Ocmanice
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
Ocmanice (česky do roku 1880 Otmanice; německy Otzmanitz[4]) jsou obec v Kraji Vysočina v okrese Třebíč s 323[1] obyvateli. Nacházejí se na břehu řeky Oslavy, která je zároveň odděluje od sousedních Naloučan. Obec leží asi 3 km severozápadně od Náměště nad Oslavou.[5]
| Ocmanice | |
|---|---|
 Centrum Ocmanic, nedaleko kapličky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′59″ s. š., 16°7′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 323 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,06 km²[2] |
| Katastrální území | Ocmanice |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Počet domů | 119 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ocmanice 47 675 71 Náměšť nad Oslavou obec@ocmanice.cz |
| Starosta | Vladimír Šťáva |
| Oficiální web: www | |
  Ocmanice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 510980 |
| Kód části obce | 108880 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice u Náměště nad Oslavou, Náměšť nad Oslavou, Naloučany, Okarec a Zahrádka.
K obci náleží osady Placký Dvůr a Padrtův Mlýn a také několik odlehlých domů, které jsou součástí souvislé zástavby města Náměšť nad Oslavou.
Podél jižní hranice území obce prochází silnice I/23, severozápadně z této silnice vychází silnice vedoucí do zastavěného území obce, kde se spojuje se silnicí vedoucí ze západu na východ ze Zahrádky do Naloučan. Z křižovatky silnic I/23 a II/399 těsně za jižní hranicí území obce vychází severně užitková silnice přes Placký Dvůr, kolem rozhledny Ocmanice a do zastavěného území obce. Podél jižního okraje zastavěného území obce vede užitková silnice. Přes území obce vede mnoho udržovaných polních cest. Z Častotic vede severně a následně východně cyklostezka 5209, podél severní hranice území obce v údolí Oslavy vede cyklostezka 5109 a Mlynářská cyklostezka. Podél rybníka Rathan na sever a pak do údolí Oslavy vede zelená turistická stezka. Podél jižní hranice území obce vede železniční trať Brno-Jihlava.
Velká část území obce je využívána zemědělsky, jen na jihozápadním okraji území obce u rybníka Dubovec se nachází menší les, stejně tak na východním okraji u kaskády několika rybníků se nachází zalesněný prostor, menší izolované remízky se nachází i severně od zastavěného území obce. Západně od zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD a v jihovýchodním okraji území obce se u rybníka Rathan nachází menší průmyslová zóna.
Pár set metrů západně od území obce u zastavěného území obce Zahrádka pramení Žlebský potok, ten pak teče východně a tvoří část západní hranice území obce, do něj se vlévá nepojmenovaný potok, který pramení u zastavěného území obce a následně sloučené potoky ústí do Oslavy, výspa území obce vychází několik set metrů severně podél toku řeky Oslavy, ta pak tvoří velkou část severní a východní hranice území obce a dál pokračuje východně do Náměšti nad Oslavou. Z trati Placký rybník a rybníka Dubovce jihozápadně od území obce vytéká několik nepojmenovaných potoků, které pak tečou západně, kdy na východním okraji území obce se stáčí severně, kde protékají přes kaskádu rybníků – Horní Nezdařil, Prostřední Nezdařil a Dolní Nezdařil a následně protékají údolím a ústí do Oslavy. U Plackého Dvora se nachází rybník z kterého teče nepojmenovaný potok, ten se u Padrtova mlýna stéká z potokem, který vytéká z Padrtova rybníka u tohoto mlýna, potok pak teče dál do rybníka Rathan, který se nachází těsně za východní hranicí území obce. Těsně za jihozápadní hranicí obce se nachází rybník Dubovec, dále rybník Stejskal a těsně za jižní hranicí území obce se nachází rybníky Velké a Malé Rozběhlo.
Území obce je relativně ploché, nejvyšší bod území obce dosahuje asi 420 metrů nad mořem, většina území se pohybuje v podobných výškách, nejnižší výšky dosahuje v údolí Oslavy a je to kolem 370 metry nad mořem. Jižně od zastavěného území obce se nachází několik nepojmenovaných nevýrazných vrcholků, na východním okraji území obce nad kaskádou rybníků se nachází výraznější vrchol s kótou 410 metrů.
Zastavěná část území obce se nachází na severovýchodním okraji území obce a těsně přiléhá k zastavěnému území obce Naloučany. Severně od zastavěného území obce se nachází malá samota u lesa, severozápadně se pak nachází osamocená střelnice. Jižně od území obce se nachází malá samota na vrcholku kopce u vysílače. Na jižním okraji území obce se nachází osada Placký Dvůr, východně od Plackého Dvora se nachází Padrtův mlýn. Na východním okraji území se nachází menší průmyslová zóna a několik domů u rybníka Rathan.
