okres v Kraji Vysočina v České republice From Wikipedia, the free encyclopedia
Okres Třebíč je okresem v Kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě. Jeho dřívějším sídlem bylo město Třebíč.
| Okres Třebíč | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0634 |
| ISO 3166-2 | CZ-614 |
| SPZ (1960–2001) | TR |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′ s. š., 15°54′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 463 km² |
| Počet obyvatel | 110 503 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 75,5 obyv./km² |
| Počet ORP | 3 |
| Počet POÚ | 6 |
| Počet obcí | 167 z toho 6 měst a 10 městysů |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3710 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč.[2]
Okres Třebíč jako správní jednotka vznikl v roce 1855, později, roku 1868, byl v Třebíči zřízen okresní úřad. Poslední reorganizace okresu proběhly v letech 1948 a 1960. Od té doby se od okresu oddělilo pouze několik málo obcí na západě, severu a východě.
Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. V obci Kojetice se nachází kulturní a vinařské centrum Sádek, jediná vinice v Kraji Vysočina spadající jako enkláva do Znojemské vinařské podoblasti. Dlouhodobý teplotní průměr okresu je asi 7,2–7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Jihlava a na severu s okresem Žďár nad Sázavou. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Brno-venkov a Znojmo Jihomoravského kraje a na jihozápadě s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.
V roce 2018 byl vydán geocoin (v rámci hry Geocaching) s obrysem okresu Třebíč.[3]
Po roce 1849 vznikly kraje a tehdejší soudní okres Třebíč se stal částí politického okresu Jihlava, soudní okres Náměšť nad Oslavou byl tvořen 19 obcemi a stal se součástí politického okresu Moravský Krumlov. Třebíčský soudní okres byl tvořen 39 obcemi, v roce 1855 se Třebíč i Náměšť nad Oslavou staly sídly smíšených okresních úřadů pod krajskými městy. Roku 1868 vznikl politický okres Třebíč, který začleňoval soudní okresy Náměšť n. Osl. a Třebíč. Tento okres sousedil s politickými okresy Velké Meziříčí, Jihlava, Dačice, Hranice, Krumlov a Brno.[4] V roce 1925 okresy již měly v důsledku slučování a odlučování obcí 66 obcí (p. o. Třebíč) resp. 37 obcí (p. o. Náměšť nad Oslavou). Během druhé světové války zůstala struktura okresu stejná a v roce 1945 vznikl v Třebíči okresní národní výbor. Po reformách v roce 1949 byl soudní okres Náměšť nad Oslavou zrušen a většina jeho obcí byla začleněna do politického okresu Velká Bíteš, dvě obce do nového politického okresu Rosice, čtyři obce do politického okresu Třebíč. Do politického okresu Třebíč bylo začleněno i 11 obcí z politického okresu Hrotovice, tři obce z okresu Jihlava a jedna obec z okresu Moravské Budějovice.[4]
Politický okres Moravské Budějovice (jež byl při reformách v roce 1960 sloučen s okresem Třebíč) vznikl v roce 1896 a skládal se ze soudního okresu Moravské Budějovice a ze soudního okresu Jemnice. Soudní okres Moravské Budějovice byl dříve součástí politického okresu Znojmo a s. o. Jemnice byl dříve součástí p. o. Dačice. K obvodu s. o. Moravské Budějovice v roce 1854 příslušelo 30 obcí, k obvodu s. o. Jemnice příslušelo v tomtéž roku 43 obcí, v roce 1869 již k obvodu s. o. Moravské Budějovice příslušelo 45 obcí a v roce 1908 již 50. K obvodu s. o. Jemnice příslušelo v roce 1869 již 44 obcí, další roky se počet již neměnil. Po vytvoření politického okresu Moravské Budějovice měl tak okres 93 obcí, v roce 1938 již měl okres jen 90 obcí. V důsledku mnichovské dohody však bylo odtrženo 15 obcí (připojeny k župě Dolní