Remove ads
III. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Mosty u Jablunkova a Chebem v České republice. Koridor prochází po následujících tratích Správy železnic: (Čadca ŽSR –127) Mosty u Jablunkova – Bohumín (v jízdním řádu pro cestující část tratě 320); Bohumín – Olomouc (trať 271); Přerov – Česká Třebová (trať 270 a 019 Česká Třebová – Pardubice – Praha (tratě 010 a 011); a Praha – Plzeň – Cheb (– Schirnding Německo) (tratě 170, 171, 178, 179). Koridor je v plné délce součástí sítě TEN-T. III. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Slovenska (Žilina) s Bavorskem (Norimberk). Celková délka koridorové tratě je 665 km.
Remove ads
21. listopadu 2023 byla zahájena stavba Beroun (mimo) - Karlštejn (mimo). Dokončena má být v roce 2026. Od poloviny září 2023 se začaly odstraňovat koleje na severním nástupišti Smíchova, od 7. října změna S65 do Hostivice (122) a 9. října se navíc začala rozebírat také lávka do Radlic a dlouho nebude náhrada. Linka z Hostivice (S65) se zapojí do hlavního obvodu stanice Smíchov (provizorní nástupiště). V srpnu 2024 byl opět odsunut termín stavby optimalizace Odbočka Berounka - Černošice - hradlo Kosoř - Radotín (2026–2030).
Dne 29. června 2019 byla na iDnes.cz zveřejněna dlouho očekávaná zpráva komise MD, potvrzená za SŽDC panem Illiašem, o výstavbě tunelu Praha–Beroun pro dálkovou a nákladní dopravu. Koncem roku 2019 bylo rozhodnuto o konečné variantě: 24,7 km dlouhý Tachlovický (nyní nově Berounský) tunel (Zlíchov – Svatý Jan). Nákladní doprava bude vedena po dvojkolejném Branickém mostu rychlostí min. 120 km/h a připojena odbočným tunelem. Expresní osobní doprava rychlostí 200 km/h zkrátí cestu do Plzně. V roce 2035 bude provizorní sjezd z tunelu do Berouna. V budoucnosti však bude vybudována nová VRT dále z Berouna až do Plzně. Stará trať přes Řevnice zůstane pouze pro osobní příměstskou dopravu.
Dne 25. listopadu 2019 byla schválena studie proveditelnosti nové tratě ve variantě C-1 Zlíchov – Svatý Jan, včetně připojení Branického mostu – nákladní dopravy – odbočným tunelem. Budou budovány dva jednokolejné tunely pro rychlost max. 200 km/h. Předpoklad zahájení výstavby je v roce 2028, dokončení v roce 2035. Celková délka včetně odbočného tunelu je přibližně 26,5 km. Od 1. 7. 2023 probíhají úpravy Branického mostu pro zkapacitnění a mj. budoucí připojení do nového tunelu. To zahrnuje zdvojkolejnění – pokládku nové (1.) traťové koleje až do Krče, sanaci pilířů spodní stavby, opravu betonové mostovky a oblouků, protihlukové stěny v obytné zóně, úpravu geom. polohy koleje + opravu odvodnění kolejiště (do 10/2024). Chuchelský tunel samotný zatím zůstane jednokolejný, bez stavebních úprav, pouze s modernizovaným zabezpečovacím zařízením pro zvýšení propustnosti tratě.
V letech 2019–2022 bylo dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) celého úseku původní stavby od Radotína – Černošice (včetně) – Beroun (mimo), který prochází Chráněnou krajinnou oblastí Český kras, včetně projednávání s dotčenými subjekty, zejména skalní masiv Tetín – Správa CHKO a AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny). Projektuje se mimoúrovňové křížení se silnicí II/115 v Černošicích (pologalerie + podjezd tratě u Penny marketu), aby mohly být zrušeny přejezdy Radotínská a Kazínská, resp. propojeny ulice Zdeňka Lhoty a Radotínská zadem (za historickou černošickou nádražní budovou) pěší zónou kolem Monopolu (ing. arch. Štáfek) s omezením rychlosti vozidel.
