amonná sůl kyseliny dusičné From Wikipedia, the free encyclopedia
Dusičnan amonný, triviálním názvem ledek amonný či amoniumnitrát, je chemická sloučenina (dusičnan amoniaku) s chemickým vzorcem NH4NO3. Je to bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.
Dusičnan amonný | |
---|---|
2D model molekuly NH4NO3 | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan amonný |
Triviální název | Ledek amonný |
Ostatní názvy | Amoniumnitrát |
Anglický název | Ammonium nitrate |
Německý název | Ammoniumnitrat |
Sumární vzorec | NH4NO3 |
Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 6484-52-2 |
Číslo RTECS | BR9050000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 80,043 g/mol |
Teplota tání | 169,6 °C |
Teplota rozkladu | 210 °C |
Hustota | 1,725 g/cm3 1,66 g/cm3 (170 °C) |
Index lomu | α-modifikace nDa= 1,45 nDb= 1,59 nDc= 1,63 β-modifikace nD= 1,413 (20 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 117,43 g/100 g (0 °C) 150 g/100 g (10 °C) 189,87 g/100 g (20 °C) 246,25 g/100 g (32 °C) 421 g/100 g (60 °C) 600 g/100 g (80 °C) 871 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 17,1 g/100 ml (20 °C) ethanol 3,80 g/100 ml (20 °C) aceton diethylether (ne) |
Měrná magnetická susceptibilita | −5,2×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná (α) krychlová (β) tetragonální (γ) |
Hrana krystalové mřížky | a= 575 pm b= 545 pm c= 496 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −365,1 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 80,0 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 321 J/g |
Standardní molární entropie S° | 151 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −183,8 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,737 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
R-věty | R8,R36,R37,R38 |
S-věty | S15,S16,S26,S36 |
NFPA 704 | 0
2
3
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan amonný se při opatrném zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru:
Jinak se může také při zahřátí nebo jiné iniciaci rozložit prudkou exotermní reakcí
s vývojem velkého objemu plynných produktů; tedy dojde k detonaci. Účinek se zesílí přidáním malého množství hořlaviny, odpovídajícího produkovanému kyslíku. Tak vzniká významná průmyslová trhavina, používaná i jako munice (letecké bomby).
Velké zásoby ledku amonného, který je jinak vynikajícím dusíkatým hnojivem, jsou významným požárním rizikem, podporují hoření a mohou snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:
S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin.[5] Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti.
Dusičnan amonný může vznikat přeměnou močoviny:
Průmyslově se však vyrábí reakcí kyseliny dusičné a čpavku:[6]
Dusičnan amonný se také vyrábí amatérskými nadšenci reakcí:
Tato reakce je silně exotermní. Lze ho také připravit reakcí AgNO3(aq) s NH4Cl(aq), přičemž vzniká jako nerozpustná sůl AgCl, která se dá odfiltrovat, takže výtěžek je pak poměrně vysoký.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.