Dunaj v Rakousku a připojeno 30 obcí z bývalého politického okresu Znojmo 30 obcí, z bývalého politického okresu Krumlov bylo připojeno dalších 52 obcí (z hlediska práva až v roce 1942). Politický okres Moravské Budějovice tak měl mezi lety 1938 a 1942 celkem 157 obcí. Po druhé světové válce byly obce navráceny původním okresům a okresy byly opět reorganizovány, politický okres Moravské Budějovice měl tak 88 obcí. K roku 1960 byl okres připojen k okresu Třebíč, některé obce však byly připojeny k okresu Znojmo a některé k okresu Jindřichův Hradec.[5]
Další zvětšení území okresu nastalo při reformách v roce 1960, okres Třebíč měl tehdy 196 obcí. Bylo k němu přičleněno 60 obcí z okresu Moravské Budějovice, 32 obcí z okresu Velká Bíteš, 12 obcí z okresu Velké Meziříčí, 10 obcí z okresu Dačice, pět obcí z okresu Moravský Krumlov a jedna obec z okresu Třešť.[4] V tomto roce byl okres začleněn do Jihomoravského kraje[6] a v roce 2000 se stal součástí tehdejšího Jihlavského kraje,[7] který byl v roce 2001 přejmenován na kraj Vysočina.[8]
Po tzv. kůrovcové kalamitě v roce 2018 a 2019 by měla být odstraněna přibližně čtvrtina smrkového porostu v okrese Třebíč.[9]
V roce 1900 měl politický okres Třebíč celkovou plochu 720,1 km², podobnou rozlohu měl až do reforem v roce 1949, kdy se z okresu stal již pouze okres Třebíč a ten měl plochu 618,78 km².[4] Politický okres Moravské Budějovice měl k roku 1900 705,3 km², v roce 1950 po dalších reformách již měl 657,04 km².[5] Ke konci roku 2003 měl okres celkovou plochu 1 518,61 km², z toho bylo 64,15 % zemědělských pozemků (z 87,35 % jsou tvořeny ornou půdou) a 35,85 % plochy tvořily ostatní pozemky (z toho bylo 75,67 % lesů).[10]
Na celém území okresu se rozkládá Českomoravská vrchovina, většinu bývalého soudního okresu Třebíč pokrývá Jaroměřická kotlina a její část nazývaná Třebíčská kotlina. Bývalý soudní okres Náměšť nad Oslavou pokrývá z větší části Znojemská pahorkatina. Ze severu a západu zasahuje do území okresu ještě Brtnická vrchovina, ve které se nachází i nejvyšší vrchol v okresu Třebíč – 711 metrů vysoká hora Mařenka.
Severně od Náměště nad Oslavou se nachází i určitá část Bítešské vrchoviny. Všechny tyto geomorfologické prvky jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny.[4] Dalšími významnými vrcholy na území okresu Třebíč a zároveň v tzv. Jihlavské části (tj. jihozápad tehdejšího třebíčského hejtmanství) českomoravské vrchoviny jsou Kobylí Hlava u Heraltic (686 metrů), Zadní hora u Starče (633 metrů), Pekelný kopec u Slavic (563 metrů), Strážná hora v Třebíči (479 metrů) a Klučovská hora (594 metrů).[11]
Vrcholy, jež leží na tzv. Žďárské vrchovině (tj. zbytek třebíčského hejtmanství) jsou: Smrček u Svatoslavi (671 metrů), Číhalský kopec u Račerovic (585 metrů), Jelení hlava u Věstoňovic (616 metrů), Křemel u Hostákova (491 metrů), Vlčí kopec u Kladerub nad Oslavou (420 metrů), Zelený kopec u Mohelna (491 metrů, s rozhlednou Babylon) a Biskupský kopec u Lhánic (398 metrů). Ve východní části hejtmanství je jediným výrazným kopcem Rapotický kopec u Rapotic (513 metrů).[11]
Bývalý politický okres Moravské Budějovice je také pokryt útvary Českomoravské vrchoviny, tyto útvary jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny. V bývalém s. o. Moravské Budějovice je převážně kotlina Jaroměřická, v bývalém s. o. Jemnice je dělena na kotlinu Jemnickou. Do východní části s. o. Moravské Budějovice zasahuje i Znojemská pahorkatina, jihozápadní část s. o. Moravské Budějovice a jihovýchodní část Jemnického s. o. pokrývá Bítovská pahorkatina. Severní část jemnického s. o. přísluší pod Brtnickou vrchovinu. V této části leží i nejvyšší vrchol bývalého politického okresu Moravské Budějovice a jeden z nejvyšších vrcholů nynějšího okresu Třebíč – vrchol Maková (683 metrů).[5]
