
- 1593–1600 (28. 9.) Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu)
- 1600 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. 2. 1627 Praha)[18][20] – poprvé
- 1600 (říjen ?) – 1606 Bedřich (Fridrich) III. z Fürstenbergu[19][21]
- 1605–1607 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. února 1627 Praha)[18][20] – podruhé, v letech 1605–1606 pouze správce úřadu spolu se svým předchůdcem[19]
- 1607–1608 František z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno)[18][20], správce úřadu nejvyššího hofmistra[19]
- 1607–1608 Arnošt z Mollartu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr
- 1608 (23. 9.) – 1609 Jakub Adam z Attemsu
- 1609–1612 Jiří Ludvík z Leuchtenbergu
- 1612–1613 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – poprvé
- 1612–1617 ? Bedřich z Fürstenbergu[19]
- 1617–1619 (jako nejvyšší komorník pouze správce úřadu[19]) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – podruhé
- 1619–1625 (1621[19]) Jan Oldřich z Eggenberka (1568 Štýrský Hradec – 18. 10. 1634)
- 1621–1622 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg), skutečný nejvyšší hofmistr?[19]
- 1622–1624 Volf Zikmund z Losensteinu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr[19]
- 1625 (4. 1. 1624?[19]) – 1626 (červenec/srpen) Gundaker z Liechtensteinu (30. 1. 1580 zámek Lednice – 5. 8. 1658 zámek Wilfersdorf)
- 1626 (před 31. 8.) – 1637 (únor?) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – potřetí
- 1637 (březen ?) – 1650 Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. 5. 1584 Štýrský Hradec – 8. 6. 1650 Vídeň)
- 1650–1655 (6. 11.) Maxmilián z Dietrichsteina na Mikulově (27. 6. 1596 Mikulov – 5. 11. 1655 Mikulov)
- 1655–1657 Jan Weikhard z Auerspergu (11. 3. 1615 zámek Seisenberg – 11. 11. 1677 Lublaň)
- 1657 (duben ?) – 1665 (17. 2.) Jan Ferdinand z Porcia (1605 Benátky – 19. 2. 1665 Vídeň)
- 1665 (24. 2.) – 1674 (20. 10.) Václav Eusebius Popel z Lobkovic (20. 1. 1609 – 22. 4. 1677 Roudnice nad Labem)
- 1675 (29. 6.) – 1682 (15. 12.) Jan Maxmilián z Lambergu (23./28. 11. 1608 Brno – 12./15. 12. 1682 Vídeň)
- 1683 (23. 4. – 10. 10.[19]) Albrecht z Zinzendorfu (1619–1683)[22]
- 1683 (11. 11.) – 1698 (28. 11.) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[22][23]
- 1699 (16. 2.) – 1705 (15. 6.) Ferdinand Bonaventura z Harrachu (14. 7. 1636 – 15. 6. 1706 Karlovy Vary)
- 1705 (15. 6.) – 1709 (25. 8.) Karel Theodor Otto ze Salmu (7. 7. 1645 Anholt – 10. 11. 1710 Cáchy)
- 1709 (29. 8.) – 1711 (1. 10.) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – poprvé
- 1711 (1. 10.) – 1721 (11. 10.) Antonín Florián z Liechtensteinu (28. 5. 1656 zámek Wilfersdorf – 11. 10. 1721 Vídeň)
- 1721 (15. 10.) – 1724 (19.10.[24]) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – podruhé
- 1724 (4. 11.) – 1747 (8. 1.) Zikmund Rudolf ze Sinzendorfu a Thannhausenu (1670–1747)
- 1747 (12. 1.) – 1751 (8. 12. 1750[24]) Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1753–1769 Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 – 31. 12. 1769 Vídeň)
- 1769–1776 Jan Josef Khevenhüller-Metsch (3. 7. 1706 Vídeň – 18. 4. 1776 Vídeň)
- 1776–1782 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (25. 12. 1722 Vídeň – 17. 2. 1782 Vídeň)
- 1783–1807 Jiří Adam ze Starhembergu (10. 8. 1724 Londýn – 19. 4. 1807 Vídeň)
- 1807–1827 Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (2. 1. 1749 Vídeň – 28. 8. 1827)
- 1828–1834 Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. 6. 1757 Vídeň – 23. 4. 1845 Vídeň)
- 1835–1843 Rudolf Josef Colloredo-Mannsfeld (1772–1843)
- 1844–1848 úřad neobsazen
- nejvyšší hofmistr Ferdinanda I. Dobrotivého (1793–1875), rakouského císaře v letech 1835–1848, který v revolučním roce abdikoval:
- ?–? Clemens hrabě Brandis[25] (1798–1963), rezignoval[25]
