From Wikipedia, the free encyclopedia
Piloun mnohozubý (Pristis pectinata Latham, 1794) je druh paryby z čeledi pilounovitých, která dosahuje délky až okolo 7,6 metrů, s typickým protáhlým rostrem posetým vystupujícími zuby. Vzhledem k tomuto protáhlému výběžku jeho hlava zdánlivě připomíná pilu, podle čehož dostal svůj rodový název.[2]
Piloun mnohozubý | |
---|---|
Detail hlavy pilouna mnohozubého | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
kriticky ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | paryby (Chondrichthyes) |
Nadřád | rejnoci (Batoidea) |
Řád | praví rejnoci (Rajiformes) |
Čeleď | pilounovití (Pristidae) |
Rod | piloun (Pristis) |
Binomické jméno | |
Pristis pectinata Latham, 1794 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piloun mnohozubý je často zaměňován s podobným pilounem senegalským, od kterého se ale liší počtem zubů. Předpokládá se, že do začátku 20. století se jednalo historicky o nejrozšířenějšího pilouna, který obýval Světový oceán. Následkem lidské činnosti bylo až 90 % jeho populace vybito a v současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh.
V češtině se lze setkat i s dalšími druhovými pojmenováními:
Piloun mnohozubý byl popsán i pod následujícími vědeckými názvy:
Z paleontologických nálezů se předpokládá, že první předchůdci pilounů se objevili na Zemi před 100 miliony let, ale přímí předchůdci pilouna mnohozubého až před 56 miliony let.[2]
Piloun může dosahovat délky až 7,6 m, ale obvykle dorůstá velikosti okolo 5,5 m až 6 m. Dosahuje hmotnosti okolo 350 kg. Někteří jedinci chovaní ve veřejných akváriích se dožili více než 20 let, z čehož se usuzuje, že se by se mohli dožívat i více než 30 let.[4] Přibližně 25 % z celkové délky jeho těla připadá na protáhlý lebeční výběžek (tzv. rostrum), který vyrůstá z přední části lebky.[5] Tento výběžek je osazen většinou 25 až 32 páry zubů, které jsou původně ostré a později se otupují. Současně se v nich nachází ústrojí sloužící pro detekci potravy v kalných vodách.[2] Hlava je zploštělá ve vertikálním směru. Na stranách se nachází oči. Tlama je umístěna na břišní straně těla a obsahuje 88 až 128 zubů v horní čelisti a 84 až 176 zubů ve spodní čelisti.[5]
Tvarem těla se piloun mnohozubý velmi podobá žralokům, ale má rozšířené trojúhelníkové prsní ploutve, které jsou typickým znakem rejnoků. Na jejich základě bylo zjištěno, že je příbuzný právě s rejnoky a nikoliv se žraloky.[6] Jeho tělo je zploštělé ve vertikálním směru a je přizpůsobeno přisedlému životu na mořském dně.[4] Na hřbetě se nachází dvojice hřbetních ploutví, které jsou značně posunuté k ocasu. První vyrůstá na úrovni břišních ploutví a druhá uprostřed masivního ocasu. Za hlavou se nachází párové prsní ploutve.[4] Na břišní části těla na úrovni prsních ploutví se nachází 5 párů žaberních štěrbin.
