Klučov (okres Třebíč)
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
Obec Klučov (německy Klutschau[4], starší názvy též villam dictam Cluczow, in Kluczow, v Kluczowye[5], dříve též Klúčov[6]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 5 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde 173[1] obyvatel. Součástí obce je také Dvůr Lhota, kde je evidováno 6 adres.
| Klučov | |
|---|---|
 Centrum obce s památníkem obětem 2. sv. války | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′1″ s. š., 15°56′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 173 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,28 km²[2] |
| Katastrální území | Klučov |
| Nadmořská výška | 537 m n. m. |
| PSČ | 675 52 |
| Počet domů | 75 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Klučov 42 675 52 Lipník u Hrotovic obec.klucov@seznam.cz |
| Starosta | Václav Los |
| Oficiální web: www | |
  Klučov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590835 |
| Kód části obce | 66664 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními obcemi sídla jsou Ostašov, Kožichovice, Dolní Vilémovice, Slavičky, Petrůvky, Lipník a Střítež.
Klučovem prochází ze západu na jih silnice ze Stříteže přes Dvůr Lhota do Lipníku, z Klučova pak vychází silnice na východ do Dolních Vilémovic a na sever k silnici II/351 a dál do Pozďátek. Severně od vesnice vede také užitková cesta pod kopcem Záhoří, která ústí do silnice II/351 u Kožichovic. Přes Klučov vedou cyklostezky 401, A a začíná tam i cyklostezka 5213, která pokračuje dále do Slaviček. Okolo Klučovské hory vede přes zalesněnou část území obce také pěší trasa Třebíčský okruh, z Klučovské hory pak vychází také zelená turistická trasa.
Západní část území obce je kopcovitá a zalesněná, východní část je naopak poměrně plochá a zemědělsky využívaná. Jihozápadně od vesnice se nachází PP Klučovský kopec.
Na jihozápadním okraji území obce v lese pramení nepojmenovaný potok, na kterém následně leží Černý rybník a při okraji území obce se vlévá do potoku Zátoky, který pramení jižně od PP Klučovský kopec nedaleko rybníka Horák, přes který protéká a nadále protéká přes soustavu několika rybníků do Petrůvek. Jižně od zastavěného území obce se nachází rybníky Machák, Nadýmák a Matouš, z Mácháku pak vychází Rouchovanka (jinak též Mocla), která protéká přes zbylé dva a následně přes kaskádu rybníků pokračuje přes Lipník směrem na západ, kde se pak vlévá do Rokytné. V Klučově se stéká několik zdrojnic Střížovského potoka, který pak přes Klučovský rybník (již na území obce Slavičky) pokračuje severně a u Vladislavi se vlévá do Jihlavy.
Na východním okraji území obce se nachází Klučovská hora (595 m) s torzem vysílače, kopec Záhoří (590 m) a nepojmenovaný kopec s kótou 582 m.
