rakouský generál a dvořan From Wikipedia, the free encyclopedia
August Karel Emanuel hrabě Bellegarde (německy August Karl Emanuel Graf von Bellegarde; 29. října 1795 Linec – 21. června 1873 Vídeň) byl rakouský generál a dvořan. Od mládí sloužil v rakouské armádě, do výslužby odešel v roce 1849 s hodností c. k. polního podmaršála, poté zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). V literatuře bývá označován jako zakladatel tzv. slezské větve Bellegardů, protože jeho potomci v několika generacích vlastnili Velké Heraltice u Opavy.
| August hrabě Bellegarde | |
|---|---|
_crop.jpg) August hrabě Bellegarde, fotografie | |
| Generální pobočník císaře Františka Josefa | |
| Ve funkci: 1867 – 1873 | |
| Předchůdce | Franz Folliot de Crenneville |
| Nástupce | Friedrich von Mondel |
| Nejvyšší hofmistr císařovny Karolíny Augusty | |
| Ve funkci: 1849 – 1860 | |
| Předchůdce | Jindřich Gundakar Wurmbrand-Stuppach |
| Nástupce | Klemens von Saint-Julien |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie |
| Hodnost | polní podmaršál (1846), generálmajor (1837) |
| Narození | 29. října 1795 Linec Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. června 1873 (ve věku 77 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1821) Julie Gudenusová (1795–1865) |
| Rodiče | Jindřich Bellegarde (1756–1845) a Augusta z Berlichingenu (1765–1831) |
| Děti | František Arnošt z Bellegarde Pauline von Königsegg |
| Příbuzní | Franz Bellegarde, Auguste Bellegarde, Marie-Dorothea Gräfin von Bellegarde[1] a Rudolf Bellegarde (vnoučata) |
| Profese | komorník a voják |
| Commons | August Bellegarde |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel ze savojského šlechtického rodu Bellegardů,[2] který již v 18. století získal český inkolát a později se uplatnil ve službách habsburské monachie. Narodil se jako starší syn c. k. polního maršála Heinricha Bellegarda (1756–1845). Od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se závěrečných operací napoleonských válek a již v roce 1818 byl rytmistrem u 1. švališérského pluku posádkově příslušného do Vicenzy.[3] U různých jednotek poté postupoval v hodnostech a jako plukovník byl od roku 1832 velitelem 5. pluku dragounů v Uhrách.[4] V roce 1837 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem brigády v Kőszegu v Uhrách,[5] později byl jako brigádní velitel přeložen do Dolního Rakouska s posádkou ve Vídni.[6] Od roku 1844 zastával u dvora funkci nejvyššího hofmistra císařovny-matky Karolíny Augusty[7][8] a v roce 1846 byl již mimo aktivní službu v armádě povýšen do hodnosti c. k. polního podmaršála.[9] V úřadu císařovnina nejvyššího hofmistra setrval do roku 1860,[10] poté žil v soukromí ve Vídni s čestnou hodností velitele 2. husarského pluku knížete Windischgrätze.[11] Po prusko-rakouské válce a personální obměně nejbližšího okruhu spolupracovníků císaře Františka Josefa byl znovu povolán ke dvoru a svou kariéru završil jako císařský generální pobočník (1867–1873).[12] Pro pobyt rodiny ve Vídni koupil v roce 1846 palác označovaný jako Palais Bellegarde (Praterstrasse 17 v městské části Leopoldstadt).
V roce 1855 byl jmenován c. k. komořím[13] a jako císařský generální pobočník obdržel v roce 1867 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[14] Byl nositelem vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku, v vzhledem ke svému dlouholetému působení u císařského dvora získal řadu ocenění i v zahraničí.[15]
Vojenský záslužný kříž (1849)
Řád železné koruny III. třídy (1866)
velkokříž Leopoldova řádu (1873)
velkokříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko)
velkokříž Řádu bílé orlice (Rusko).png){kind=small}
Řád sv. Vladimíra IV. třídy (Rusko)
velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše).svg){kind=small}
velkokříž Řádu růže (Brazílie)
Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
Řád červené orlice I. třídy (Prusko)
Řád pruské koruny I. třídy (Prusko)
velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)
velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko)
rytíř Řádu Guelfů (Hannoversko)
V roce 1821 se oženil s baronkou Julií Gudenusovou (1795–1865), dcerou Josefa Gudenuse (1755–1831),[16] majitele zámku Červená Lhota. Julie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.[17] Měli spolu šest dětí.[18]
Augustův mladší bratr Jindřich (1798-1871) sloužil též v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagr kníže Karel Josef Palm (1773–1851) byl velkostatkářem v Čechách.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
