míra

Možná hledáte mira, mīra, mirá, mirà, mirą, mirã, mìrà, Mira, Míra nebo Mirą.

čeština

výslovnost

• IPA: [miːra],  míra^{? • info}

dělení

• mí-ra

etymologie

Vyskytuje se ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *měra téhož významu odvozeného z indoevropského základu *mē- („měřit“, srovnej např. s latinským mētīrī téhož významu).^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	míra	míry
genitiv	míry	měr
dativ	míře	mírám / měrám*
akuzativ	míru	míry
vokativ	míro	míry
lokál	míře	mírách / měrách*
instrumentál	mírou / měrou*	mírami / měrami*

Poznámka: ^* Tvar s -ě- se v uvedených pádech používá jen tehdy, má-li míra význam staré plošné či objemové jednotky (měřice) nebo vyskytuje-li se v některých ustálených spojeních, např. velkou měrou, tou měrou. V genitivu plurálu je vždy tvar měr.

význam

1. velikost, délka, rozměr, množství něčeho
   • Jakou to má míru?
   • Modelka měla míry 92-63-90.
2. (přeneseně) rozsah, případně jistá mez, jejichž přiměřenost obecně závisí na mínění mluvčího
   • Máte do jisté míry pravdu.
   • Největší míra viny padá na mou hlavu.
   • Těch vulgarismů už bylo přes míru.
   • Když pije, bohužel nezná svou míru.
   • Míra hříchů byla dovršena.
3. hodnota (vyjádřená obvykle v procentech) udávající, jaká část z celku má jistou specifickou vlastnost
   • Míra nezaměstnanosti je v zemích východní Evropy stále vysoká.
   • Úroková míra opět poklesla.
4. správná, náležitá velikost, správné množství apod. (obvykle dané určitým standardem)
   • Dal jsem si ušít oblek na míru.
   • Protože neměl míru, nemusel jít na vojnu.
   • Stěžoval jsem si vrchnímu na špatnou míru piva.
5. (zastarale, knižně) způsob, jak něčeho dosáhnout
   • Nižádnou měrou toho nemohl dosáhnout.
6. duševní stav či rovnováha, nálada
   • Úplně mne vyvedl z míry.
   • Tys nějak ve špatné míře, kníže, co mysl tvoji rozjitřilo.<ref>ČECH, František Ringo. Dívčí válka, divadelní hra.
7. jednotka, kterou se měří velikost tělesa či množství tekutiny
   • Dnes jsme se učili anglické míry a váhy.
   • Máz, věrtel a čber jsou staré duté míry.
8. stará objemová jednotka o velikosti 61,49 litru
   • Vysloužil si míru pšenice.
9. stará plošná jednotka o velikosti 1918 metrů čtverečných
   • Koupil si dvě míry pole a začal hospodařit.
10. měřítko, měřidlo; nářadí sloužící k měření
    • Vytáhl z kapsy skládací míru.
11. (v matematice) funkce, která určuje velikosti podmnožin určité množiny
    • Lebesgueova míra, která je zobecněním pojmů obsah či objem, se používá při definici Lebesgueova integrálu.

překlady

1. rozměr

   • angličtina: measure
   • francouzština: mesure ž
   • latina: mensura ž
   • polština: miara ž
   • slovenština: miera ž
   • ukrajinština: міра ž
2. rozsah

   • angličtina: extent
   • francouzština: mesure ž
   • ukrajinština: міра ž
3. hodnota vyjádřená v procentech

   • angličtina: rate
   • francouzština: taux m
   • němčina: Rate ž
   • ukrajinština: міра ž
4. —
5. —
6. —
7. —
8. —
9. —
10. —
11. —

synonyma

1. rozměr, velikost
2. —
3. —
4. —
5. způsob
6. nálada, rovnováha
7. jednotka
8. měřice
9. měřice
10. měřítko, měřidlo
11. —

související

• měrný
• měrový
• měřit
• měřič
• rozměr
• nezměrný
• poměr
• průměr
• úměra
• výměr
• časomíra
• úhloměr

slovní spojení

• na míru
• důlní míra, dolová míra
• míra bezpečnosti
• míra inflace
• míra nezaměstnanosti
• příslovečné určení míry
• úroková míra

fráze a idiomy

• na nejvyšší míru
• uvést na pravou míru
• všeho s mírou
• vyvést někoho z míry

poznámky

1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „míra“, s. 380.

externí odkazy

• Článek Míra ve Wikipedii
• Téma Míra ve Wikicitátech