Při silnici na jižním okraji území obce se nachází Dvůr Lhota.[7]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, další zmínky, které uvádí příslušnost do majetku třebíčského kláštera spadají do roku 1406. Název obce snad pochází z doby, kdy obyvatelé obce hospodařili na půdě získané klučením.[5] V roce 1348 existovala zmínka o Adamovi z Klučova. V roce 1351 pak patřila část vesnice Buzkovi z Vilhartic, další část pak Vilémovi z Mikulovic. V roce 1390 pak Jan z Mikulovic prodal svoji část vesnice Pavlíkovi z Nezamyslic, ten pak prodal majetek Janovi z Lipníka, který pak roku 1407 prodal majetky ve vsi Michkovi ze Lhoty. Jeho dcera Markéta se pak spojila s manželem a sloučila tak majetky ve Lhotě, Klučově, Štěpánovicích a v Lipníku. Její poslední manžel Zikmund pak majetky manželky zdědil a část ještě dříve odkoupil a pak roku 1464 se spojil se svými syny. V roce 1480 pak Klučov patřil Zikmundovu vnukovi Hynkovi. V roce 1504 získal Klučov Zikmundova vnučka Ludmila. V roce 1535 pak odkoupil Klučov Jan Chroustenský z Malovar a tato část Klučova tak spadla do majetku myslibořického panství.[6]
Druhá část Klučova patřila třebíčskému klášteru a postupně dalším majitelům, v roce 1406 pak tato část vesnice byla zakoupena Michkem ze Lhoty. Následně je zdědila jeho manželka, která se pak spojila s Kristoforem z Ratibořic. V roce 1447 majitel Ratibořic Beneš z Ratibořic získal i ves Klučov, o rok poději ale ratibořické panství zakoupil Jindřich z Petrovic. Následně pak Ratibořice získal Čeněk z Čechočovic, pak Markvard z Kralovic a pak i Hanek ze Zap. V roce 1508 se jeho dcera vdala za Jana z Arklebic, který byl majitelem myslibořického panství a tak se stal celý Klučov součástí myslibořického panství.[6] Roku 1886 byla ve vsi zřízena škola, od roku 1924 již pouze jednotřídní. V roce 1911 byl v obci zřízen lihovar.[4] V roce 1961 byla obec kanalizována a posléze byla postavena čistírna odpadních vod a kulturní dům. Roku 1998 byla obec plynofikována a o rok později byl rozveden obecní vodovod a postaven vodojem.[8] Roku 1992 získala obec znak.[9]
Do roku 1849 patřil Klučov do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1901 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1882 patřil Klučov pod Lipník, následně se obec osamostatnila.[4]
Volby do Poslanecké sněmovny
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (34,04 %) | VV (17,69 %) | ČSSD (22,01 %) | ANO (21,1 %) | ANO (30,9 %) |
| 2. | KSČM (20,21 %) | ČSSD (16,81 %) | KSČM (20,18 %) | SPD (18,34 %) | SPD (16,36 %) |
| 3. | ODS (19,14 %) | KSČM (14,15 %) | Úsvit (14,67 %) | KSČM (13,76 %) | SPOLU (16,36 %) |
| účast | 77,05 % (94 z 122) | 84,33 % (113 z 134) | 79,86 % (111 z 139) | 76,92 % (109 z 143) | 80,43 % (111 z 138) |
Volby do krajského zastupitelstva
| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[17] | 4KOALICE (27,65 %) | KSČM (25,53 %) | ODS (17,02 %) | 48,57 % (51 z 105) |
| 2004[18] | ODS (30 %) | KDU-ČSL (27,5 %) | KSČM (25 %) | 35,08 % (40 z 114) |
| 2008[19] | ČSSD (28,16 %) | KSČM (19,71 %) | ODS (16,9 %) | 56,8 % (71 z 125) |
| 2012[20] | ČSSD (24,35 %) | KSČM (23,07 %) | KDU-ČSL (16,66 %) | 55,56 % (80 z 144) |
| 2016[21] | ČSSD (16,9 %) | KDU-ČSL (16,9 %) | KSČM (16,9 %) | 49,32 % (73 z 148) |
| 2020[22] | ČSSD (16,92 %) | SPD (15,38 %) | ODS+STO (15,38 %) | 47,55 % (68 z 143) |
| 2024[23] | ANO (37,14 %) | ODS+TOP 09+STO (12,85 %) | STAN+SNK ED (12,85 %) | 47,97 % (71 z 148) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 76,92 %, tj. 110 ze 143 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (81 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 83,80 %, tj. 119 ze 142 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 84,67 %, tj. 116 ze 137 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 85,40 %, tj. 117 ze 137 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (51 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (35 hlasů) a třetí místo obsadil Jaroslav Bašta (11 hlasů). Volební účast byla 84,89 %, tj. 118 ze 139 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (61 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů). Volební účast byla 84,83 %, tj. 123 ze 145 oprávněných voličů.[26]
- pomník obětem první a druhé světové války
- přírodní památka Klučovský kopec západně od obce
- Zdeněk Hlouch (1912–?), politik
- Josef Krška (1872–1946), legionář[27]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
