Narodil se v pražské židovské rodině. V roce 1904 maturoval na Státní německé reálce v Praze. Poté pracoval jako bankovní úředník. V letech 1911–1912 publikoval v časopisu Herderblätter, vydávaném spolkem Herder-Vereinigung v Praze.[3][4][5]. Vroce 1914 narukoval do první světové války, kterou strávil na frontách v Haliči, v Rusku a v Rumunsku. Po návratu z války nastoupil opět do banky, ale těsně před dosažením penzijního nároku odtud odešel a věnoval se žurnalistice a literatuře. Začal pracovat v pražských německých novinách Prager Presse, které vycházely od března 1921. Zde pracoval jako redaktor divadelní rubriky. Při recenzích operních představení mimo jiné spolupracoval se slepým Oskarem Baumem. Baum recenzoval hudební stránku představení a Pick stránku jevištní.[4] Od poloviny dvacátých let byl vedoucím divadelní rubriky. Spolupracoval též sčeským i německým vysíláním Československého rozhlasu.
Angažoval se rovněž ve spisovatelských spolcích: Literarisch-künstlerischer Verein, byl členem výboru PEN klubu vČeskoslovenské republice, pracoval v Ochranném svazu německých spisovatelů v Československu (Schutzverband deutscher Schriftsteller in der ČSR), který založili vroce 1922Johannes Urzidil, Oskar Baum a Ludwig Winder. V letech 1929–1930 spolupracoval s Otomarem Schäferem při vydávání brněnského týdeníku Magazin. V letech 1933–1934 vydával spolu s Willi Haasem časopis Die Welt im Wort – Wochenzeitung für Literatur, Kunst und Kultur.
Jeho mnohostranné dílo vycházelo v Československu i v Německu. Vedle vlastních básnických, prozaických i dramatických děl mělo velký význam jeho dílo překladatelské a kritické. Měl zásadní podíl na propagaci české literatury a českého divadla v zahraničí. Překládal do němčiny díla českých básníků a spisovatelů. Dále napsal průkopnické publikace Tschechische Erzähler (Čeští povídkáři), Deutsche Erzähler aus der Tschechoslowakei (Němečtí povídkáři z Československa) a Deutsche Lyrik aus der Tschechoslowakei (Německá lyrika z Československa). Překládal též z francouzštiny a angličtiny.
Die Schauspielerin (Herečka), 1933 – hra, neprovedeno
Um das deutsche Theater in Prag, Praha, 1931 – brožura k situaci kolem změny ředitele pražského Německého divadla
Editor
Otto Pick byl editorem nebo spolueditorem následujících publikací:
Giacomo Casanova: Correspondance avec J. F. Opiz, Lipsko (spolu s Františkem Kholem), dva díly, (1913) – Casanovova korespondence s Johannem Ferdinandem Opizem (1741–1812)
Deutsche Erzähler aus der Tschechoslowakei (Němečtí povídkáři z Československa), Liberec, 1922
Selected Czech Tales (vybrané české pohádky), spolu s Marií Bush, Oxford: Oxford University Press, 1925
Chvíle s Otokarem Březinou: in memoriam, napsali Antonín Stanislav Mágr a Otto Pick, Praha: Alois Srdce, 1929
Deutsche Lyrik aus der Tschechoslowakei (Německá lyrika z Československa), Praha: Státní nakladatelství, 1931
Symfonie války: válka v zrcadle československého písemnictví, KDA, svazek 190, Praha: Kamilla Neumannová, 1931 – výbor textů českých i německých autorů
Překlady do němčiny
obálka prvního německého vydání druhé části knihy Karla Čapka: Boží muka
Některé překlady existují pouze v divadelních rukopisech.
Karel Čapek: Gottesmarter (Boží muka), Berlín: S. Fischer, 1918[8] – kniha obsahuje prvních pět novel z knihy Boží muka[9][10] (Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň, Elegie) u čtyřech novel uveden překladatel Otto Pick, u novely Lída (Lelia) překladatel není uveden.
Karel Čapek: Kreuzwege (Křížová cesta), Lipsko: Kurt Wolff 1919, edice "Der Jüngste Tag", svazek 64.[11] – druhá část novel z knihy Boží muka (Stocken der Zeit – Utkvění času, Historie ohne Worte – Historie beze slov, Verlorener Weg – Ztracená cesta, Die Aufschrift – Nápis, Die Versuchung – Pokušení, Spiegelung – Odrazy, Der Wartesaal – Čekárna, Hilfe! – Pomoc!),
Karel Čapek: Hordubal, Berlin: Cassirer 1933, Zürich: Gutenberg 1934
Karel Čapek: Wie ein Theaterstück entsteht (Jak vzniká divadelní hra), Berlín: Cassirer, 1933 (spolu s Vincy Schwarz), další vydání: Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1987, ISBN3-596-28238-1
Karel Čapek: W.U.R., Werstands Universal Robots (R. U. R.), Berlin: Drei Masken – Verlag, 1921
Giacomo Casanova: Briefwechsel mit J. F. Opiz, Berlín 1922, německé vydání korespondence
Josef Gočár: Tschechische Bestrebungen um ein modernes Interieur, Praha 1915
Paul Heyse: L’Arrabbiata, Praha: Nakladatelské družstvo Máje, 1938
Die Tschechoslovakische Republik: Ihre Staatsidee in der Vergangenheit und Gegenwart (Československá republika: Idea její státnosti v minulosti a přítomnosti), dva díly, Praha, 1937
LUDVOVÁ, Jitka. Otto Pick: heslo z České divadelní encyklopedie. Divadelní revue. Březen 2005, roč. 16, čís. 1, s. 79–80. Dostupné online. ISSN0862-5409.
heslo Otto Pick (1887-1940). In: Josef Tomeš. Český biografický slovník XX. století. Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN80-7185-246-5.
O. P. zum 50 Geburtstag, uspořádal Arne Laurin, sborník zdravicí 20 českých a německých autorů, vyšlo jako zvláštní číslo časopisu Die Brücke, č. 21 / 1937
Pavel Eisner: Milenky. Německý básník a česká žena, Praha: Miloslav Dolínek, 1930, 2. vydání Praha: Concordia, 1992, ISBN80-900124-8-5
Pavel Eisner: K pomyslným narozeninám Otty Picka, Věstník židovských náboženských obcí v Československu, č. 6, 1957
František Kubka: Otto Pick – redakční Švejk, in: F. Kubka: Na vlastní oči, 1959
Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur, Praha: Academia, 1967
Rakousko-Uhersko
Spojené království
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