Svrchní část těla má převážně nahnědlou, našedlou až namodralou barvu, která přechází na břišní straně do bílé.[5]
Piloun má podobně jako žraloci a rejnoci chrupavčitou kostru.[2]
Z pozorování v akváriích se zdá, že je piloun agresivní vůči žralokům. Pro člověka není nijak nebezpečný, vyjma případů, kdy je chycen či přímo vyprovokován. V takovém případě je schopen člověka poranit ostrými zuby na rostru.[5]
V současnosti jsou jedinými přirozenými predátory pilounů žraloci.[4]
Piloun mnohozubý se historicky vyskytuje v oblasti západního i východního Atlantiku (od pobřeží Severní Karolíny, až po Brazílii), současně obývá Karibské moře a příležitostně je spatřen i v oblasti Bermud, přes Gibraltar až po Namibii. Mimo Atlantský oceán se vyskytuje také v oblasti Indického a Tichého oceánu od pobřeží Jihoafrické republiky až po oblast Rudého moře, pobřeží jihovýchodní Asie, Indonésie a v severní oblasti Austrálie. V současnosti nebyl průkazně dokázán jeho výskyt i v oblasti východního Pacifiku.[5]
Piloun obývá oblasti s teplotou vody v rozmezí 16 až 30 °C převážně na mělčinách s hloubkou do 10 m. Často je vídán u dna lagun, mělkých zátok či ústí řek, do kterých příležitostně proniká (schopen přežít ve sladké vodě).[5][4] Preferuje mělčiny s maximální hloubkou do 10 m s písčitým či bahnitým dnem, ale jedinci byli pozorování i v hloubce okolo 100 m. Většinou je pozorován do vzdálenosti cca 2 km od pobřeží.[4] Většinu času tráví na mořském dně, ale je pozorován i při vodní hladině, kam příležitostně vyplouvá.[7]
Z historických záznamů vyplývá, že v druhé polovině 18. století a začátkem 19. století byl piloun v letních měsících, když teplota vody byla vyšší, loven ve vodách okolo New Yorku a New Jersey. Až do 50. let 20. století se jednalo o běžný druh paryby, která žila v oceánu. Zdá se však, že na přelomu tisíciletí se oblast výskytu těchto paryb zmenšila o 90 %,[4] přičemž asi 95 %populace bylo vyhubeno.[2] V současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh, kterému hrozí vyhynutí.[4] V roce 2006 byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN.[7]
V oblastech Severního Atlantiku (Středozemní moře, Golfského zálivu a pobřežních vod USA) podobně jako v oblasti jihozápadní Afriky byl druh téměř zcela vyhuben. Na většině původních míst výskytu došlo k poklesu počtů jedinců, takže je zde druh na pokraji vyhynutí, či již zcela vyhuben.[7] V současnosti v některých zemích probíhají pokusy o jeho záchranu. Lov pilounů je zakázán např. ve státních vodách Floridy a má se za to, že zbytky populace v Mexickém zálivu přežívají hlavně díky rozsáhlým mořským a pobřežním rezervacím.[7]
Piloun je dravá paryba, která se živí drobnými rybami, jako jsou parmice a sledi,[4] či bezobratlými, kteří žijí na mořském dně.[5] Malé ryby se snaží ochromit úderem rostra v jejich blízkosti[4] nebo je s jeho pomocí vyrývá z mořského dna.[6]
Piloun dosahuje pohlavní dospělosti ve věku okolo 10. roku života. V této době dosahuje samec průměrně délky okolo 2,7 m a samice 3,6 m.[4] Samice je po oplodnění březí přibližně jeden rok a následně rodí živá mláďata v počtu 15 až 20 mladých jedinců skrze kloaku (v oblasti Floridy v zimních měsících[4]). Mláďata mají malé zoubky na lebečním výrostku pokryty ochrannou epitelovou tkání[4], což minimalizuje šanci na poranění matky během porodu.
Mláďata dosahují po narození průměrně délky 60 až 80 cm a většinou se zdržují v mělkých vodách do hloubky 30 cm s písčitým či bahnitým dnem. Starší jedinci se postupně přemisťují do hlubších vod poblíž říčních ústí.[4]
Řadí se mezi vejcoživorodé živočichy.[5] Z pohledu reprodukční rychlosti druhu se jedná o pomalu se obnovující druh.[2]
Piloun mnohozubý byl na počátku 20. století hojně loven rekreačními rybáři, a to jak pro maso, údajně znamenité chuti,[7], tak i pro játra, ze kterých se získává játrový olej používaný pro výrobu léků nebo mýdel. Kůže se používala na výrobu různého koženého zboží. Po vycpání často slouží jako suvenýr.[5]
Nikdy nebyl cíleně průmyslově loven rybáři, ale stával se častým druhotným úlovkem v sítích.[4] Jeho současná nízká celosvětová populace masivní rybolov již ani neumožňuje.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.