Okresem protéká řeka Jihlava, jež tvořila i přirozenou hranici na jihovýchodě okresu, dalšími významnějšími řekami protékajícími okresem jsou: Rokytná (jež pramení ještě jako Rokytka na západě okresu[5]), Oslava, Jevišovka, Chvojnice, Stařečský potok či Želetavka. Na většině území se průměrné teploty v průběhu roku pohybují od 4 do 7 stupňů Celsia a roční srážkový průměr dosahuje cca 600 mm.[4] Do výstavby vodní nádrže Dalešice mezi lety 1970 a 1978 nad řekou čnělo ostré údolí s vysokými skálami, nedaleko Hartvíkovic měl být sráz o výšce 100 metrů nad hladinou řeky a u Senorad měla být Malá skála, jež čněla 150 metrů nad hladinou řeky.[11]
Bylo připraveno rozšíření heraltických vrtů podzimní vody. Důvodem bylo to, že výnosnost heraltického zdroje klesá, dříve dával 25 litrů za vteřinu, v roce 2017 10 litrů za vteřinu. Stejně tak se připravuje recyklace prací vody, která je použita na pročištění filtrů z pramenů heraltického vodního zdroje.[12] Nové vrty jsou na území obce Pokojovice, celkem má stavba stát cca 150 milionů Kč.[13]
Okres Třebíč má velký problém se suchem, např. v dubnu 2019 napršelo za většinu měsíce 2,9 mm srážek, průměr dosahuje 40 mm srážek. Spojeno s tím je i zvýšené riziko požárů.[14]
Nejdůležitější dopravní tepnou jsou silnice vedoucí ze západu na východ (otevřena v roce 1749 a vedoucí od Jihlavy přes Brtnici, Okříšky, Třebíč, Vladislav, Náměšť nad Oslavou do Brna), na začátku 21. století je přebudovávána i silnice vedoucí z jihu na sever. Okres Třebíč má i přímé napojení na dálnici D1 a to přes silnici z Náměště nad Oslavou přes Jinošov a také severojižní silnicí přes Velké Meziříčí. V roce 1886 byla dostavěna železniční trať vedoucí z Okříšek do Brna s odbočkou na Vídeň a v roce 1909 byla (spolu s železniční tratí vedoucí z Okříšek do Znojma) odkoupena státem. Již v roce 1919 měla Třebíč telefonický úřad a v Třebíči i Náměšti nad Oslavou byl i úřad telegrafický.[15]
V okrese Třebíč je celkem 1081 km silnic I., II. a III. třídy. Okresem neprobíhá žádná dálnice.[16]
V roce 1900 v politickém okresu žilo asi 75 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Náměšť nad Oslavou žilo 59 ob./km², v s. o. Třebíč žilo 85 ob./km². V roce 1930 žilo na okrese 83 ob./km² (s. o. Náměšť nad Oslavou 66 ob./km² a s. o. Třebíč 93 ob./km²) a v roce 1950 žilo v tehdejším okresu Třebíč 82 ob./km².[4] V roce 2005 žilo 53,24 procenta obyvatel ve městech a hustota zalidnění byla 77 ob./km².[10] V politickém okresu či následném okresu žila do roku 1918 většina obyvatel české národnosti, jen menší procento bylo národnosti německé a minimální procento bylo národnosti cizí. Po roce 1918 již ubylo i německé národnosti a většinu tvořili Češi. V roce 1930 ještě žilo v okresu 177 obyvatel židovské národnosti.[4]
V oblasti náboženské měla v okresu většinovou podporu církev katolická, v roce 1880 ještě žilo v okresu 1132 občanů židovského vyznání, toto číslo postupně klesalo, naopak narůstal podíl občanů hlásících se k církve evangelické a po roce 1920 i hlásících se k československé církvi. Po roce 1920 narostlo i číslo občanů označujících sama sebe jako bez vyznání.[4]
