Otto František Babler (26. ledna 1901 Zenica, dnešní Bosna a Hercegovina – 24. února 1984 Olomouc), původním jménem Otto Franjo Babler, byl český překladatel, spisovatel, básník, literární historik, knihovník, kulturní publicista a polyglot.
| Otto František Babler | |
|---|---|
| Narození | 26. ledna 1901 Zenica  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. února 1984 (ve věku 83 let) Olomouc  Československo |
| Povolání | knihovník, spisovatel, překladatel, básník, vydavatel, romanista, bibliofil a literární historik |
| Témata | knihovna, romanistika, překlad a bibliofilie |
| Ocenění | Cena města Olomouce (1998) |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Otec pocházel z německo-slovinské rodiny, matka byla Češka. Babler vychodil obecnou školu v Prijedoru a v Sarajevu,[1] poté studoval na reálném srbochorvatském gymnáziu v Sarajevu.[2] V roce 1915 se jako válečný běženec s matkou dostává na Moravu[3] a dokončuje své středoškolské vzdělání na německém reálném gymnáziu v Olomouci, na němž maturoval v roce 1919.[2]
V roce 1928 (12.9.1928 v Tasově okr. Velká Bíteš za svědka mu byl Jakub Deml) se oženil a natrvalo přestěhoval do Samotišek pod Svatým Kopečkem u Olomouce, kde je na jeho počest pojmenováno náměstí.
Je jedním z nejplodnějších českých překladatelů (asi 4 000 překladů). Překládal ze slovinštiny, srbocharvátštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny a z češtiny do němčiny i angličtiny. Centrem jeho pozornosti byla spiritualistická, náboženská a folkloristická tvorba. V letech 1926–1946 vydával edici Hlasy, v níž v bibliofilské úpravě uváděl své překlady Rilkeho, Blakeho, Claudela, Bubera a dalších.[2]
V letech 1935–48 byl knihovníkem Obchodní komory v Olomouci, v letech 1948–1956 knihovníkem Univerzitní knihovny. Mimo to v letech 1946–56 vedl na obnovené olomoucké univerzitě cvičení ze srbochorvatštiny. Od roku 1956 žil jako nezávislý spisovatel. Bablerovým životním dílem je překlad Dantovy Božské komedie,[1][4][5] který přeložil společně s Janem Zahradníčkem.[2][6] Vysoko ceněn je také jeho překlad Máchova Máje do němčiny.
První čtyři sloky prvého zpěvu prvního oddílu Božské komedie – Pekla:
I. Peklo Zpěv prvý
- 1 Kde v půli život náš je se svou poutí,
- 2 procházet bylo mi tak temným lesem,
- 3 že pravý směr jsem nemoh' uhodnouti
- 4 Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem
- 5 probloudil ten hvozd divý, drsný, tmavý,
- 6 že na to dosud vzpomínám jen s děsem.
- 7 Snad ani smrt tak hořce neotráví
- 8 Však dospěl jsem tam k všeho dobra středu,
- 9 a proto vypovím vše bez obavy.
- 10 Jak jsem tam vešel, říci nedovedu,
- 11 neboť mi sen v těch místech oči sklížil,
- 12 až pravá cesta zmizela mi vpředu.
Vlastní
- Jak jsem překládal Havrana, 1931
Překlady
z němčiny
- Abraham a Sancta Clara: Výrobce papíru (výbor ze sbírky kázání Etwas für Alle; Mor. Ostrava, Otto F. Babler, R. Michalik, Antonín J. Schmidt a synové, Pokorný a spol., 1931)
- Immanuel Kant: O svazu národů (1924)
- Christoph Martin Wieland: Kámen mudrců (1927)
- Achim von Arnim: Devět balad (ze sb. Des Knaben Wunderhorn – Chlapcův kouzelný roh)
- Martin Buber: Chasidské povídky (1937)
- Daniel von Czepko, Angelus Silesius: Průpovědi poutníků cherubínských (1938)
- Angelus Silesius: Poutník cherubínský (1941)
z angličtiny
- William Shakespeare: Král Lear
- William Blake: Snoubení nebe s peklem (1931)
- Edgar Allan Poe: Havran (The Raven, 1930)
- Sinclair Lewis: Mantrap (1931)
z francouzštiny
- Gustav Flaubert: Legenda o sv. Juliánu Pohostinném (1927)
- Pověsti sladké Francie
- Paul Claudel: Svaté obrázky z Čech, Krystal Olomouc (1945), ilustrace Antonín Marek Machourek
ze staré franštiny
- Kejklíř matky Boží: Starofrancouzská legenda (1924)
z italštiny
- Giovanni Boccaccio: Život Dantův
- František z Assisi: Píseň bratra Slunce (Il Cantico di Frate Sole, 1936)
- Dante Alighieri: Božská komedie (1952, s Janem Zahradníčkem)
ze srbochorvatštiny
- Travnická kronika (1958)
z latiny
- Ve svátek svatého Cyrila a Metoděje (In festo SS. Cyrilli et Methodii, 1937, ilustroval Vojmír Vokolek)
z dalších jazyků
- Legendy ukrajinské
- Srbské legendy
- Ethiopské legendy
- Jeníček usmrkanec: Bretoňská národní píseň (Praha 1929, Picka)
- Marie po poli kráčela... sbírka lidové mystiky (1927)
- Estonské hádanky. Venkov 31, 1936, 102, s. 12.
- Estonské národní hádanky. Venkov 21, 1926, 73. s. 8.
- Finské národní hádanky. Venkov 24, 1929, 216, s. 9.
překlady z češtiny do němčiny
- Josef Čapek: Geschichten vom Hündchen und vom Kätzchen (O pejskovi a kočičce, 1958)
- Karel Hynek Mácha: Máj
překlady z češtiny do angličtiny
- František Halas: Old Women (Staré ženy, 1935)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