Pokračuje stavba Smíchov (mimo) od km 1,805 – Radotín (včetně) do km 10,561 (výměna mostu a jeho rozšíření pro 2+1 kolej – jedna kolej pro bezkolizní výjezd cisteren z nádraží do předávacího kolejiště vlečky ČMC-Bohemia) na západním výjezdu, směr Černošice. Střední část mostu je dostatečně široká i pro možnou čtvrtou kolej, původně plánovanou pro zastávku Radotín – sídliště nebo pro zkrácenou variantu tunelu do Berouna. Obě předpolí mostu je možno v případě potřeby též rozšířit. Ještě v září 2022 byla zahájena nová přístavba výpravní budovy v Radotíně, směrem na Beroun, s předpokladem dokončení v listopadu 2023. Elektrizace železnic pokračuje ve výstavbě trakčního vedení v celém úseku stavby, včetně nové, výkonnější měnírny v Malé Chuchli.
MÚK Velká Chuchle (varianta silniční nadjezd) v ulici Nad drahou bylo rozhodnutím MHMP z 31. 8. 2021 (zamítnutím odvolání) schváleno a má platné územní rozhodnutí. Nahradí velmi vytížený úrovňový přejezd (čtyřkolejný 52/60 min) - P261 vedle závodiště. Nadjezd měl být podle plánu SŽ z roku 2021 dokončen do konce roku 2023. V současné době (akt.13. 7. 2022 – písemné vyjádření ÚMČ Praha-Velká Chuchle) se řeší získání platného stavebního povolení v co nejkratší době a konečné dosažení zahájení výstavby bezpečného mimoúrovňového křížení frekventované tratě 171. Aktuálně SŽ řeší další 3 odvolání proti nadjezdu (prosinec 2022), tím hrozí zpoždění vydání stavebního povolení. Začátkem listopadu 2022 odpůrci nadjezdu podali kasační stížnost proti rozsudku MS v Praze, který 12. 9. 2022 zamítl jejich žalobu proti územnímu rozhodnutí jako nedůvodnou. Snaží se tak bezohledně za každou cenu zmařit veřejně prospěšnou stavbu, která slouží bezpečí, zdraví a ochraně životů občanů, na frekventovaném 4kolejném železničním přejezdu P261. V květnu 2023 bylo zahájeno stavební řízení. Dne 27. 9. 2023 ÚMČ Praha 16 (Radotín) vydal rozhodnutí o stavebním povolení pro variantu nadjezd, jako veřejně prospěšnou stavbu. Podle poslední informace od ÚMČ Praha-Velká Chuchle (8. 11. 2023) stavební povolení není pravomocné z důvodu nových 4 odvolání a o dalším postupu rozhodne MHMP. Výstavba nadjezdu Nad drahou bude probíhat 2025-2027.
Pokračování modernizace koridoru na Prahu ze směru od Zdic bude navazovat na dokončenou stavbu Králův Dvůr – Beroun (včetně). 1. úsek Beroun (mimo) – Karlštejn (mimo) vyprojektoval Metroprojekt. Dne 26. 7. 2022 vydal Drážní úřad Praha (sekce infrastruktury) stavební povolení platné do 31. 12. 2025 - včetně zkušebního provozu. Stavba byla zahájena 21. listopadu 2023. V úseku bude nejdříve vložena odbočka Lom - výh. č.1 (v roce 2024). 2. úsek Karlštejn (včetně) – odbočka Berounka (včetně železničního mostu přes Berounku v Mokropsech). 3. úsek odbočka Berounka (mimo) – Černošice (včetně) a dále přes novou výhybnu Kosoř na berounské zhlaví (Karlický most) žst. Praha-Radotín, kde naváže na hotový úsek Radotín (včetně) - Smíchov (mimo).
Po dohodě s Prahou 16 Správa železnic vybuduje podle nového projektu – vítězná varianta 8 – (akt. 2021) nadjezd silnice II/115 v Karlické ulici v Radotíně (Staňkovka), nahradí se tím přejezd P263 a vytvoří se spojení s 3× mimoúrovňovým křížením tratě 171 od Černošic (Vrážská, Karlštejnská, Komenského) do Radotína (Karlická, Výpadová) a dále na Strakonickou D4.
