druh stromu From Wikipedia, the free encyclopedia
Lípa malolistá, též lípa srdčitá (Tilia cordata), je statný strom z čeledi slézovitých.
 Lípa malolistá | |
|---|---|
 Lípa srdčitá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Podčeleď | lípové (Tilioideae) |
| Rod | lípa (Tilia) |
| Binomické jméno | |
| Tilia cordata Mill., 1768 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lípa malolistá je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé). Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím. Běžně se kříží s lípou velkolistou (výše uvedený rozpoznávací znak slouží pouze k rozlišení čistých jedinců, existenci kříženců nezohledňuje). Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován ve městech a parcích.
Je původní v Evropě, na V až po z. Sibiř a na Kavkaze.
Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky, v horách nad 900 m n. m. však většinou zcela chybí. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh. Je typickou příměsí dubohabřin (sv. Carpinion), suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), lipových bučin (Tilio cordatae-Fagetum) a v některých typech sušších variantách tvrdých luhů (podsv. Ulmenion). V přirozeném stavu však tvoří jen příměs v těchto lesích. Monokultury lípy malolisté jsou zpravidla uměle založeny. Často se vysazuje v parcích a stromořadích.
Významné obsahové látky jsou obsaženy především v lipovém květu.
Silice obsahuje nepatrné množství alkanů, především:
Květy obsahují 3 až 10 % slizových polysacharidů, především:
a jiné polysacharidy, v nichž jsou obsaženy následující monosacharidy:
a další složka, kterou tvoří:
Lípa srdčitá je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínicí strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství.
Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářské práci. Slouží jako surovina pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí (viz např. Carbofit).
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmodické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).
Čaj (často používaný ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou) se proto používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.
Lipové lýko se používalo k výrobě obuvi a provazů. V současnosti nachází uplatnění v košíkářství a při výrobě dekorací.
Nejmohutnější památné lípy malolisté České republiky:
Některé stromy (vlivem věku, chorob či povětrnostních podmínek) již o část kmene přišly, takže rekordních hodnot dosáhly v minulosti. Je to například zmíněná Tatrovická lípa, která měla do vichřice roku 1997 obvod 1650 cm, Lípa na Babí, jejíž kmen o 947 cm poškodil blesk, zaniklá Lípa v Křemenité s původním obvodem 946 cm, Maškovická lípa s částečně odumřelým kmenem, který dříve dosahoval 933 cm a Jemčinská lípa, která o původní kmen o obvodu přes 850 cm přišla roku 2006.
Za nejstarší živé lípy malolisté jsou považované Žeberská lípa (přes 700 let), Lípa v Lipce (600 let), Lípa na Babí (550 let), Maškovická lípa (500 let) a Horní Popovská lípa (přes 400 let).
Dále viz články v kategorii Památné lípy malolisté.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
