geomorfologický celek Brněnské vrchoviny From Wikipedia, the free encyclopedia
Boskovická brázda je protáhlá, úzká, asi 85 km dlouhá sníženina a geomorfologický celek na Moravě v oblasti Brněnské vrchoviny. Se šířkou mezi 2 a 12 kilometry tvoří ostré oddělení zbytku Brněnské vrchoviny od sousední Českomoravské vrchoviny. Geologicky jde o asymetrickou příkopovou strukturu vzniklou koncem hercynského vrásnění.[1]
| Boskovická brázda | |
|---|---|
_-_Malý_Chlum,_pohled_na_Drnovice_z_rozhledny,_2023-09,_obr01.jpg) | |
| Nejvyšší bod | 553 m n. m. (Nad Amerikou) |
| Délka | 85 km |
| Rozloha | 479,54 km² |
| Střední výška | 354,6 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brněnská vrchovina |
| Sousední jednotky | Svitavská pahorkatina, Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina, Bobravská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina |
| Podřazené jednotky | Oslavanská brázda, Žernovnická hrásť, Malá Haná |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Boskovická brázda na mapě Česka | |
| Povodí | Jihlava, Svratka, Svitava |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brázda se táhne se od severovýchodu k jihozápadu mezi Drahanskou a Bobravskou vrchovinou na východní straně (obě jsou součástí Brněnské vrchoviny) a Hornosvrateckou vrchovinou, Křižanovskou vrchovinou a Jevišovickou pahorkatinou na západní straně (všechny jsou součástí Českomoravské vrchoviny). Na severu, kde hraničí také se Svitavskou pahorkatinou, Podorlickou pahorkatinou, Zábřežskou vrchovinou, začíná u Městečka Trnávky, na jihu končí u Moravského Krumlova. Vytváří zřetelný pruh nezalesněné krajiny mezi lesnatější krajinou na jihovýchodě a severozápadě. Severní část (Malá Haná) je od jižní (Oslavanská brázda) oddělena vyšší oblastí Žernovnické hrásti.
Boskovická brázda je vyplněna převážně permo-karbonskými a neogenními usazeninami a ostrůvky křídových usazenin. V Oslavanské brázdě jsou naleziště černého uhlí (rosicko-oslavanská uhelná pánev). Střední sklon je 4°20′, nejvyšším bodem je kopec Nad Amerikou (553 m) ve Svárovské vrchovině (součást Malé Hané). Průměrná nadmořská výška Boskovické brázdy je 354,6 m n. m.
Napříč brázdou, převážně od severozápadu na jihovýchod, protéká řada vodních toků, jako jsou řeky Rokytná, Oslava, Jihlava, Bobrava, Svratka a Svitava. Podélně brázdou tečou jen menší toky jako Jevíčka, Veverka a různé potoky.
Nacházejí se zde města (od severu) Jevíčko, Velké Opatovice, Letovice, Boskovice, Tišnov, Veverská Bítýška, Rosice, Zbýšov, Oslavany, Ivančice a Moravský Krumlov.
Severní částí Boskovické brázdy je veden projekt silnice I/73 Brno – Moravská Třebová (ve stopě rozestavěné německé dálnice Vídeň–Vratislav z druhé světové války).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
