Zašovice
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
Zašovice (německy Zaschowitz, Saschowitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km na severozápad od města Třebíče. Žije zde 138[1] obyvatel.
Zašovice | |
---|---|
Centrum Zašovic od Kaple panny Marie Karmelské | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′30″ s. š., 15°43′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 138 (2024)[1] |
Rozloha | 3,40 km²[2] |
Nadmořská výška | 610 m n. m. |
PSČ | 675 21 |
Počet domů | 53 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zašovice 2 675 21 Okříšky obec.zasovice@volny.cz |
Starostka | Denisa Šindlerová |
Oficiální web: www | |
Zašovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 591963 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Číchov, Heraltice, Radonín, Okříšky a Přibyslavice.
Nadmořská výška obce je 610 metrů nad mořem. Dominantou je Salátův kopec, vysoký 661 metrů. Nedaleko obce pramení Stařečský potok.
První zmínky o Zašovicích se nachází v Přibyslavických listech a pochází z roku 1224, dle jiných zdrojů však první písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1386. Od počátku byli součástí Heraltic a s nimi později i brtnického panství.
V roce 1468 po válce s Uhry byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a některé byly opuštěny a již nebyly obnoveny.[5] Zašovice také zanikly a obnoveny byly až na počátku 16. století. Blízká vesnice Malé Petrůvky však již obnovena nebyla.[6] V roce 1491 byl majetek v Heralticích potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a tím se Heraltice staly majetkem brtnického panství.[5] V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[7]
V roce 1678 již jsou uváděny čtyři obydlené domy, dalších 6 jich obydleno nebylo. V roce 1856 byla ve vsi postavena kaple. V roce 1870 byly spojeny vesnice Zašovice a Nová Brtnice, kdy Nová Brtnice spadala nově pod Zašovice. Později byl připojen k obci také Radonín. V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní škola, ta pak byla zrušena v roce 1974.[6]
V roce 1942 byl ve vsi založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1947 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byla dolní část vesnice kanalizována, horní část byla kanalizována a propojena vodovodem až v roce 1961. V letech 1966 a 1967 byl postaven kulturní dům, o rok později byla opravena budova školy a postaven kravín. V roce 1972 bylo místní JZD začleněno do JZD Okříšky. V roce 1980 byla obec začleněna pod Okříšky, od roku 1990 je pak obec opět osamostatněna. V roce 2005 byla bývalá budova školy prodána středisku Chaloupky.[6] V roce 2009 získala vesnice právo používat znak a prapor.[8]
V roce 2021 bylo oznámeno, že se připravuje projekt obchvatu obce, jeho stavba má trvat dva roky a dosáhnout ceny 400 milionů korun. Obec má obejít severním směrem.[9]
Do roku 1849 patřily Zašovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Zašovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 272 | 284 | 284 | 275 | 266 | 266 | 275 | 232 | 255 | 219 | 182 | 144 | 127 |
Obec je součástí mikroregionu Černé lesy.
V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Běhal, od roku 2010 tuto funkci zastával Pavel Teplan a od roku 2018 Denisa Šindlerová, později Denisa Černochová.[13]
2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (41,66 %) | ČSSD (27,63 %) | ČSSD (23,25 %) | ANO (31,16 %) | ANO (41,55 %) |
2. | ODS (23,61 %) | KSČM (14,47 %) | KSČM (12,79 %) | KSČM (11,68 %) | Piráti+STAN (20,77 %) |
3. | KSČM (11,11 %) | TOP 09 (13,15 %) | TOP 09 (11,62 %) | Piráti (9,09 %) | SPOLU (14,28 %) |
účast | 70,59 % (72 z 102) | 72,38 % (76 z 105) | 69,92 % (86 z 123) | 75,49 % (77 z 102) | 75,73 % (78 z 103) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[19] | SV (25 %) | SNK (20 %) | 4KOALICE (15 %) | 36,03 % (40 z 111) |
2004[20] | KDU-ČSL (28,2 %) | ODS (23,07 %) | ČSSD (20,51 %) | 41,06 % (39 z 95) |
2008[21] | ČSSD (58,18 %) | ODS (18,18 %) | KSČM (9,09 %) | 53,4 % (55 z 103) |
2012[22] | ČSSD (36,73 %) | Pro Vysočinu (30,61 %) | KSČM (10,2 %) | 49,04 % (51 z 104) |
2016[23] | ČSSD (18,18 %) | KSČM (18,18 %) | TOP 09+SZ (18,18 %) | 42,72 % (44 z 103) |
2020[24] | STAN+SNK ED (27,65 %) | ČSSD (25,53 %) | ANO (17,02 %) | 44,34 % (47 z 106) |
2024[25] | ANO (46,15 %) | Piráti (19,23 %) | ODS+TOP 09+STO (13,46 %) | 48,6 % (52 z 107) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 71 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 64,42 %, tj. 67 ze 104 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (6 hlasů). Volební účast byla 66,99 %, tj. 69 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81,19 %, tj. 82 ze 101 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 76,61 %, tj. 95 ze 124 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů). Volební účast byla 73,64 %, tj. 81 ze 110 oprávněných voličů.[28]
Obcí prochází silnice druhé třídy II/405.
Na návsi stojí kaple Panny Marie Karmelské z 19. století. Slouží se zde mše jednou do roka v neděli před svátkem svaté Anny. Podle tradice zde byly nalezeny v 18. století římské mince z období císaře Justiniána. Byly prodány židovským obchodníkům v Třebíči.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.