Nová tunelová trať ("Berounský tunel") Praha (Zlíchov) – Beroun (Svatý Jan) by se podle odboru strategie Ministerstva dopravy ČR měla stavět v letech 2028–2035. Tam následně po dokončení výstavby bude přemístěna dálková osobní a nákladní doprava z údolí Berounky.
Beroun – dne 23. srpna 2016 skončilo výběrové řízení na zhotovitele stavby Beroun (včetně) – Králův Dvůr (lhůta výstavby 32 měsíců – červenec 2019). Zvítězila Společnost Beroun v čele s Eurovií CS, další účastníci Subterra, GJW Praha a OHL ŽS, vítězná cena 1 818 000 000 Kč. Smlouva uzavřena 3. 11. 2016, písemná zpráva SŽDC 8. 11. 2016. Staveniště bylo předáno, stavební práce a první výluky zahájeny. V seřaďovacím nádraží rekonstrukce kolejí č. 213–219, vytrhány koleje 15, 17, 19. Elektrizace železnic dokončila betonáž základů a osazuje nové trakční stožáry v Berouně. Hlavní práce zahájeny od února 2017. Dne 17. 3. 2017 proběhlo slavnostní zahájení stavby. Od poloviny dubna 2017 začala výluka sudé skupiny kolejí na zhlaví směrem od Karlštejna. Od 20. 4. vytržena část traťové koleje od Srbska do Berouna – jednokolejný provoz do 5. července. Byla provedena kompletní výměna spodku a svršku u Berouna, přejezdu v Srbsku, dále až do Karlštejna výměna pouze kolejnic. Od konce března 2018 proběhly práce na nástupištích v Berouně, bourání a výstavba nového bezbariérového podchodu, demolice zastřešení všech nástupišť i kolem výpravní budovy. Současně se montovaly nové sdružené nosníky pro trakční vedení a střechu, provedla se kompletní rekonstrukce přilehlých kolejí pro nástupní výšku 55 cm. Na třetím nástupišti provedena hrubá konstrukce zastřešení, dosypání nástupiště, příprava dlažby, východy z podchodu a hrubá stavba ke 3. nást. Staré koleje vytrhány a příprava žel. spodku – izolace a pískové vrstvy připraveny pro pokládku nových kolejí. Dne 9. prosince 2018 bylo třetí nástupiště zprovozněno. V dubnu 2019 proběhla výstavba 1.a nástupiště vedle hlavní budovy včetně nového zastřešení, výměna všech kolejí a výhybek pro rudenskou a rakovnickou trať.
Králův Dvůr – začátkem září 2019 byla dokončena demolice nádražní budovy, probíhá montáž nových trakčních stožárů až po Popovice. V dubnu 2019 proběhly zemní práce v podsklepení bývalé nádražní budovy – výstavba bezbariérového podchodu a prvního nástupiště z prefabrikovaných L-profilů (byla vytržena druhá kolej). V dubnu 2020 se pokládá kolej 2 kolem nástupiště v nové stopě – napřímení. To umožní dokončení bezbariérové části podchodu a nástupiště u koleje 1, neboť v současné stopě kolej zasahuje do profilu nástupiště. Dílo mělo být dříve kompletně dokončeno podle smlouvy v říjnu 2019. Slavnostní ukončení stavby Králův Dvůr - Beroun však proběhlo 23. června 2021.
V červnu 2016 byly spuštěny také základní přípravné projekční práce pro úsek Smíchov – Praha hl. n. S cenou 29 mil. Kč zvítězil SUDOP Praha (15. 12. 2016). Součástí je i nová zastávka Praha-Výtoň. Od 11. 12. 2016 je zrušena zastávka Praha-Smíchov – Na Knížecí na trati 122 pro linku S 65 – staveniště Sekyra Group.
