Jevišovická pahorkatina

Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.

Jevišovická pahorkatina
Nejvyšší bod	633,5 m n. m. (Zadní hora)
Rozloha	2007,7 km²
Nadřazená jednotka	Českomoravská vrchovina
Sousední jednotky	Boskovická brázda, Dyjsko-svratecký úval, Křižanovská vrchovina
Podřazené jednotky	Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina, Znojemská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Rakousko Rakousko
Jevišovická pahorkatina na mapě Česka
Horniny	žula, krystalická břidlice
Povodí	Dunaj
Souřadnice	48°57′50″ s. š., 15°57′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIC-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie

Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.

Geomorfologické členění

Podcelky a okrsky^[1]

• Jemnická kotlina
• Bítovská pahorkatina
  • Dešovská pahorkatina
  • Vranovská pahorkatina
  • Uherčická pahorkatina
• Jaroměřická kotlina
  • Stařečská pahorkatina
  • Třebíčská kotlina
  • Moravskobudějovická kotlina
• Znojemská pahorkatina
  • Náměšťská sníženina
  • Hartvíkovická vrchovina
  • Mohelenská vrchovina
  • Hrotovická pahorkatina
  • Výrovická pahorkatina
  • Únavovská sníženina
  • Znojemská kotlina
  • Šatovská pahorkatina
  • Citonická plošina
  • Pavlická pahorkatina
  • Bojanovická pahorkatina
  • Myslibořický hřbet
  • Tavíkovická pahorkatina

Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:

Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie
KŘEMEŠNICKÁ VRCHOVINA	Jindřichohradecká pahorkatina	Čihadlo (665 m)
	Pacovská pahorkatina	Lísek (760 m)
	Želivská pahorkatina	Na altánku (634 m)
	Humpolecká vrchovina	Křemešník (769 m)
HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA	Kutnohorská plošina	Za stodolami (537 m)
	Světelská pahorkatina	Žebrákovský kopec (601 m)
	Havlíčkobrodská pahorkatina	Roudnice (661 m)
	Jihlavsko-sázavská brázda	Kázek (567 m)
ŽELEZNÉ HORY	Chvaletická pahorkatina	bezejmenný (450 m)
	Sečská vrchovina	Vestec (668 m)
HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA	Žďárské vrchy	Devět skal (836 m)
	Nedvědická vrchovina	Horní les (772 m)
KŘIŽANOVSKÁ VRCHOVINA	Bítešská vrchovina	Harusův kopec (743 m)
	Brtnická vrchovina	Velký Špičák (734 m)
	Dačická kotlina	Ivanův kopec (644 m)
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA	Jihlavské vrchy	Javořice (837 m)
	Novobystřická vrchovina	Vysoký kámen (732 m)
JEVIŠOVICKÁ PAHORKATINA	Jemnická kotlina	Vráž (576 m)
	Bítovská pahorkatina	Suchá hora (571 m)
	Jaroměřická kotlina	Zadní hora (634 m)
	Znojemská pahorkatina	Na skalném (556 m)
PROVINCIE • Subprovincie / Oblast / CELEK • Podcelek • Vrchol

Reference

1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46.

Literatura

• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 199–200.
• Akademie věd České republiky. Geografický místopisný slovník světa. Příprava vydání Bradnová, Hana. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 347.