Chlorid amonný

Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH₄Cl) je bílá krystalická látka. Rozpouští se ve vodě, vodný roztok je slabě kyselý. Vyskytuje se jako nerost salmiak, a to zejména v hořících uhelných slojích, kde kondenzuje z plynů vznikajících při hoření, a také v některých sopkách.

Chlorid amonný
Pevná forma
Vzorec
Krystalická forma
Obecné
Systematický název	Chlorid amonný
Triviální název	Salmiak
Anglický název	Ammonium chloride
Německý název	Ammoniumchlorid
Sumární vzorec	NH4Cl
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12125-02-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	235-186-4
Vlastnosti
Molární hmotnost	53,492 g/mol
Molární koncentrace cM	4,367 mol/dm3 (20 °C, 22% roztok)
Teplota varu	520 °C
Teplota rozkladu	340 °C
Hustota	1,527 g/cm3 (20 °C) 1,062 g/cm3 (20 °C, 22% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	0,986 cP (20 °C, 22% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient	0,928 cS (20 °C, 22% roztok)
Rozpustnost ve vodě	29,41 g/100 g (0 °C) 33,2 g/100 g (10 °C) 37,14 g/100 g (20 °C) 39,3 g/100 g (25 °C) 41,4 g/100 g (30 °C) 45,8 g/100 g (40 °C) 50,42 g/100 g (50 °C) 55,30 g/100 g (60 °C) 65,72 g/100 g (80 °C) 77,05 g/100 g (100 °C)
Relativní permitivita εr	7 (20 °C)
Tlak páry	13,332 kPa
Měrná magnetická susceptibilita	−8,04×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Hrana krystalové mřížky	a=386,6 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	− 315,4 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	95,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	− 203,2 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	1,572 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 [1] Varování[1]
R-věty	R22, R36
S-věty	S2, S22
NFPA 704	0 1 0
Teplota vznícení	Nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Průmyslově se vyrábí reakcí amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou:

${\displaystyle {\mathsf {NH_{3}+HCl\ \rightarrow \ NH_{4}Cl}}}$

Laboratorně vzniká i reakcí dusičnanu amonného s chloridem draselným:

${\displaystyle {\mathsf {NH_{4}NO_{3}+KCl\ \rightarrow \ NH_{4}Cl+KNO_{3}}}}$

Výsledkem je roztok chloridu amonného a dusičnanu draselného, po jehož odpaření zůstane směs chloridu amonného a dusičnanu draselného, ke které stačí přidat řepný cukr (nebo ještě lépe sorbitol), promíchat a vznikne směs uplatnitelná jako bílá dýmovnice.

Vlastnosti

Přímá syntéza chloridu amonného

Zahříváním se chlorid amonný rozkládá:

${\displaystyle {\mathsf {NH_{4}Cl\ \to \ NH_{3}+HCl}}}$

Plynný chlorovodík a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH₄Cl podle rovnice:

${\displaystyle {\mathsf {NH_{3}+HCl\ \to \ NH_{4}Cl}}}$

Využití

• Jako přídatná látka v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů (především ve Finsku, Skandinávii a Nizozemsku, např. finské salmiakki). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzivní chutí.^[2] Ve vyhl. 4/2008 Sb. je výslovně uveden (společně například s kuchyňskou solí) jako látka, na kterou se tato vyhláška nevztahuje.^[3] Je však uveden v seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek jako látka zdraví škodlivá (s tím, že škodí zdraví při požití a dráždí oči).^[4]
• v dýmovnicích,
• upravuje se pomocí něj trať pro běh na lyžích (chemická úprava – zpevnění a zrychlení trati),
• při pájení k odstranění vrstvy oxidů z povrchu kovu,
• v suchých článcích jako depolarizátor,
• ve fotografii se používá jako ustalovač.
• jako antidotum vůči amfetaminu.

Bezpečnost

Chlorid amonný je zdraví škodlivý při požití^[4] (způsobuje nauzeu, zvracení a bolesti v krku^[5]) a dráždí oči.^[4][5] Při zahřívání se rozkládá za vzniku chlorovodíku a amoniaku (oba plyny jsou toxické), v žáru mohou vznikat i oxidy dusíku. Chlorid amonný bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a s chlorečnanem draselným – nebezpečí požáru nebo výbuchu.^[5] Reaguje také s mědí a jejími sloučeninami, čehož se využívá při patinování předmětů z mědi a jejích slitin.^[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium chloride na anglické Wikipedii.

1. Ammonium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
2. Food-Info.net [online]. Wageningen (NL): Wageningen University, rev. 2010-12-10 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
3. Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. § 1, odst. 2, písm. d. Ve znění pozdějších předpisů. odst. 2, písm. d Dostupné online.
4. Vyhláška č. 232/2004 Sb., k provádění zákona o chemických látkách a přípravcích. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
5. Ammonium Chloride – ICSC
6. Patina Formulas for Brass, Bronze and Copper – Science Company. www.sciencecompany.com [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-21.

Literatura

• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Související články

• Salmiak (minerál)
• Didecyldimethylamoniumchlorid

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid amonný na Wikimedia Commons

Portály: Fotografie | Chemie