Běží výběrové řízení na zhotovitele rozsáhlých demolic v Plzni – ve Skvrňanech a Vejprnicích, což připraví staveniště pro realizaci vlastní stavby. Součástí je i pyrotechnický průzkum v areálu Škoda (bombardování na konci II. světové války). Posudek rizik – doc. Dr. ing. Chládek – 21. 3. 2016.
Dne 26. září 2016 skončilo výběrové řízení na zhotovitele 2. stavby uzlu Plzeň. Zvítězila společnost „MTS + OHL – uzel Plzeň“, cena necelých 948 mil. Kč, smlouva podepsána 1. 12. 2016. Zpráva zadavatele ze dne 6. 12. 2016, vedoucí společník Metrostav a.s. Stavba byla slavnostně zahájena za účasti SŽDC a st. m. Plzně 20. ledna 2017.
Podle tiskové zprávy SŽDC byla schválena studie proveditelnosti uzlu Ostrava s realizací stavby 2028–2034.
Stavba Český Těšín – Dětmarovice obdržela stavební povolení (Drážní úřad Olomouc dne 16. 5. 2017). Dne 15. 6. 2017 došlo k neúspěšnému odvolání vlastníků pozemků. Stavba byla zahájena 11. srpna 2017.[1]
Ve výstavbě jsou
- úseky na trati 170:
- Rokycany (mimo) – Plzeň (mimo): zpoždění ražby tunelu Ejpovice (z důvodů geologie: prameny spodní vody, a tvrdosti hornin: břidlice, spilit). Ražená část tunelů – jižní 4020 m, severní 4045 m. Slavnostní prorážka štítu masivem na povrch – 4100 m jižního tubusu v Doubravce – proběhla 7. 6. 2016 v 11:15 hod., posledních 50 m lavicí do plného profilu dokončeno 11. června 2016 (v 15:06) v Plzni-Doubravce. Zdroj: Metrostav – stavba. Severní tubus délky 4176 m se začal razit opět od Kyšic 27. září 2016, od prvních metrů znovu silné prameny spodní vody. Ke dni 15.12. 2016 vyraženo 1008 m. V březnu 2017 začala ražba – odstřel pro celkem 8 únikových spojek mezi tubusy. Dne 3. 3. byla vyražena polovina délky severního tubusu. 20. dubna 2017 k dokončení chybělo necelých 1500 m. V úterý dne 26. září 2017 odpoledne vyjel štít podruhé na povrch. Slavnostní ukončení ražby delšího severního tunelu (50 m lavicí) proběhlo 7. října 2017 (v 11:20) opět v Doubravce. První pravidelné vlaky oběma tubusy, kompletním úsekem přeložky RO-PL projely 9. prosince roku 2018, od začátku platnosti nového jízdního řádu 2018/19, a nejedou už přes Chrást, kromě motorových vlaků mezi Radnicemi a Ejpovicemi, které pak úvratí pojedou až do Plzně. Jižní tunel byl otevřen v pátek 16. listopadu 2018, s cestujícími po desáté hodině, zatím pouze expresy a rychlíky, severní tunel 7. prosince 2018. Zkušební provoz je povolen do 31.12. 2019, zpočátku se sníženou rychlostí do 50 km/hod., postupně až 160 km/h. V roce 2019 se pak otestuje i max. konstrukční rychlost 200 km/h. (GŘ SŽDC). Celková konečná cena dosáhne 6,783 miliard Kč.[2]
- V úterý 6. listopadu 2018 projel tunelem v severní troubě první neveřejný vlak v souvislosti s cvičením Integrovaného záchranného systému.
- ze staveb uzlu Plzeň: 1. prosince 2016 začala 2. stavba na osobním nádraží, od 23. 1. 2017 v souvislosti s přestavbou mostů přes Mikulášskou ulici začaly změny v MHD Plzeň. Úplná uzavírka Mikulášské max. do 31. srpna 2018, poté zprůjezdnění Mikulášské a Slovanské ulice (auta + tramvaje obousměrně). Lhůta stavebních prací 30 měsíců, dokončení díla 36 měsíců. Potvrzená celková doba realizace je 12/2016 – 12/2019 (tisková zpráva SŽDC). Cestujícím na konci června skončila čtyřměsíční výluka vlaků na Domažlice, stavební práce pokračují dál. Podle SŽDC mají na přelomu listopadu a prosince skončit hlavní stavební práce na rekonstrukci jižní části plzeňského hlavního nádraží včetně výměny druhého mostu přes Mikulášskou ulici. Současně s touto železniční stavbou dojde také k výrazné modernizaci a rozšíření silniční komunikace, která probíhá pod oběma mosty, což pozitivně ovlivní plynulost i bezpečnost automobilové dopravy v této lokalitě. Ukončení prací na jižním mostu se předpokládá během prázdnin, zprovoznění Mikulášské ulice pro veřejnost proběhlo 1. září 2018.