- ?–? Karel Renatus Bombelles[25] (1785–1856), švagr císaře Ferdinanda, rezignoval[25]
- 1856–1873 Paul svobodný pán Airoldi[25] (1793–1892), po jeho penzionování úřad už neobsazen[25]
- 1848–1849 Karl Ludwig Grünne (25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden)
- 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865)
- 1866 nebo 1867[26]–1896 Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, Hesensko – 14. 2. 1896 Vídeň)
- 1896–1908 Rudolf z Liechtensteinu[26] (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 Moravský Krumlov)
- 1909–1917 Alfred Montenuovo (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň), už předtím zastával funkci druhého hofmistra[26]
- 1917–1918 Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst[26] (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko), syn dřívějšího hofmistra Konstantina z Hohenlohe-Schillingsfürstu
- 1918 Josef Hunyady (16. 12. 1873 – 26. 2. 1942 Budapešť)[pozn. 2]
Seznam nejvyšších hofmistrů císařoven
(prozatím neúplný)
- Eleonora Gonzagová (1598–1655), druhá manželka Ferdinanda II., císařovna 1622–1637
- 1622–1636 Maxmilián z Dietrichsteinu (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649), druhá manželka Ferdinanda III., císařovna 1648–1649
- 1648–1649 Maxmilián z Dietrichsteinu (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1651–1652 Jan Maxmilián z Lambergu[27]
- 1652–1655 Markvart Fugger(-Babenhausen)[27]
- 1656–1662 Friedrich A. Cavriani[27]
- 1662–1668 Hanibal Gonzaga[27]
- 1668–1670 Bartoloměj Marradas[27]
- 1670–1678 Albrecht z Zinzendorfu[27]
- 1678–1685 (únor) Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)[27][28]
- 1685 (únor) – 1686 (prosinec) Zikmund Helfried z Dietrichsteinu (z hollenburské větve)[27]
- Markéta Habsburská (1651–1673), první manželka Leopolda I., císařovna 1666–1673
- 1666 (5.9.) – 1673 (?) Ferdinand Josef z Dietrichsteinu (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[29]
- Klaudie Felicitas Tyrolská (1653–1676), druhá manželka Leopolda I., císařovna 1673–1676
- 1673 – ? Ferdinand Josef z Dietrichsteinu (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[30]
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720), třetí manželka Leopolda I., císařovna 1676–1705, poté císařovna vdova
- 1685 (únor)[31] nebo 1686[28]–1690 Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)
- 1690–1692 František Maxmilián z Mansfeldu (22. 11. 1639 Vídeň – 12. září 1692 Vídeň)
- 1692–1703 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (23. 5. 1652 Brusel – 26. 10. 1703 Vídeň)[32]
- 1704–1711 Karel Maxmilián Thurn-Valsassina (15. 10. 1643 – 8. 6. 1716)
- 1711–1720 Maxmilián Quido z Martinic (16. 3. 1664 Praha – 30. 6. 1733 Vídeň)
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742), manželka Josefa I. Habsburského, císařovna 1705–1711, poté císařovna vdova
- 1699–1708 Ferdinand August z Lobkovic (7. září 1655 Neustadt – 3. říjen 1715 Vídeň)[33]
- 1708–1709 Karel Arnošt z Valdštejna (4. 5. 1661 Dobrovice/Vídeň? – 7. 1. 1713 Vídeň)
- 1709–? Josef Ignác Paar (31. 5. 1660 – 22. 12. 1735)
- 1735–1742 Emanuel z Lichtenštejna (1700–1771)
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), manželka Karla VI., císařovna 1711–1740, poté císařovna vdova
- 1713–1730 Josef Folch de Cardona[34]
- 1729[zdroj?] nebo 1730–1734 (21. 12.) Filip Hyacint z Lobkovic (25. 2. 1680 Altstadt – 21. 12. 1734 Vídeň)[35][36]
- ---
- Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1736–1738 Julius Visconti
- 1738–? Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- Marie Terezie (1717–1780), manželka Františka I. Štěpána Lotrinského, císařovna 1745–1765
- 1741–1742 Ferdinand Leopold Herberstein
- 1742–1745 František Starhemberg
- 1745–? Leopold Trautson
- ?
