Marie Terezie z Harrachu
Česko-rakouská šlechtična, nejvyšší hofmistryně rakouské císařovny. From Wikipedia, the free encyclopedia
Česko-rakouská šlechtična, nejvyšší hofmistryně rakouské císařovny. From Wikipedia, the free encyclopedia
Marie Terezie z Harrachu (rodným jménem Marie Terezie z Thurn-Taxisu, německy Maria Theresia Walentine Prinzessin von Thurn und Taxis; 7. ledna 1856 Praha – 20. srpna 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha)[1] byla česko-rakouská šlechtična pocházející z rodu Thurn-Taxisů, provdaná za českého šlechtice, politika a mecenáše Jana Harracha. Působila na dvoře rakouské císařovny Alžběty Bavorské jako palácová dáma, následně jako její poslední nejvyšší hofmistryně (1897–1898) a nakonec až do své smrti zastávala post nejvyšší hofmistryně císařského dvora.
| Marie Terezie z Harrachu | |
|---|---|
.png) | |
| Nejvyšší hofmistryně císařského dvora | |
| Ve funkci: 1899[1] – 20. srpna 1908 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Nejvyšší hofmistryně císařovny | |
| Ve funkci: 1897 – 1898 | |
| Panovnice | Alžběta Bavorská |
| Nástupce | císařovna zavražděna |
| Palácová dáma | |
| Panovnice | Alžběta Bavorská |
| Rodné jméno | Marie Terezie z Thurn-Taxisu |
| Narození | 7. ledna 1856 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. června 1908 (ve věku 52 let) nebo 20. srpna 1908 (ve věku 52 let) zámek Prugg, Bruck an der Leitha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Harrachovská hrobka v Horní Branné |
| Choť | (1878) Jan Harrach (1828–1909) |
| Rodiče | Hugo z Thurn-Taxisu (1817–1889) a Almerie Belcrediová (1819–1914) |
| Děti | Arnošt František (1879–1971) |
| Příbuzní | Christiane Gräfin von Harrach[2] a Arnošt Linhart z Harrachu[2] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházela z česko-rakouského šlechtického rodu Thurn-Taxisů, narodila se v Praze jako dcera Huga z Thurn-Taxisu (1817–1889) a jeho manželky Almerie z Belcredi (1819–1914). Roku 1878 se v Praze[3] provdala za osmadvacet let staršího ovdovělého šlechtice a politika Jana Františka Nepomuka Harracha (1828–1909),[4] mj. poslance rakouské Říšské rady a podporovatele rozvoje českého kulturního i politického života ve vrcholném období tzv. Národního obrození, mj. během budování Národního divadla v Praze.
Patrně již od raného mládí působila na rakouském císařském dvoře ve Vídni jako jedna z palácových dam císařovny Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. V roce 1897 se stala nejvyšší hofmistryní císařovny, v kteréžto funkci byla zodpovědná za chod jejího dvora. Tuto funkci zastávala až do smrti Alžběty 20. září 1898 po atentátu italského anarchisty v Ženevě. Z pozice svého úřadu zprostředkovávala převoz ostatků císařovny ze Švýcarska do Vídně a podílela se na organizací jejího pohřbu. U dvora od podzimu 1898[zdroj?] zastávala až do své smrti úřad nejvyšší hofmistryně císařského dvora.
Byla nositelkou titulů dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a dáma Maltézského řádu, rovněž byla držitelkou velkokříže Řádu Alžběty (1898).[1]
Marie Terezie z Harrachu zemřela 20. srpna 1908 na rodinném zámku zámek Prugg u města Bruck an der Leitha v Dolních Rakousích ve věku 52 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce Harrachů v Horní Branné u Semil.
S manželem, který měl celkem osm dětí z předchozího manželství,[5] počali jediného syna, Arnošta Františka (1879–1971). Byl rytířem Maltézského řádu a získal čestnou hodnost c. k. komořího. Jeho manželkou se roku 1905 stala Elisabeth hraběnka von Preysing-Lichtenegg-Moos (1883–1932).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