- Od 23. ledna 2017 se uzavřely vozovky i chodníky podjezdu Mikulášská u hlavního nádraží, pro MHD i pěší. Pěší mohou projít na obě strany podchodem pod hlavním nádražím. Dne 14. dubna stavbaři zahájili demontáž konstrukce prvního mostu (ČT24). Dne 18. 4. 2017 vstoupila rekonstrukce uzlu Plzeň do druhé poloviny (SŽDC). Stará konstrukce severního mostu byla kompletně snesena 19. dubna. Následně proběhla výstavba nových pilířů. Nový, rozšířený severní most je otevřen od 8. prosince 2017, zatěžovací zkoušky proběhly dne 4. 12. 2017.
- Od pondělí 19. února 2018 probíhá bourání, sešrotování a poté výstavba nového, menšího mostu jižního.
- 17. prosince 2017 skončilo výběrové řízení na zhotovitele třetí stavby – přesmyk domažlické tratě. Zvítězilo sdružení Swietelsky Uzel Plzeň. Stavba byla zahájena 4. dubna 2018 a dokončena má být v říjnu 2019 (TZ SŽDC). Demolice v koridoru stavby, podél Domažlické ulice, a přípravné práce pro pokládku druhé koleje již byly zahájeny. Bude zřízena nová dvojkolejná zastávka Skvrňany. 27. června 2018 o půlnoci skončila čtyřměsíční výluka domažlické tratě vytvořením provizorní přeložky. Ta v délce 700 m v nové stopě umožní další pokračování prací, které budou probíhat až do listopadu 2019.
- 5. října 2017 byla slavnostně ukončena 1. stavba uzlu Plzeň, přestavba pražského zhlaví (viz tisková zpráva SŽDC).
Dokončené stavby na trati 320:
- úsek Český Těšín – Dětmarovice
- Na úseku Dětmarovice – Karviná byla dokončena stavba mostu přes řeku Olši; v žst. Karviná skončily výluky vyvolané úpravami a modernizací zabezpečovacího zařízení.
- Na úseku Český Těšín – Karviná byl po půlroční výluce 15. října 2018 obnoven v úseku Český Těšín – Chotěbuz (téměř 5 km) provoz na všech třech kolejích. Byla dokončena rekonstrukce zastávky Chotěbuz (koleje 1 až 4 – počítáno od technologické budovy, přepojení všech kolejí na nové trolejové vedení, informační systém, nové přístřešky a výtahy pro cestující, podchod k nástupištím 1 a 2 – v provozu od 26. října 2018). V žst. Louky nad Olší bylo dokončeno těšínské i karvinské zhlaví a byla vybudována nástupiště pro cestující.
Z plzeňských staveb byl již dříve dokončen průjezd Plzní ve směru 3. TŽK.
V poddolovaném úseku Karviná – Louky nad Olší (cca 5,5 km od žkm 331,62 ke žkm 326,2) se zatím s koridorizací počítá až v roce 2038 (nyní pro tento úsek zůstává rychlost 50 km/h). Příčinou je těžba černého uhlí a vytrvalý pokles terénu.