- 1765–1780 František Filip ze Šternberka (21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň)
- Marie Ludovika Španělská (1745–1792), manželka Leopolda II., císařovna 1790–1792
- 1790–1792 Antonín Thurn-Valsassina (19. 9. 1723 – 25. 1. 1806 Holešov)
- Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807), druhá manželka Františka II./I., císařovna 1792–1807
- 1790–1807 Antonín Gotthard Schaffgotsch (16. 4. 1721 Vratislav – 28. 1. 1811 Vídeň)
- Marie Ludovika Beatrix z Modeny (1787–1816), třetí manželka Františka II./I., císařovna 1808–1816
- 1807–1816 Michael František Antonín z Althannu
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- 1816–? (určitě 1834, 1838) Jindřich Gundakar Wurmbrand-Stuppach
- ...
- 1843–1860 August Bellegarde (29. 10. 1795 Linec – 21. 6 . 1873 Vídeň)[37]
- Marie Anna Savojská (1803–1884), manželka Ferdinanda I. Dobrotivého, císařovna 1835–1848, choť v roce 1848 abdikoval, 1875 vdova
- ?–? (určitě 1838) Mořic z Dietrichsteinu (19. 2. 1775 Vídeň – 27. 8. 1864 Vídeň)
- ...
- 1875–1877 Ladislav hrabě Pergen[38] (26. 2. 1813 – 24. 3. 1877)
- 1877–1879 Arnošt hrabě Bissingen-Nippenburg[38] (1809 Schamberg – 1879)
- 1879–? Valerián hrabě Sarracini-Belfort[38]
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1854 (1. 3. – 19.6.) Josef František Karel z Lobkowicz (17. 2. 1803 Vídeň – 18. 3. 1875 Praha)[39]
- 1854–1857 (17. 1.) Bedřich Hanibal Thurn-Taxis (4. 9. 1799 Praha – 17. 1. 1857 Benátky)[40]
- 1857–1862 Johann Nobili (1798–1884)
- 1862–1868 Alfred Königsegg-Aulendorf (30. 6. 1817 zámek Aulendorf – 27. 10. 1898 Vídeň)
- 1868–1894 Ferenc Nopcsa (15. 3. 1815 Felsőfarkadin – 24. 6. 1904 Săcele)
- 1894–1898 František Alexander Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[41]
- Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989), manželka Karla I., císařovna 1916–1918
- ?–? (určitě 1918) Alexandr Esterházy z Galanty
Seznam nejvyšších hofmistryň císařského dvora
- 1899–1908 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[42]
Seznam nejvyšších hofmistryň císařoven
- Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1675–1686 Anna Marie z Meggau, provd. z Dietrichsteinu (1610–1698)[27]
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), manželka Karla VI., císařovna 1711–1740, poté císařovna vdova
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- ?–? (určitě 1834, 1838) Marie Ulrika z Falkenhaynu, provd. Lažanská (1765–1852)
- Marie Anna Savojská (1803–1884), manželka Ferdinanda I. Dobrotivého, císařovna 1835–1848, choť v roce 1848 abdikoval, 1875 vdova
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1854–1862 Žofie z Liechtensteinu, provd. Esterházyová (5. 9. 1798 Vídeň – 17. 6. 1869 Vídeň)
- 1862–? Pauline z Bellegarde, provd. Königseggová (2. 4. 1830 Vídeň – 27. 5. 1912 Mnichov)
- ?–? (určitě 1874, 1884, 1894) Marie z Welserheimbu, provd. Goëssová
- 1897–1898 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[42]
- Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989), manželka Karla I., císařovna 1916–1918
Seznam nejvyšších hofmistrů následníků trůnu
- 1896–1914 u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este
- 1896 František Antonín z Thun-Hohensteinu
- 1896–1899 Otto Abensperg-Traun
- 1899–1902 Albert Nostic-Rieneck
- 1902–1914 Karel Rumerskirch (19. 11. 1867 Vídeň – 24. 5. 1947 Kitzbühel)
- u budoucího císaře Karla I.
- 1915–1916 Leopold II. Berchtold z Uherčic[48] (18. 4. 1863 Vídeň – 21. listopadu 1942 Peresznye u Šoproně)
Seznam nejvyšších hofmistrů manželek následníků trůnu
- Štěpánka Belgická (1864–1945), manželka Rudolfa Habsbursko-Lotrinského, korunní princezna 1881–1889
- 1889–1894 František Alexander Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[41]
- 1894–1897 (?) Leopold Gudenus (15. 9. 1843 Mühlbach – 1. 10. 1913 Ulrichskirchen)
Rakouské země
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Horních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Horní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich ob der Enns). V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Ungnadů z Weißenwolffu.[49]
- 1626–1644 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 Greinburg)
- ...
