rakouský šlechtic a státník From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan František říšský hrabě z Trautsonu (německy Johann Franz Reichsgraf von Trautson und Falkenstein, Freiherr zu Sprechenstein) (4. srpna 1609 Vídeň – 26. března 1663 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, dvořan a diplomat. Byl dlouholetým místodržitelem v Dolním Rakousku a nositelem Řád zlatého rouna. Kromě stěžejních majetků v rakouských zemích vlastnil také statky v Čechách (Nové Hrady). Jeho potomci zastávali vysoké posty v církvi, u dvora nebo v diplomacii a v roce 1711 byla rodina povýšena do knížecího stavu.
Jan František hrabě z Trautsonu | |
---|---|
Místodržitel v Dolním Rakousku | |
Ve funkci: 1642 – 1663 | |
Předchůdce | Georg von Teufel |
Nástupce | Konrád Baltazar Starhemberg |
Zemský maršálek v Dolním Rakousku | |
Ve funkci: 1637 – 1642 | |
Předchůdce | Zikmund Adam Abensperg-Traun |
Nástupce | Jiří Achác z Losensteinu |
Narození | 4. srpna 1609 |
Úmrtí | 26. března 1663 (ve věku 53 let) |
Rodiče | Pavel Sixt III. z Trautsonu a Zuzana Veronika z Trautsonu |
Děti | Jan Leopold Donát z Trautsonu František Eusebius Trautson Arnošt z Trautsonu Paul Sixtus Trautson Marie Markéta Trautsonová z Falkensteinu |
Příbuzní | Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu, Jan Josef z Trautsonu, Jan Vilém z Trautsonu a Antonie Trautsonová z Falkensteinu[1] (vnoučata) |
Profese | důstojník a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pocházel ze šlechtického rodu Trautsonů,[2] byl synem státníka Pavla Sixta z Trautsonu (1548–1621) a jeho třetí manželky Zuzany Veroniky z Meggau (1580–1648), po matce byl synovcem císařského nejvyššího hofmistra Leonarda Helfrieda z Meggau. Po úmrtí otce vyrůstal u vídeňského dvora, byl vychován spolu s budoucím císařem Ferdinandem III. a patřil k jeho důvěrníkům.[3] Absolvoval kavalírskou cestu, během níž krátce studoval na univerzitě v Sieně (1626). V roce 1629 byl jmenován císařkým komorníkem,[4] téhož roku se stal členem říšské dvorní rady (poprvé se jejího zasedání zúčastnil v roce 1630).[5] V letech 1637–1642 zastával funkci zemského maršálka dolnorakouských stavů. Od roku 1642 až do smrti byl místodržitelem v Dolním Rakousku[6] a v roce 1644 byl jmenován tajným radou.[4] V roce 1653 získal Řád zlatého rouna.[7] Byl aktivním účastníkem zasedání Tajné rady a po smrti Ferdinanda III. se uplatnil také jako diplomat. V létě 1657 pobýval v Mnichově, kde vyjednával podporu bavorského kurfiřta pro zvolení Leopolda I. novým císařem.[8] Byl též uživatelem dědičných hodností zemského hofmistra v Dolním Rakousku a zemského maršálka v Tyrolsku.
Stěžejní majetek Trautsonů se nacházel v Dolním Rakousku v okolí hradu Falkenstein. Po otci byl také držitelem českého inkolátu a dědicem panství Nové Hrady ve východních Čechách.[9] K novohradskému dominiu patřilo dvacet vesnic, zdejší zchátralý hrad ale neměl v rezidenční síti Trautsonů žádný význam. Za třicetileté války byl navíc značně poškozen při vpádu Švédů. Jan František sice nechal hrad opravit, ale panství bylo převážně ve správě hejtmanů (současný zámek byl postaven až v 18. století za dalších majitelů z rodu Harbuval-Chamaré)[10]
Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla hraběnka Maxmiliána Valburga Hohenzollern-Hechingen (†1639). Podruhé se oženil s hraběnkou Kristinou Alžbětou z Mansfeldu (1621–1648) a díky tomuto sňatku byl mimo jiné švagrem knížete Maxmiliána z Ditrichštejna.[11] Potřetí se oženil v roce 1649 s baronkou Marií Margaretou z Rappachu (1621–1705), která patřila k bohaté šlechtické rodině z Dolního Rakouska a od mládí se pohybovala v dvorském prostředí, nakonec byla v letech 1675–1676 nejvyšší hofmistryní císařovny Klaudie Felicitas, druhé manželky Leopolda I.[12] V roce 1673 koupila za 27 000 zlatých panství Český Rudolec.[13][14] Potomstvo měl Jan František ze všech tří manželství.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.