Hostákov
část městyse Vladislav v okrese Třebíč From Wikipedia, the free encyclopedia
Hostákov (německy Hostakow[3]) je část městyse Vladislavi. Podstatná část jeho katastrálního území spadá do přírodního parku Třebíčsko. Ve vesnici žije 187[1] obyvatel.
| Hostákov | |
|---|---|
 Hostákov od jihu | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Vladislav |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′56″ s. š., 15°58′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 187 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hostákov (8,5 km²) |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 675 01 |
| Počet domů | 73 (2011)[2] |
 | |
  Hostákov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 183229 |
| Kód k. ú. | 783226 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hostákov se rozprostírá v mělkém údolí. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450–465 m n. m. Na východě se zvedá mírný kopec Rakovská hora dosahující 474 m. Dál na východ terén prudce klesá do údolí Mlýnského potoka (425–430 m n. m.); jeho pravý břeh již náleží území obce Smrku. Na jih od Hostákova je kopec Křemel (493 m n. m.) se základnovou převodní stanicí.
V katastru obce je několik rybníků; těmi největšími jsou: Podlesní a Salák na severozápadě, Záhumenice na severovýchodě a dvojice rybníků Velká a Malá Štěpnice na jihozápadě. Obcí protéká stejnojmenný Hostákovský potok (asi 2,7 km dlouhý). Ten je přítokem Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak ve Vladislavi odevzdává vody Jihlavě.
Z geologického hlediska leží Hostákov na podloží tvořeném horninami třebíčského masivu. V okolí vrchu Křemel se dále vyskytují vložky erlanů, které byly v minulosti předmětem ověřování wolframového zrudnění. Hostákov je známou lokalitou ametystu vyskytujícího se na málo mocných křemenných žilách v jižním a východním okolí obce.
S Vladislaví je Hostákov spojen silnicí č. III/39018. Na Třebíč vede silnice č. III/39017; ta pokračuje do Valdíkova, kde se s ní slučuje silnice č. III/39016, a dál vede až ke křižovatce se silnicí č. II/390 v Náramči. Obě hostákovské silnice se na jihu spojují se silnicí č. I/23.
Hostákov náležel k prvotnímu nadání třebíčského benediktinského kláštera. Světským držitelům byl zastaven v 15. století. V Hostákově pak seděl rod vladyků z Hostákova. Jejich tvrz stávala snad na trati „Na Hrádku“ na kopečku při cestě k Opatskému mlýnu. Rod se psal buď „z Arklebic a Hostákova“ nebo „Hostákovský z Arklebic“; znakem měli štít protnutý středem jednou vodorovnou čárou, klenotem bylo křídlo.[4]
Hostákov míval svou školu. Zřízena byla roku 1877 jako jednotřídní, a to na kraji vesnice při cestě na Třebíč. V roce 1980 byla v této škole výuka ukončena a žáci začali docházet do základní školy do Vladislavi.[5] V roce 2021 bude rekonstruováno okolí základní školy, jde o druhou část rekonstrukce, kdy interiéry byly rekonstruovány v dřívějších letech.[6]
Do roku 1867 byla obec osadou obce Vladislav, od roku 1867 do roku 1901 osadou obce Valdíkov a od roku 1964 je opět osadou obce Vladislav.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 223 | 232 | 229 | 245 | 262 | 247 | 243 | 237 | 257 | 250 | 270 | 217 | 193 |
- Jaroslav Krčál – pedagog a spisovatel
- Jaromír Doležal – překladatel a spisovatel
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