V roce 1900 žilo v politickém okresu Moravské Budějovice asi 59,4 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Moravské Budějovice žilo 64,1 ob./km², v s. o. Jemnice žilo 52,9 ob./km². V roce 1930 se počet obyvatel na kilometr čtvereční zvýšil v celém p. o. na 61, v roce 1950 poklesla na 51,8 ob. na km². Politický okres byl převážně český, stejně jako třebíčský p. o., jen na jihu jemnického s. o. byly obce, kde i třetina obyvatel byla německého původu. Z jiných národností žili v p. o. ještě Rusíni, Poláci a hlavně Židé. V oblasti náboženské byl okres prakticky po celou dobu své existence převážně katolický, pouze minoritní procenta obyvatel byla židovského vyznání či příslušníci církve československé nebo evangelické.[5]
| Rok | p. o. Třebíč (později okres Třebíč) |
Z toho Čechů | Z toho Němců | s. o. Třebíč | s. o. Náměšť n. Osl. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1869[4] | 45 631 | 14 432 | 31 199 | ||
| 1880 | 48 718 | 45 358[17] | 3 249[17] | 15 130 | 33 588 |
| 1900 | 54 328 | 15 406 | 38 922 | ||
| 1910 | 56 543 | 55 555[17] | 904[17] | 15 711 | 40 832 |
| 1921 | 58 327 | 16 246 | 42 081 | ||
| 1930 | 59 991 | 17 186 | 42 805 | ||
| 1950 | – | – | 50 656 | ||
| 2005[10] | 114 028 | – | – |
| Rok | p. o. Moravské Budějovice (později okres Třebíč) | s. o. Moravské Budějovice | s. o. Jemnice |
|---|---|---|---|
| 1869[5] | – | 22 512 | 15 263 |
| 1880 | – | 24 354 | 15 494 |
| 1900 | 41 784 | 25 551 | 16 233 |
| 1910 | 39 548 | 25 839 | 13 709 |
| 1921 | 40 876 | 26 594 | 14 282 |
| 1930 | 40 308 | 26 140 | 14 168 |
| 1950 | 34 011 | – | – |
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 114 028 | 57 743 | 56 285 |
| průměrný věk | 38,9 | 40,2 | 37,6 |
V roce 1900 bylo celkem aktivně pracujících (zaměstnaných) obyvatel v tehdejším politickém okrese Třebíč 26 249, nezaměstnaných (tj. bez povolání) bylo tehdy 27334 a v domácích službách byl zaměstnáno 745 osob. Celkový počet obyvatel v tehdejším p. o. byl 54 328. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 28 007 osob (v s. o. Náměšť n. O. 8 111 osob a v s. o. Třebíč 19 896 osob), zaměstnaných v celém okrese bylo 26 180 osob (v s. o. Náměšť nad Oslavou 7 109 osob a v s. o. Třebíč 19 071 osob). Domácích zaměstnanců a pomáhajících členů rodin bylo v celém okrese dohromady 5 804. Nejvíce pracujících pracovalo jako dělníci, druhé nejpočetnější postavení v zaměstnání bylo "samostatní".[4] V tehdejším politickém okrese Moravské Budějovice bylo v r. 1900 celkem 17 580 nezaměstnaných, v domácích službách bylo celkem 474 osob. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce 41 784. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 17 802 obyvatel, z toho 11 879 v s. o. Moravské Budějovice a 5 923 v s. o. Jemnice. Na rozdíl od p. o. Třebíč bylo nejvíce pracujících v kategorii "samostatní", druhé nejpočetnější povolání bylo "dělníci".[5]
V roce 2003 byl průměrný plat v okrese Třebíč 13 778 korun Českých, počet stabilně zaměstnaných na okrese byl 23 207, počet nezaměstnaných byl 8 258. To znamenalo míru nezaměstnanosti ve výši 14 %.[10]
V okrese Třebíč má v roce dle investičních pobídek vzniknout 200 nových pracovních míst.[18]
Nejvýznamnější střední školou na tehdejším politickém okrese bylo Třebíčské gymnázium a po roce 1918 měly být zřizovány další střední školy.[4] V samotné Třebíči bylo v roce 1930 zaměstnáno ve školství 122 osob (z toho 113 učitelů) a několik českých i německých obecných i měšťanských škol. Další školy byly i v Náměšti nad Oslavou i v jednotlivých obcích. V roce 1919 bylo v třebíčském hejtmanství 83 obecných škol, z toho 2 německé. Mezi těmito školami bylo 7 pětitřídních, 5 čtyřtřídních (z toho 1 německá), 7 trojtřídních (z toho jedna německá), 24 dvojtřídních a 38 jednotřídních. V hejtmanství byly i 4 měšťanské školy (všechny v Třebíči), 5 pokračovacích škol, 2 zimní hospodářské školy, obchodní škola v Třebíči a gymnázium v Třebíči.[19] Další školské středisko (a jediné významnější v tehdejším p. o. Mor. Budějovice) bylo ve městě Moravské Budějovice, další méně významné školy byly i v Jemnici a Jaroměřicích nad Rokytnou.[5]