Jižně od území obce se nachází Přírodní památka Špilberk, u Plackova Dvora se nachází výrazná alej Stromořadí u Dvorku.[6]
Ocmanice do roku 1366 patřily do vaneckého panství, majiteli byli pánové z Vanče, po smrti Tobiáše a Sezema z Vanče, kteří zemřeli bezdětní,[7] pak jejich dědictví připadlo markraběti Janovi a ten Vaneč, Studenec, Ocmanice a Pyšel daroval Janovi z Meziříčí. Část však držel i Bohuš z Vanče, který však v roce 1373 prodal zbylé části Ocmanic a Vanče právě Janovi z Meziříčí. Později se protiprávně zmocnil Ocmanic Mikuláš z Vlašimi, v roce 1446 došlo ke sporu mezi Mikulášem a Jaroslavem z Lomnice, kdy v roce 1480 pak opět pánové z Lomnice získali náměšťské panství a tak se Ocmanice staly součástí náměšťského panství.[8]
V roce 1567 zdědil náměšťské panství Jan st. ze Žerotína. Roku 1628 pak koupil panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.[9]
V roce 1852 sídlila v Ocmanicích bratrská jednotřídní škola.[5] V roce 1911 byla v obci založena Národní jednota. Tentýž rok byla i otevřena obecná škola.[4] V roce 1974 byl postaven most, který spojil vesnici se sousedními Naloučany.[5]
Do roku 1849 patřily Ocmanice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1872 patřily Ocmanice pod Náměšť nad Oslavou a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 338 | 315 | 334 | 343 | 360 | 393 | 387 | 348 | 382 | 371 | 360 | 318 | 321 |
Do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Bojanovská, od roku 2014 vykonává funkci starostky Věra Filipčíková.
Volby do Poslanecké sněmovny
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (51,04 %) | ČSSD (29,77 %) | KSČM (25,96 %) | ANO (40,82 %) | ANO (40,67 %) |
| 2. | ODS (22,91 %) | KSČM (17,41 %) | ČSSD (20,99 %) | SPD (11,24 %) | SPOLU (12,99 %) |
| 3. | KSČM (13,54 %) | Suverenita (12,92 %) | Úsvit (14,36 %) | KSČM (10,65 %) | SPD (11,29 %) |
| účast | 75,89 % (192 z 253) | 65,70 % (180 z 277) | 64,31 % (182 z 283) | 64,64 % (170 z 263) | 65,56 % (177 z 270) |
Volby do krajského zastupitelstva
| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[17] | KSČM (29,23 %) | SNK (24,61 %) | SV (18,46 %) | 26,81 % (67 z 250) |
| 2004[18] | MoDS (25 %) | KDU-ČSL (18,75 %) | KSČM (18,75 %) | 31,49 % (80 z 254) |
| 2008[19] | ČSSD (37,6 %) | KSČM (19,2 %) | ODS (18,4 %) | 47,55 % (126 z 265) |
| 2012[20] | KSČM (35,35 %) | ČSSD (21,21 %) | Pro Vysočinu (16,16 %) | 38,14 % (111 z 291) |
| 2016[21] | STAN+SNK ED (26,25 %) | ANO 2011 (18,75 %) | ČSSD (15 %) | 30,97 % (83 z 268) |
| 2020[22] | Piráti (25,71 %) | ANO (22,85 %) | STAN+SNK ED (8,57 %) | 25,45 % (70 z 275) |
| 2024[23] | ANO (58,02 %) | STAN+SNK ED (11,11 %) | ODS+TOP 09+STO (7,4 %) | 32,32 % (85 z 263) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 64,81 %, tj. 186 ze 287 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (38 hlasů). Volební účast byla 63,89 %, tj. 184 ze 288 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (116 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 72,39 %, tj. 194 ze 268 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (55 hlasů). Volební účast byla 75,46 %, tj. 203 ze 269 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (95 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (33 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů). Volební účast byla 70,15 %, tj. 188 ze 268 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (113 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů). Volební účast byla 68,40 %, tj. 184 ze 269 oprávněných voličů.[26]
- Zvonička na návsi
- Pomník padlým v první světové válce
- Historický hřbitov
- Rozhledna Ocmanice z roku 2004[27]
Rozhledna
Začátek a konec obce
Obecní úřad
Zvonice
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