Aktuální[kdy?] termín dokončení výstavby 3. TŽK až k jižnímu portálu 1. vinohradského tunelu je opět odložen, nejdříve na rok 2030.[3] Ovšem vinohradské tunely a celé jižní zhlaví žst. Praha hl. n. bude hotovo nejdříve v roce 2033. V letech 2023–2027 se plánuje úsek Smíchov (včetně) – Praha hl. n. (mimo), rekonstrukce smíchovského nádraží a vyšehradského železničního mostu.[4]
Začátek výstavby Smíchov – Vyšehrad se posouvá min. až na rok 2026. Nová přístavba žel. mostu (dvojče) pro ztrojkolejnění má být zahájena rovněž v roce 2026. Konstrukce mostu pod Vyšehradem je však podle nejnovějšího posudku Kloknerova ústavu ve velmi špatném stavu. Ocel nesnáší dynamické zatížení a vyžaduje zahájení oprav nejpozději do 5 let. Kamenné pilíře jsou v uspokojivém stavu, životnost po opravě bude max. 30 let. Jednodušší by bylo zkorodovanou konstrukci rozebrat a nahradit totožnou replikou z nového materiálu (pod památkovým dohledem – životnost až 100 let). Na návrh náměstka Scheinherra vypracuje Kloknerův ústav ČVUT ještě oponentní posudek s cílem zachovat původní nýtovanou konstrukci podle rakouského vzoru – mostu přes Dunaj.
22. listopadu 2022 bylo sice rozhodnuto o vítězné variantě návrhu mostu – nová lanová konstrukce v obloucích na původních pilířích, 3 koleje a bezbariérový přístup ze všech stran, nová přestupní stanice Praha-Výtoň s vazbou na MHD, rozhodnutí výběrové komise je však v současné době (duben 2023) neustále zpochybňováno památkáři a různými iniciativami. Výstavba nového mostu proběhne nejdříve v letech 2026–2027 po dobu 20 měsíců, pokud nebude rozhodnuto jinak.
Od roku 2017 začala přípravnými pracemi kompletní rekonstrukce interiéru nádraží Praha-Smíchov, zaměřená také na nevyužívané komerční prostory. Začalo se výměnou všech oken a dveří a opravou topení (Správa železnic).
Ve 2. pololetí roku 2023 začnou přípravné práce na společném nádraží snesením starého kolejiště a v 1. polovině 2024 bude zahájena hlavní velká rekonstrukce stanice – nejdříve nová lávka do Radlic (posun blíže k budově nádraží), poté kolejiště, nástupiště, podchody (eskalátory + výtahy), nové 4. nástupiště a na střeše autobusové nádraží Dobříšská. V průběhu výstavby kolejiště bude zároveň modernizována a dostavěna výpravní budova (+ sídlo SŽ), současný termín dokončení souboru staveb je 12/2027 (stavební povolení vyprší 31.12.2028). Je totiž potřebné sladit dokončení tříkolejného mostu přes Vltavu a navazující 3kol. tratě Praha-Výtoň – Praha hl. n. a vybudovat tak kapacitní žel. spojení skrze Prahu, aktuálně nezbytné minimálně do roku 2038, do dokončení Berounského tunelu. Poté bude zátěž staré tratě údolím Berounky klesat.
Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h
Pro běžné soupravy
- Bystřice n. Olší – Třinec přednádraží, 5 km
- Louky nad Olší (žkm 326) – Český Těšín (od žkm 321,82) (150 km/h), 5 km
- výhybna Dluhonice – Olomouc, 16 km
- Olomouc přednádraží – dva oblouky před stanicí Moravičany (60,594 km), 23 km
- Mohelnice – Zábřeh mimo průjezd stanicí Lukavice na Moravě (150 km/h), 14,5 km
- Krasíkov – Rudoltice v Čechách, 8 km
Pro vlaky s naklápěcími soupravami
- Olomouc přednádraží – Zábřeh, 42 km
- Hoštejn – Třebovice v Čechách mimo průjezd stanicí Krasíkov (150 km/h), 21 km
- Dětmarovice (žkm 339,8) – Český Těšín (od žkm 333,1), 6,5 km
- Louky nad Olší (žkm 326,2) – Český Těšín (od žkm 321,82), 4,5 km
V těchto seznamech nejsou uvedeny úseky obsažené v prvním železničním koridoru (trať Praha – Česká Třebová) ani v druhém železničním koridoru (trať Přerov–Dětmarovice).
