Střítež (okres Třebíč)
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
Střítež (německy Stritesch, Strzitesch[4], starší názvy Strzizez, Stržieterž, Strzitečž, Čretež, Střiteř, Cretes[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, ležící přibližně kilometr na jih od Třebíče. V obci žije 559[1] obyvatel.
Střítež | |
---|---|
Pohled na Střítež od kostela sv. Marka | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′29″ s. š., 15°53′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 559 (2024)[1] |
Rozloha | 7,57 km²[2] |
Katastrální území | Střítež u Třebíče |
Nadmořská výška | 488 m n. m. |
PSČ | 674 01 |
Počet domů | 163 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Střítež 42 674 01 Třebíč 1 info@stritez.eu |
Starosta | Ing. Zbyněk Procházka |
Oficiální web: www | |
Střítež | |
Další údaje | |
Kód obce | 554871 |
Kód části obce | 157929 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obcí prochází cyklistické trasy 5212 a 401, vesnicí prochází silnice II/360 a silnice ze Stříteže do Klučova. Na jižním okraji vesnice protéká potok Markovka, který se u hranice katastru vesnice rozlévá do nádrže Markova. Pod kostelem svatého Marka se nachází rybník Marek. Jižně od vesnice se nachází Klučovská hora a rybník Hodinovec. Na severním okraje katastru vesnice se nachází průmyslová zóna Hrotovická a obchodní centrum Stop Shop, tam také přiléhá těsně zástavba Třebíče.
Sousedními obcemi sídla jsou Kožichovice, Třebíč, Petrůvky a Klučov.
Původ názvu je nejednoznačný. Podle převažujícího názoru jde o hromadné podstatné jméno (typu mládež) od staročeského, jinak písemně nedoloženého výrazu pro rákos, který měl být hláskovým pokračováním (pozdně) praslovanského črětъ (téhož významu). Název vesnice by tak vyjadřoval polohu blízko rákosového porostu.[6] Jiný, mladší názor, název pokládá za slovesné podstatné jméno (typu krádež) odvozené od slovesa střieti ve významu „kácet, mýtit“. Název vesnice by tedy vyjadřoval její polohu ve vymýcené části lesa.[7]
První zmínka o vesnici je v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči a vztahuje se k roku 1104. Vesnice je v listině označena latinsky jako Cretes. V 12. století byl na návrší jižně od vesnice postaven kostel svatého Marka, stojí na místě zaniklé vesnice Kosovice. Střítež byla součástí majetků třebíčského kláštera. V roce 1560 byl majitelem Stříteže Burian Osovský z Doubravice, posléze pak patřila Smilovi Osovskému z Doubravice, který v roce 1572 předal jako věno několik vesnic a mezi nimi i Střítež své manželce Blance z Žerotína. Po jejím úmrtí se pak oženil s Kateřinou z Valdštejna, která pak získala mimo dalšího majetku i Střítež. Valdštejnové pak byli majiteli vesnice až do reforem v roce 1848.[8]
V roce 1770 již probíhala výuka dětí v domku u kostela, posléze se děti vzdělávaly ve Slavicích. V roce 1824 byla zřízena škola ve Stříteži. Roku 1885 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1924 byl založen spolek Domovina. V roce 1911 byl postaven lihovar. V roce 1925 byla vesnice přejmenována na Střítež. Školní výuka skončila v roce 1974, budova byla změněna na kulturní dům.[8]
V roce 1928 byla vesnice elektrifikována.[9] V roce 1945 byla v obci založena mateřská škola, roku 1950 pak také JZD,[10] to bylo v roce 1975 začleněno pod JZD Kožichovice.[11] Roku 1973 byla obec kanalizována.[12] V roce 1987 byl ve vsi rozveden vodovod, v roce 1993 se konalo referendum o osamostatnění vesnice, k osamostatnění došlo v roce 1995.[10] Roku 1997 byla vesnice plynofikována.[12] Roku 2001 byl ve vsi odhalen pomník osvobození, roku 2003 pomník Josefu Zvěřinovi a v roce 2007 byla odhalena pamětní deska Jiřímu Dvořákovi.[11]
Do roku 1849 patřila Střítež do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[13] Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1994 obec byla součástí města Třebíč.[14]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 300 | 334 | 335 | 370 | 405 | 375 | 401 | 387 | 375 | 387 | 427 | 435 | 484 | 518 |
2006[16] | 2010[17] | 2013[18] | 2017[19] | 2021[20] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (35,89 %) | ČSSD (23,35 %) | KSČM (21,88 %) | ANO (34,53 %) | ANO (30,43 %) |
2. | ODS (30,76 %) | TOP 09 (17,51 %) | ČSSD (20,75 %) | SPD (10,43 %) | SPOLU (28,76 %) |
3. | KSČM (17,58 %) | ODS (17,15 %) | ANO 2011 (16,22 %) | ODS (9,71 %) | SPD (11,37 %) |
účast | 72,22 % (273 z 378) | 71,13 % (276 z 388) | 65,76 % (267 z 406) | 67,23 % (278 z 415) | 71,73 % (302 z 421) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[21] | KSČM (27,73 %) | SNK (26,05 %) | 4KOALICE (19,32 %) | 35,96 % (123 z 342) |
2004[22] | ODS (27,61 %) | KSČM (24,76 %) | SNK (22,85 %) | 27,82 % (106 z 381) |
2008[23] | ČSSD (28,99 %) | ODS (20,71 %) | KSČM (18,93 %) | 43,78 % (169 z 386) |
2012[24] | KSČM (27,32 %) | ČSSD (22,98 %) | Pro Vysočinu (14,28 %) | 42,75 % (174 z 407) |
2016[25] | ANO 2011 (21,79 %) | ČSSD (16,66 %) | KSČM (12,17 %) | 38,07 % (158 z 415) |
2020[26] | ANO (23,12 %) | Piráti (15,02 %) | STAN+SNK ED (10,98 %) | 41,09 % (173 z 421) |
2024[27] | ANO (40,6 %) | STAN+SNK ED (14,28 %) | ODS+TOP 09+STO (12,03 %) | 32,54 % (136 z 421) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (96 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (53 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (42 hlasů). Volební účast byla 71,01 %, tj. 289 ze 407 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (180 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (99 hlasů). Volební účast byla 68,72 %, tj. 279 ze 406 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (137 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (79 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (23 hlasů). Volební účast byla 71,08 %, tj. 295 ze 415 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (187 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (129 hlasů). Volební účast byla 76,14 %, tj. 316 ze 415 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (126 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (90 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (40 hlasů). Volební účast byla 75,48 %, tj. 317 ze 420 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (162 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (157 hlasů). Volební účast byla 75,41 %, tj. 319 ze 423 oprávněných voličů.[30]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.