- 1648–1672 David Ungnad z Weissenwolffu (1604 – 6. 3. 1672 Linec) – dědičný titul pro svůj rod od 1648[50]
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Dolních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Dolní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich unter der Enns). Od roku 1775 zastával dědičný úřad rod Khevenhüller-Metsch.[51] Zastávali ho i v roce 1848.[49]
- Pavel Sixtus z Trautsonu (asi 1550 – 30. 7. 1621)
- ...
- ?–1663 Jan František z Trautsonu[52] (4. 8. 1609 Vídeň – 26. 3. 1663 Vídeň)
- ...
- ?–1724 (28. 10.) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 Vídeň – 28. 10. 1724 Sankt Pölten)
- 1724 (28. 10.) – 1775 (3. 10.) Jan Vilém z Trautsonu (5. 1. 1700 Vídeň – 3. 10. 1775 Vídeň), jím rod vymřel po meči
- 1775–1776 Jan Josef Khevenhüller-Metsch[51] (3. 7. 1706 Klagenfurt – 18. 4. 1776 Vídeň)
- 1776–1801 Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch (23. 5. 1732 Vídeň – 15. 6. 1801 Klagenfurt)
- 1801–1823 Karel Maria František Khevenhüller-Metsch (23. 11. 1756 – 2. 6. 1823 Vídeň)
- 1823–1837 František z Khevenhüller-Metsch (1762–1837)
- 1837–1877 Richard Khevenhüller-Metsch (23. 5. 1813 Thalheim, Dolní Rakousy – 29. 11. 1877 Ladendorf, Dolní Rakousy)
- 1877–1905 Johann Karl Khevenhüller-Metsch (19. 12. 1839 Ladendorf – 11. 9. 1905 Riegersburg)
- 1905–1918/1945 Antonín Zikmund z Khevenhüller-Metsch (1873–1945)
Štýrsko
Úřad dědičného zemského hofmistra (Erblandhofmeister) zastávali postupně svobodní páni Hoffmanové (16. července 1540 – 27. února 1625), hrabata z Mörsbergu (25. března 1625 až do jejich vymření v roce 1690) a nakonec hrabata z Trauttmansdorffu (1690–1848). K úřadu náleželo 100 sudů soli.[53]
Korutany
V roce 1848 zastával úřad rod knížat a hrabat z Orsini-Rosenbergu.[49]
- 1796 (listopad) – 1832 (4. 8.) František Serafín Orsini-Rosenberg (18. 10. 1761 Štýrský Hradec – 4. 8. 1832 Vídeň)
- 1832 (4. 8.) – 1859 (18. 6.) Ferdinand Orsini-Rosenberg (7. 9. 1790 Štýrský Hradec – 18. 6. 1859)
Kraňsko
Od roku 1660 zastával úřad (Erbland-Hofmeister in Krain und der Windischen Mark) rod hrabat z Thurnu a Valsassiny.[49][54] Hlava jiné větve měla také titul nejvyššího dědičného zemského maršálka v okněžněném hrabství Gorice a Gradiška a nejvyššího dědičného komorníka nad stříbrem v Korutanech.
- 1790–1866 Jiří Antonín Thurn-Valsassina-Como-Vercelli[55] (3. 1. 1788 Praha – 9. 2. 1866 Vídeň)
- 1866–1879 Jiří Bedřich Thurn-Valsassina-Como-Vercelli[56] (29. 3. 1834 Mohuč – 2. 6. 1879 Brusel)
- 1879–1918 Vincenc Thurn-Valsassina-Como-Vercelli[57] (22. 3. 1866 Bleiburg – 6. 4. 1928 Abbazia (Opatija))
Tyrolsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat Trappů z Matschu.[49]
Gorice a Gradiška
V roce 1848 zastával úřad rod knížat Porcia.[49]
Polské království
Seznam nejvyšších hofmistryň polských královen
- Marie Anna Tereza ze Steinu a Jettingenu, provdaná Krakovská z Kolovrat (1688–1751) – u saské kurfiřtky a polské královny Marie Josefy Saské (1699–1757)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
