český úřední věstník From Wikipedia, the free encyclopedia
Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (ve zkratce Sb.) je označení českého promulgačního listu, ve kterém se vyhlašují především české právní předpisy. V letech 2000–2024 existovala samostatná Sbírka zákonů a samostatná Sbírka mezinárodních smluv (ve zkratce Sb. m. s.), které byly tištěné, od té doby jsou mezinárodní smlouvy promulgovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Rediguje ji Ministerstvo vnitra a vede se v elektronické podobě.
Právní úpravu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv obsahuje zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Podle něj se ve Sbírce uveřejňují zejména ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády a další prováděcí právní předpisy (vyhlášky). Kromě nich také např. důležité nálezy Ústavního soudu, rozhodnutí o vyhlášení voleb a sdělení o jejich výsledku a další důležitá sdělení státních orgánů. Ve Sbírce se vyhlašují i platné mezinárodní smlouvy, oznámení o jejich výpovědi a o jiných důležitých skutečnostech, stejně jako rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací.
Jednotlivá vydání sbírek se nazývají částky, každá částka obsahuje jeden vyhlašovaný právní akt (do roku 2024 bývalo v každé listinné částce zpravidla několik právních předpisů). Částky se číslují podle pořadí od počátku každého roku, vyhlašované právní předpisy mají tedy stejná čísla, a to každý rok postupně od čísla 1. Vychází-li však ve Sbírce tisková oprava již publikovaného předpisu, nemá tato oprava vlastní číslo, a na tuto opravu se tedy odkazuje číslem částky, ve které byla publikována (obecně vžitá zkratka pro částku je „čá“, aby tato zkratka byla odlišná od zkratky slova „číslo“ – „č.“). Celé označení právního předpisu bývá tvořeno označením druhu a číslem předpisu, lomítkem, rokem vyhlášení a zkratkou sbírky. Kromě čísla mívají právní předpisy také název a některé i zkrácený název uvedený v závorce. Pro některé účely, zejména je-li to nutné k rozlišení, se s označením druhu předpisu uvádí i orgán, který předpis vydal – například „vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech silničního provozu“.
Platnosti právní předpisy nabývají dnem zpřístupnění částky v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (nebo rozesláním částky v listinné podobě), účinnosti pak k nejbližšímu 1. lednu nebo 1. červenci, ledaže ji zvlášť stanoví sám právní předpis.
Od listopadu 1918 vychází na českém území nepřetržitě pod různými názvy sbírka zákonů. V roce 1918 nový československý stát navázal na právní řád Rakouska-Uherska, takže i v Československu nadále platily mnohé právní předpisy vyhlášené v Říšském zákoníku (ř. z.). Protektorát Čechy a Morava navázal na právní řád Československa, avšak souběžně vyhlašovala právní předpisy i exilová vláda v Londýně. Obnovené Československo v roce 1945 zčásti navázalo na protektorátní právní řád, avšak rovněž plně uznalo legitimitu exilové vlády a jejích dokumentů. I při dalších společenských změnách, tedy po uchopení moci komunistickou stranou v roce 1948, federalizaci a „normalizaci“ v roce 1969, částečné demokratizaci po roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993 byla v zásadě kontinuita právního řádu zachována.
V průběhu vývoje se měnily zásady, které podzákonné normy byly zveřejňovány přímo ve Sbírce zákonů (Sbírce zákonů a nařízení) a které zvlášť v Úředním listu, různých věstnících atd. Oznámení o uzavření mezinárodních smluv byla zveřejňována povětšinou ve Sbírce zákonů, od roku 2000 je vydávána samostatně Sbírka mezinárodních smluv.
Vývoj systémů eSbírka a eLegislativa začal v roce 2007.[1][2][3] V eSbírce mělo být právně závazné elektronické znění Sbírky zákonů a mezinárodních smluv garantované státem včetně minulých verzí právních předpisů a možnosti upozornění na změnu daného předpisu. eLegislativa měla podporovat tvorbu a projednávání nových právních předpisů i úpravy jejich starších verzí.[4] V roce 2010 bylo vyhlášeno výběrové řízení na poskytování právních služeb k přípravě a realizaci příslušných projektů[5] a vláda České republiky schválila věcný záměr. Systémy měly být spuštěny k 1. lednu 2014.[6] Původní termín spuštění roku 2013 byl však novým zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (č. 222/2016 Sb.) posunut až na rok 2020.[7] V roce 2018 podepsalo Ministerstvo vnitra smlouvu s vítězi veřejných zakázek Asseco Central Europe, a.s., a S-EPI, s.r.o.[4] Účinnost zákona č. 222/2016 Sb. byla nicméně zákony č. 277/2019 Sb.[8] a 261/2021 Sb. postupně posunuta na 1. ledna 2023.[9] Aby však bylo možné vyhovět požadavku na 12 měsíců ověřovacího provozu, počítalo Ministerstvo vnitra ČR se spuštěním v ostrém provozu až od 1. ledna 2024[1] a zákonem č. 177/2022 Sb. byla proto posunuta účinnost nového zákona na tento termín.
Historie budování obou systémů je uvedena výše. Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra ČR. V ostrém provozu byl spuštěn od 1. ledna 2024.[1] Systém je dálkově přístupný (internet) a navíc všechny obecní úřady, úřady městských obvodů a částí i krajské úřady umožňují bezplatné nahlížení do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě. Elektronický systém eSbírka obsahuje všechny české a československé právní předpisy vydané od roku 1945 a vybrané právní předpisy od roku 1918.
Pokud vyhlášení v elektronickém systému brání nějaká překážka, částky Sbírky se vydávají v listinné podobě, které mají stejné účinky jako elektronické a rozesílají se ministerstvům a jiným ústředním úřadům. Posílají se také krajským úřadům, které umožňují veřejnosti do nich nahlédnout, po odpadnutí překážky se ovšem opět zpřístupňují elektronicky.
Do roku 2024 nahlížení do tištěné Sbírky zákonů a do Sbírky mezinárodních smluv, podobně jako Úředního věstníku Evropské unie, byly povinny umožnit všechny krajské úřady, obce a městské části a obvody statutárních měst, jimž byly zasílány tištěné částky. Obdobné povinnosti platily již nejméně od roku 1918, v letech 1949–1962 byly nicméně v Úředním listu Československé republiky, později v Úředním listu Československé socialistické republiky zveřejňovány i právní předpisy, jejichž právní síla odpovídala pozdějším prováděcím předpisům, které byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů. Odkazy na tyto předpisy se provádějí zkratkou „Ú. l.“ Tyto předpisy nebyly součástí Sbírky zákonů a jejich znění tak bylo až do zavedení elektronického systému eSbírka obtížněji dostupné. Ministerstvo vnitra sice na svých stránkách zveřejňovalo stejnopisy Sbírky mezinárodních smluv a Sbírky zákonů vydané po 4. květnu 1945, avšak vzhledem k množství novelizací českých právních předpisů nebylo přístupné aktuální znění konkrétního předpisu. Veřejnost tak byla odkázána pouze na komerční právní informační systémy (např. Beck-online nebo ASPI), které ovšem byly nezávazné, protože oficiálním a závazným bylo pouze znění obsažené v tištěné sbírce.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
