Vinořský park
přírodní rezervace v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Vinořský park je přírodní rezervace, kterou tvoří bývalý zámecký park. Rozkládá se na jih od městské části Praha-Vinoř. Na jihozápadě je alejí spojena s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích. Území je převážně zalesněné s výstupy několika pramenů. Je ohraničené pískovcovými skalami.[3]
 Vinořský park | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Skalní útvary ve Vinořském parku | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 27. květen 1982 |
| Vyhlásil | NVP |
| Nadm. výška | 245–260 m n. m. |
| Rozloha | 37,36 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 9 |
| Umístění | Vinoř |
| Souřadnice | 50°8′17,27″ s. š., 14°35′0,38″ v. d. |
  Vinořský park | |
| Další informace | |
| Kód | 750 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámecký park u Vinoře byl založen v první polovině 18. století šlechtickým rodem Černínů. Park sousedil s oborou a později byl areál propojen alejemi s bažantnicí u Satalic a dalšími krajinnými prvky. Park s oborou byl ve druhé polovině 19. století upraven v přírodně krajinářském stylu. Tyto úpravy však nenarušily barokní základ komplexu. V parku byly vybudovány tři rybníky. Centrální rybník U Kamenného stolu, severně situovaný rybník U Pohanků a Biologický rybník v západní části.[4] V místě byly také nalezeny pozůstatky valů slovanského hradiště.[5]
Park je krajinářsky hodnotným územím. Je významným útočištěm mnoha druhů rostlin a živočichů. Je také důležitým rekreačním místem obyvatel severní průmyslové části Prahy.[3]
V parku se nacházejí výchozy cenomanských pískovců české křídy. Údolním svahům dominují výrazné tvary skalních měst s voštinami. Půdy jsou zde lehké písčité. V údolí přecházejí do půd glejových.[3] V parku se také nalézá malý vchod do vodní jeskyně, která bývala splavná na člunu. Na konci 2. světové války však byla odstřelem zavalena, aby se v ní nemohl nikdo ukrývat.[6]
Mokřadní vegetace převládá na dně údolí. V oblasti se daří náletové olši lepkavé. Svahy jsou zalesněny listnáči, mnohdy věkovitými. Svahy jsou porostlé převážně sekundárním bylinným patrem. Roste zde netýkavka malokvětá, bažanka vytrvalá a kakost smrdutý.[3]
Břehy rybníků, přirozené lesní porosty se starými duby a mokřadní dno údolí jsou významným stanovištěm pro bezobratlé. K nejdůležitějším druhům zde žijících mokřadních brouků patří střevlíkovití Leistus terminatus, Notiophilus aquaticus a Agonum viduum, z mandelinkovitých jsou významní Phaedon armoraciae a Prasocuris junci, z nosatcovitých je to druh Pelenomus quadrituberculatus. Z druhů lesa a skalek zde byli pozorováni střevlíčci Trechus austriacus a Laemostenus terricola. V oblasti žije mnoho druhů plžů, například podhorští Semilimax semilimax a Vertigo substriata. Území je také útočištěm mnoha druhů ptactva. Některé druhy se zde zastavují na tahu. Na starých dubech hnízdí strakapoud velký, krutihlav obecný a výjimečně také datel černý a špaček obecný. Dutiny využívá k hnízdění například sýkora koňadra nebo brhlík lesní. Na území se běžně vyskytují drobní myšovití hlodavci, norník rudý, myšice lesní a také plch velký nebo zajíc polní.[3]
Ve svazích údolí rostou cenné staré duby. Výstupy pramenů zarůstají mokřadní olšiny s typickou flórou i faunou. Stromové patro tvoří hlavně dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá, habr obecný. Keřovému patru dominuje bez černý.[3]
Skalní reliéf
Skalní reliéfy
Trhlina studánka
Rybník U kamenného stolu
Vinořský rybník
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
