se

Možná hledáte sé, sè, še, śe, sẹ, sẹ̀, sẹ́, Se, SE, Se., se-, see nebo See.

čeština

výslovnost (1)

• IPA: [sɛ],  se^{? • info}

dělení

• se

varianty

• (nářečně) sa,^[1] še^[2]

zájmeno

• osobní zvratné

skloňování

Pád	Tvar
Nominativ	—
Genitiv	sebe
Dativ	si / sobě
Akuzativ	se / sebe
Vokativ	—
Lokál	sobě
Instrumentál	sebou

význam

1. zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem
   • Ničím mne nepřekvapil, ale já se překvapil, já sám sebe nepříjemně ano.
2. akuzativ zvratného zájmena si, zpravidla jako součást zvratných sloves
   • podívat se, zlobit se, procházet se
   • Nikdy jsem se na vás nezlobila.
   • Podrbejte se navzájem, uleví se vám oběma.

synonyma

1. sebe
2. —

související

• sám
• ses
• sis

výslovnost (2)

• IPA: [sɛ],  se^{? • info}
• (nářečně, na Moravě) IPA: [zɛ]^[3]

předložka

význam

1. (se + instrumentál) jako s; používá se před slovy začínajícími na s nebo z nebo tam, kde byl silný jer
   • se sestrou, se zlobivými dětmi
2. (se + genitiv) (zastarale) ze
   • …má tu ohromnou nevýhodu, že se všech stran je obklopeno vrchy, které je převyšují…^[4]

mezijazykové

zkratka

význam

1. ISO 639-1 kód severní sámštiny

synonyma

1. sme

albánština

spojka

význam

1. že

dánština

výslovnost

• IPA: [seːˀ]

sloveso

význam

1. vidět

finština

výslovnost

• IPA: [se]

dělení

• se

zájmeno

• nepravidelné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	se	ne
genitiv	sen	niiden niitten
akuzativ	sen se	ne
partitiv	sitä	niitä
essiv	sinä	niinä
translativ	siksi	niiksi
inessiv	siinä	niissä
elativ	siitä	niistä
illativ	siihen	niihin
adessiv	sillä	niillä
ablativ	siltä	niiltä
allativ	sille	niille
abessiv	—	niittä
komitativ	—	niine
instruktiv	—	niin

význam

1. ten, ta, to
2. ono, to
3. (hovorově) on, ona, ono

synonyma

1. —
2. —
3. hän

související

• ne
• tuo, nuo
• tämä, nämä
• sellainen
• siellä, sieltä, sinne
• siis
• silloin
• siten

francouzština

výslovnost

• IPA: [sə]

dělení

• se

zájmeno

• osobní

význam

1. se, si

související

• soi
• son

italština

výslovnost

• IPA: [se]

dělení

• se

spojka

význam

1. pokud, -li, jestliže, jestli, kdyby
   • Se cerchi l'infinito, lo troverai nel sorriso di un bambino. – Budeš-li hledat nekonečno, najdeš ho v úsměvu dítěte.
   • Se non ti connoscevo, ti sgriderei subito. – Kdybych tě neznal, tak bych tě teď seřval.

latina

zájmeno

• osobní zvratné

význam

1. akuzativ a ablativ osobního zájmena nevytvářejícího nominativ, které má genitiv sui
   • Coniūrātī furtim nonnumquam inter sē aspiciēbant. – Spiklenci se chvílemi na sebe navzájem po očku dívali.
   • Nemo dē sē potest rēctē iudicāre. – Nikdo není schopen soudit správně sám o sobě

související

• sēcum
• sibi

portugalština

výslovnost

• IPA: [sɨ]

zájmeno

význam

1. sebe, se, si

spojka

význam

1. pokud, jestli, kdyby

španělština

zájmeno

• osobní, zvratné, slabé
• vždy se slovesným tvarem, nikdy po předložce
• (pouze) ke 3.osobě obou čísel

význam

1. se, sobě, sebe, si
   • ¿Porqué no se ha ido? – Proč ještě neodešel?
   • No querían quejarse. – Nechtěli si stěžovat.

související

• sí
• su
• suyo
• sus
• nos
• os
• consigo
• te
• me

švédština

výslovnost

• IPA: [seː]

sloveso

• nepravidelné

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	se	ses
přítomnost	ser	ses
préteritum	såg	sågs
supinum	sett	setts
rozkazovací zp.	se	ses

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	seende
trpné	sedd	sett	sedda

význam

1. vidět
   • Det är för mörkt; jag kan inte se någonting. – Je příliš velká tma; nic nevidím.

votština

výslovnost

• IPA: [se]

dělení

• se

zájmeno

• ukazovací

význam

1. ten, ta, to^[5]

poznámky

1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „mě“, s. 54, 57.
2. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „(svině) se bouká“, s. 468–470.
3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „se sestrou“, s. 406–408.
4. Jaroslav Hašek: Inspektor dešťoměrného ústavu z Prahy
5. TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 156. (estonsky, rusky)