Lípa (Tilia) je rod opadavých stromů. Listy jsou střídavé, srdčité, čepel pilovitá až zubatá. Květy jsou ve vrcholících, zpravidla převislých. Stopka květenství má vdolní části přisedlý listen, který vytrvává iza plodu atvoří létací aparát pro rozšiřování plodů. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Tyčinek je 15–80, na bázi většinou srostlé v5svazečků. Semeník je pětipouzdrý, blizna pětilaločná. Plod je jednopouzdrý oříšek, semeno zpravidla 1, vzácně 2. Květy jsou opylovány hmyzem, plody rozšiřovány větrem.
Rod je rozšířen po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30–40 druhů. V České republice jsou původní jen 2 druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata Mill.). Jejich kříženec se jmenuje lípa obecná (Tilia x vulgaris Hayne). Další druhy jsou pěstovány, převážně vintravilánech obcí a arboretech, ve volné přírodě jen zcela ojediněle. Jsou to např. lípa zelená neboli krymská (Tilia euchlora C. Koch), lípa stříbrná neboli plstnatá (Tilia tomentosa Moench), lípa řapíkatá (Tilia petiolaris DC.), lípa americká (Tilia americana) aj. Lípy vykazují zvýšenou životaschopnost vytvářením výmladků, které jsou schopné případně nahradit vymýcený či odumřelý hlavní kmen.
Lípu za svůj národní strom považují Češi, Slováci, Slovinci[2] a Lotyši (pro něž je ovšem jen jedním ze dvou národních stromů, druhým je dub).[3] Rozhodl tak Slovanský sjezd roku 1848.[4] Nyní má lipovou ratolest například vlajka prezidenta České republiky.