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 74 |
| Základní školy | 63 |
| Gymnázia | 3 |
| Střední školy průmyslové školy | 8 |
| Střední odborná učiliště | 7 |
| Vyšší odborné školy | 1 |
| Vysoké školy | 1 |
V roce 1930 v s. o. Třebíč pracovalo 223 pracovníků v celkem 58 zařízeních a v s. o. Náměšť nad Oslavou pracovalo 21 pracovníků ve 13 zařízeních,[4] v tomtéž roce v s. o. Moravské Budějovice pracovalo ve zdravotnictví celkem 75 pracovníků ve 26 zařízeních, v s. o. Jemnice pracovalo 21 osob v 11 zařízeních.[5]
(2003)
| Lékaři | 334 |
| Nemocnice | 1 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 1 |
| Zubní lékaři | 57 |
| Lékárny | 22 |
| 2006[20] | 2010[21] | 2013[22] | 2017[23] | 2021[24] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (35.64 %) | ČSSD (23.86 %) | ČSSD (22.42 %) | ANO (29.46 %) | ANO (28.21 %) |
| 2. | ODS (25.68 %) | KSČM (15.27 %) | KSČM (18.9 %) | SPD (11.16 %) | SPOLU (25.57 %) |
| 3. | KSČM (16.96 %) | ODS (14.98 %) | ANO 2011 (17.08 %) | KSČM (10.74 %) | Piráti+STAN (12.82 %) |
| účast | 67.49 % (62595 z 92774) | 64.62 % (59378 z 91936) | 62.83 % (57901 z 92205) | 64.08 % (58410 z 91173) | 68.68 % (61320 z 89307) |
| 2008[25] | 2012[26] | 2016[27] | 2020[28] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.66 %) | ČSSD (25.75 %) | ANO 2011 (17.55 %) | ANO (20.59 %) |
| 2. | KSČM (18.31 %) | KSČM (23.59 %) | ČSSD (16.79 %) | Piráti (13.46 %) |
| 3. | ODS (17.07 %) | KDU-ČSL (11.19 %) | KSČM (13.41 %) | ODS+STO (12.51 %) |
| účast | 42.50 % (38925 z 91654) | 40.65 % (37347 z 92305) | 36.63 % (33517 z 91528) | 38.48 % (34607 z 89957) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18169 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10328 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (9740 hlasů). Volební účast byla 65.49 %, tj. 60403 ze 92282 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38768 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20965 hlasů). Volební účast byla 65.10 %, tj. 59970 ze 92151 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (27399 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13693 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6971 hlasů). Volební účast byla 66.88 %, tj. 60907 ze 91102 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (37763 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26721 hlasů). Volební účast byla 71.32 %, tj. 64598 ze 90602 oprávněných voličů.[30]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24203 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18218 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (9351 hlasů). Volební účast byla 71.94 %, tj. 63698 ze 88584 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (34448 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (29724 hlasů). Volební účast byla 73.16 %, tj. 64462 ze 88122 oprávněných voličů.[31]
Okresem prochází silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnice II. třídy jsou II/112, II/151, II/152, II/349, II/351, II/360, II/361 II/390, II/392, II/393, II/396, II/399, II/400, II/401, II/402, II/403, II/405, II/408, II/410 a II/411.
Na území okresu poblíž obce Dukovany je Jaderná elektrárna Dukovany.
V okresu sídlí společnost MANN+HUMMEL Group, byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců. Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Do 1. ledna 2007 byly v okrese Třebíč začleněny také obce:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