Úseky s velmi sníženými rychlostmi
- kratší úseky na trati Beroun – Praha
- průjezd Prahou (Praha-Smíchov – Praha hl. n.) 40–80 km/h (úsek asi 4 km)
- průjezd nádražím Česká Třebová 60 km/h (úsek asi 1,2 km)
- průjezd přes Ostravu (Ostrava hl. n. – Ostrava-Mariánské hory) 60 km/h (úsek asi 3 km)
Přehled úseků
| úsek | délka | zahájení výstavby |
uvedení do provozu |
|---|---|---|---|
| (Schirnding DB–) st. hr. Německa – Cheb (mimo)[p 1] – 1. stavba | 9,6 km | 2014 | 2015 |
| Uzel Cheb | 3,0 km | 2018 | 2020 |
| Cheb (mimo) – Planá u Mariánských Lázní (mimo) | 39,8 km | 2007 | 2010 |
| Planá u Mariánských Lázní (včetně) – Stříbro (včetně) | 38,8 km | 2008 | 2011 [5] |
| Stříbro (mimo) – Plzeň (mimo) | 30,1 km | 2006 | 2008 |
| Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. koridoru | 3,7 km | 2011 | 2014 |
| Uzel Plzeň; 1. stavba[p 2] | 2014 | 2017 | |
| Uzel Plzeň; 2. stavba[p 3] | 2016 | 2019 | |
| Uzel Plzeň; 3. stavba[p 4] | 2018 | 2020 | |
| Plzeň (mimo) – Rokycany (mimo) | 20,2 km | 2013 | 2018 |
| Rokycany (včetně) – Zbiroh (včetně) | 21,2 km | 2009 | 2013 |
| Zbiroh (mimo) – Popovice (včetně) | 24,1 km | 2008 | 2012 |
| Králův Dvůr (včetně) – Beroun (včetně) | 5,9 km | 2017 | 2021 |
| Beroun (mimo) – Karlštejn (mimo) | 7,1 km | 21.11.2023 | plánováno 2026 |
| Karlštejn (včetně) – Odb. Berounka (včetně) | 16,2 km | plánováno 2026 | plánováno 2030 |
| Odb. Berounka (mimo) – Černošice (včetně) - Praha-Radotín (mimo) | 6,3 km | plánováno 2026 | plánováno 2030 |
| Praha-Radotín (včetně) – Praha-Smíchov (mimo) | 8,8 km | 2019 | 2023 |
| Žst. Praha-Smíchov | 1,5 km | 02/2024 | plánováno 2028 |
| Železniční mosty pod Vyšehradem | 0,5 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
| Praha-Vyšehrad (včetně) - Praha hl. n. (mimo) | 2,3 km | plánováno 2026 | plánováno 2028 |
| Vinohradské tunely [p 5] | 1150 m | plánováno 2026 | plánováno 2033 |
| Praha hl. n. (částečně) – Praha-Libeň (mimo) | 5 km | 2004 | 2008 |
| Praha-Libeň (částečně) – Praha-Běchovice (včetně) | 9,7 km | 2006 | 2011 |
| Praha-Běchovice (mimo) – Úvaly (včetně) | 9 km | 2013 | 2016 |
| Úvaly (mimo) – Poříčany (mimo) | 15,1 km | 1993 | 1996 |
| Žst. Poříčany | 2,5 km | 1994 | 1997 |
| Poříčany (mimo) – Kolín zastávka | 19,7 km | 1997 (2020) | 1999 (01/2023) |
| Kolín zastávka – Kolín dílny (uzel Kolín) | 5,5 km | 2006 | 2010 |
| Kolín dílny – Záboří nad Labem (mimo) | 5,7 km | 2000 | 2002 |
| Záboří nad Labem (včetně) – Přelouč (mimo) | 18,6 km | 2002 | 2004 |
| Žst. Přelouč | 2,6 km | 1997 | 1998 |
| Přelouč (mimo) – Pardubice (mimo) | 10,3 km | 1999 | 2000 |
| Uzel Pardubice | 2,4 km | 24.9.2020 | plánováno 10/2024 |
