Tabulka hodností (Ruské impérium)

Tabulka hodností (rusky Табель о рангах всех чинов воинских, статских и придворных, krátce často Табель о рангах) představovala seznam, který se snažil nově klasifikovat ruskou státní správu do celkem čtrnácti hodnostních tříd. Byla zavedena carem Petrem I. Velikým 24. ledna 1722 a platila s některými změnami až do konce Ruské říše v roce 1917.

Tabulka hodností nově systematizovala vojenské a námořní, dvorské a civilní hodnosti do 14 hodnostních tříd a položila základ pro profesionalizaci ruské státní správy, která měla doposud polofeudální charakter postavený na dědění úředních funkcí, polosoukromé armádě a „privatizaci“ výkonu státní správy (viz například: kormlenie). Petr I. Veliký chtěl tímto způsobem zefektivnit a zracionalizovat ruský stát. Tabulka hodností určovala pozici, plat, výši penze, barvu uniformy a distinkce každého státního úředníka.

Tabulka rozdělovala ruskou státní správu do celkem tří kategorií:

• vojenské a námořní hodnosti
• dvorské hodnosti
• civilní hodnosti

Její zavedení rovněž stanovovalo novou praxi v přístupu k civilním úřadům a v armádě, která více zdůrazňovala vzdělání a individuální schopnosti a zvýhodňovala je před stavovským původem. Od VIII. hodnostní třídy získával její držitel dědičný šlechtický titul, čímž se například zvyšovala jeho šance přístupu ke dvoru.

Tabulka také stanovovala typy oslovení ve společenském styku. Držitelé hodností XIV. – IX. třídy byli oslovováni titulem „Vaše blahorodí“, držitelé hodností VIII. – VI. třídy titulem „Vaše vysokoblahorodí“, držitelé hodností V. třídy „Vaše vysokorodí“, držitelé IV. – III. třídy „Vaše excelence“ a konečně držitelé hodností II. – I. třídy titulem „Vaše vysoká excelence“.

Tabulka hodností: stručný výtah platný k roku 1884

Třída	Civilní hodnosti	Vojenské hodnosti	Dvorské hodnosti
I. třída	státní sekretář skutečný tajný rada I. třídy	generál-polní maršál generál admirál	není
II. třída	skutečný tajný rada vicekancléř	generál infantérie kavalérie artilérie inženýr-generál admirál	vrchní komoří vrchní maršálek vrchní šenk vrchní hofmistr vrchní stájník vrchní ceremoniář vrchní stolník vrchní lovčí
III. třída	tajný rada	generálporučík viceadmirál	maršálek komoří hofmistr stájník lovčí
IV. třída	skutečný státní rada	generálmajor	komorník
V. třída	státní rada	vrchní štábní válečný komisař (do r. 1884)	ceremoniář mladší komorník
VI. třída	kolegiální rada vojenský rada	plukovník kapitán 1. třídy u (nám.) vrchní válečný komisař (do r. 1884)	komorník-podkovář
VII. třída	naddvorní rada	podplukovník kapitán 2. třídy(nám.) kapitán pěchotní stráže rotmistr jízdní stráže	není
VIII. třída	kolegiální asesor	rotmistr kapitán esaul	titulární komorník
IX. třída	titulární rada	štábní kapitán setník (u kozáků) poručík (u nám.)	není
X. třída	kolegiální sekretář	poručík lodní poddůstojník	dvorní kurýr
XI. třída	lodní sekretář	lodní sekretář (u nám.)	není
XII. třída	guberniální sekretář	podporučík pěchoty kornet u kavalérie praporčík (u kozáků)	cukrář komorník večeře
XIII. třída	kabinetní registrátor provinciální registrátor senátní registrátor (po r.1763) synodní registrátor (po r. 1763)	praporčík pěchoty	není
XIV. třída	kolegiální registrátor	po roce 1884 není	není

Mimo 14 tříd této tabulky byly následující hodnosti:

• Výše Tabulky hodností: 1. generalissimus
• Níže Tabulky hodností: 1. podprapočík (u pěchoty, u kozáků), 2. feldvébl, strážmistr, konduktor, 3.starší poddůstojník (starší seržant, do 1798), 4. mladší poddůstojník (mladší seržant, kaprál, do r. 1798)

Externí odkazy

• Табель о рангах, plný text na ruském Wikisource (ru)
• Ruské vojenské uniformy 18. - začátku 20. století^{[nedostupný zdroj]}
• Vývoj uniforem Ministerstva vnitra v 18. - 20. století Archivováno 13. 2. 2021 na Wayback Machine.