Vinoř
část hlavního města Prahy From Wikipedia, the free encyclopedia
část hlavního města Prahy From Wikipedia, the free encyclopedia
Vinoř (německy Winor) je někdejší vesnice, od roku 1974 městská čtvrť a katastrální území Prahy, od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Vinoř také městská část. Leží na severovýchodě hlavního města Prahy v severovýchodní části obvodu Praha 9, podél ulice Mladoboleslavské vedoucí směrem k Brandýsu nad Labem. Má rozlohu 599,92 ha, počet obyvatel k 1. lednu 2019 byl 4 071.[3]
Praha-Vinoř | |
---|---|
Fara a kostel Povýšení svatého Kříže | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 19 |
Obvod | Praha 9 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′47″ s. š., 14°34′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 894 (2011)[1] |
Rozloha | 5,99 km² |
Katastrální území | Vinoř |
PSČ | 190 17 |
Počet domů | 918 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | ÚMČ Praha-Vinoř Bohdanečská č.p.97 Praha-Vinoř 190 17 Praha 917 vinor@praha-vinor.cz |
Starosta | Ing. Michal Biskup (Sdružení pro Vinoř) |
Oficiální web: www | |
Praha-Vinoř | |
Další údaje | |
Kód MČ | 539007 |
Kód části obce | 182371 |
Kód k. ú. | 782378 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vinoř sousedí s Miškovicemi, Čakovicemi, Kbely, Satalicemi, Radonicemi, Jenštejnem, Podolankou a Přezleticemi
Vinoř je staré historické sídlo, první písemná zmínka o obci pochází již z roku 1088,[4] kdy král Vratislav II. daroval Vinoř vyšehradské kapitule, sama Vinoř je ale mnohem starší. Podle sčítání lidu z roku 1890 měla 946 obyvatel a 102 čísel domů.[5]
Do Vinoře spadá též osada Ctěnice.
Ve Vinoři naposledy při komunálních volbách 2022 vyhrálo Sdružení pro Vinoř (č. 3) s 8 mandáty, druhé bylo ODS (č. 1) s 5 mandáty a třetí, poslední Libeňský Mourek pro Vinoř (č. 2) s 2 mandáty. Žádné jiné hnutí, strana, nebo sdružení nekandidovalo. V plánu měla kandidaturu i KDU-ČSL, ale nakonec nesehnalo dostatek kandidátů.
Ve Vinoři je jedno sídliště, které je rozděleno na nové a staré. To nové je zde od roku 2008 přičemž historie starého sídliště sahá až do roku 1990. Ve staré části sídliště se nachází 28 vchodů celkově v 10 panelových domech o výšce 4 pater. V nové části se nachází celkem 44 vchodů ve 28 cihlových domech o výšce 3 pater. Část starého sídliště v roce 2019 prošla velkou rekonstrukcí. Je to zároveň první rekonstrukce, která zde od postavení sídliště proběhla.
Nejstarší dochovanou stavbou ve Vinoři je barokní kostel Povýšení sv. Kříže, postavený v letech 1727–1728 stavitelem F. M. Kaňkou na místě původní románské stavby. Před kostelem stojí cenné sousoší svatého Jana Nepomuckého od barokního sochaře I. F. Platzera.
Dalšími dominantami vsi jsou Vinořský zámek, postavený rovněž stavitelem F. M. Kaňkou, který v současné době spravuje Ministerstvo vnitra. Sídlí tam Policie České republiky[7]
Zámek Ctěnice stojí v osadě Ctěnice a je jednou z mála dochovaných středověkých tvrzí z 2. poloviny 14. století.
Podél cesty do Kbel a v centru Vinoře stojí čtyři výklenkové kapličky poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi, postavené v letech 1674–1690. Pátá výklenková kaple této poutní cesty dnes stojí u Cukrovarského rybníka. Kapličky jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.[8]
Ve východní části Vinoře se nacházel cukrovar, který byl navzdory snahám o záchranu v roce 2009 zbourán.
Vinoř se nachází na silnici II/610, která ji prakticky rozděluje. Tato silnice je hlavní spojnicí s centrem Prahy a na druhou stranu pokračuje přes Brandýs nad Labem až do Mladé Boleslavi.
Městskou hromadnou dopravu (PID) zde zajišťují pouze autobusové linky, městské i příměstské (159, 182, 186, 302, 375, 376, 378, 396 a noční linky 916 a 953). Všechny denní linky spojují Vinoř se stanicí metra C Letňany. Výjimkami jsou linky 186 a 396. Linka 396 jezdí jen mezi Vinoří a Přezleticemi, linka 186 pak mezi Vinoří a stanicí metra B Černý Most.
Schulzendorf, Brandenburg, Německo; Laveno-Mombello, Itálie; Kargowa, Polsko; Prague, Oklahoma, USA; město Sevan, Arménie.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.