| Pardubice (mimo) – Uhersko (mimo) | 16,9 km | 1999 | 2001 |
| Uhersko (včetně) – Choceň (mimo) | 15,7 km | 1993 (2029) | 1996 (2031) |
| Uzel Choceň | 2,5 km | 2003 | 2005 |
| Choceň (mimo) – Brandýs nad Orlicí (mimo) | 2,6 km | 2002 | 2002 |
| Brandýs nad Orlicí (včetně) – Ústí nad Orlicí (mimo) | 9,7 km | 30.4.2021 | 30.6.2023 |
| Uzel Ústí nad Orlicí | 1,5 km | 2013 | 2016 |
| Ústí nad Orlicí (mimo) – Česká Třebová (mimo) | 6,3 km | 2002 | 2004 |
| Uzel Česká Třebová | 5,4 km | plánováno 12/2024 | plánováno 2031 |
| Česká Třebová (mimo) – Krasíkov (včetně) | 22,6 km | 2002 | 2005 |
| Krasíkov (mimo) – Zábřeh na Moravě (včetně) | 13,2 km | 2004 | 2006 |
| Zábřeh na Moravě (mimo) – Červenka (včetně) | 24,2 km | 2005 | 2008 |
| Červenka (mimo) – Olomouc (mimo) | 16,3 km | 2002 | 2005 |
| Uzel Olomouc | 4 km | 2013 | 2016 |
| Olomouc (mimo) – Grygov (mimo) | 5,0 km | 2004 | 2005 |
| Grygov (včetně) – Přerov (mimo) | 2,6 km | 2005 | 2007 |
| Uzel Přerov; 1. stavba | 4,5 km | 2009 | 2014 |
| Uzel Přerov; 2. stavba | 04/2019 | 2023 | |
| Uzel Přerov; 3. stavba | plánováno 2026 | plánováno 2028 | |
| Přerov (mimo) – Hranice na Moravě (včetně) | 28,4 km | 1999 | 2002 |
| Hranice na Moravě (mimo) – Studénka (včetně) | 33,5 km | 2001 (01/2025) | 2004 (12/2027) |
| Studénka (mimo) – Ostrava hl. n. (mimo) | 17,1 km | 2001 | 2003 |
| Uzel Ostrava | 4,5 km | plánováno 2028 | plánováno 2034[6] |
| Ostrava hl. n. (část) – Ostrava-Hrušov | 1,5 km | 2001 | 2003 |
| Ostrava-Hrušov – Bohumín-Vrbice (mimo) | 2,6 km | 2008 | 2009 |
| Bohumín-Vrbice (včetně) – Bohumín (mimo) | 2,6 km | 2001 | 2002 |
| Uzel Bohumín | 2,9 km | 2003 | 2005 |
| Bohumín (mimo) – Dětmarovice (včetně) (– Petrovice u Karviné st. hr.) | 15,5 km | 2001 (2020) | 2002 (2024) |
| Dětmarovice (včetně) – Český Těšín (mimo) | 23 km | 2017 | 2019 |
| Český Těšín (včetně) – Bystřice nad Olší (mimo)[p 6] | 14 km | 2009 | 2016[7] |
| Bystřice nad Olší (včetně) – Mosty u Jablunkova st. hr. (Slovensko) | 17 km | 2007 | 2013[8] |
Poznámky
- Je sledována i 2. stavba (elektrizace), nicméně její případná realizace závisí na koordinaci s německou stranou.
- Součástí stavby uzlu Plzeň jsou ještě 4. a 5. stavba, ty už ale neleží na trase III. koridoru.
- Součástí stavby uzlu Plzeň jsou ještě 4. a 5. stavba, ty už ale neleží na trase III. koridoru.
- Součástí stavby uzlu Plzeň jsou ještě 4. a 5. stavba, ty už ale neleží na trase III. koridoru.
- Včetně jižního zhlaví stanice Praha hl.n.
- Stavba byla rozdělena na 2 části: 1. část Bystřice nad Olší - Český Těšín (mimo) a 2. část - žst. Český Těšín.
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads