Půda - Wikiwand

Další významy jsou uvedeny na stránce Půda (rozcestník).

Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.

V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.

Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.^[1] Dosahuje tloušťky až 4 metrů.^[2]

Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Složení a vlastnosti půd

Podrobnější informace naleznete v článku struktura půdy.

Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.

Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).

Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.

Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.

Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti

Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.

Chemické vlastnosti

Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Klasifikace půd

Podrobnější informace naleznete v článcích Taxonomický klasifikační systém půd České republiky a Půdní typ.

Český taxonomický klasifikační systém půd^[3] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:

Referenční třída půd: Leptosoly
- Půdní typ: Litozem (symbol LI)
- Půdní typ: Ranker (RN)
- Půdní typ: Rendzina (RZ)
- Půdní typ: Pararendzina (PR)
Referenční třída půd: Regosoly
- Půdní typ: Regozem (RG)
Referenční třída půd: Fluvisoly
- Půdní typ: Fluvizem (FL)
- Půdní typ: Koluvizem (KO)
Referenční třída půd: Vertisoly
- Půdní typ: Smonice (SM)
Referenční třída půd: Andosoly
- Půdní typ: Andozem (AD)
Referenční třída půd: Černosoly
- Půdní typ: Černozem (CE)
- Půdní typ: Černice (CC)
Referenční třída půd: Luvisoly
- Půdní typ: Šedozem (SE)
- Půdní typ: Hnědozem (HN)
- Půdní typ: Luvizem (LU)
Referenční třída půd: Kambisoly
- Půdní typ: Kambizem (KA)
- Půdní typ: Pelozem (PE)
Referenční třída půd: Podzosoly
- Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
- Půdní typ: Podzol (PZ)
Referenční třída půd: Stagnosoly
- Půdní typ: Pseudoglej (PG)
- Půdní typ: Stagnoglej (SG)
Referenční třída půd: Glejsoly
- Půdní typ: Glej (GL)
Referenční třída půd: Organosoly
- Půdní typ: Organozem (OR)
Referenční třída půd: Salisoly
- Půdní typ: Solončak (SK)
Referenční třída půd: Natrisoly
- Půdní typ: Slanec (SC)
Referenční třída půd: Antroposoly
- Půdní typ: Kultizem (KU)
- Půdní typ: Antrozem (AN)

Charakteristika některých půdních typů

Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem humusu.
Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
Šedozem vzniká z černozemí.
Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah uhličitanů v půdním profilu
Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem
Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků

Půdotvorné faktory

Matečná hornina
- skalní horniny a jejich zvětraliny (regolit)
- sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše půdy (půdní sedimenty)
- je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
Klima
- přímé působení:
  - změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
  - změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin
- nepřímé působení prostřednictvím vegetace
Organismy (edafon)
- intenzita jejich aktivity záleží na:
  - úživnosti půdy
  - klimatu

Podmínky půdotvorného procesu

Reliéf
- největší význam má
  - výšková poloha
  - svažitost
  - expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
  - terénní deprese
- ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
Čas
- čas nutný k průběhu dějů

Rozdělení podle využití půdy

Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší.^[4] Obhospodařovaná zemědělská půda má v ČR přibližně 3,5 milionu ha.^[5] Lesní půda má přibližně 2,6 milionu ha.

Odkazy

Loading content...

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.