Železniční trať Praha – Česká Třebová

Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.^[2] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná. Začátkem roku 2024 po trati jezdilo až 430 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).^[2]

Praha – Česká Třebová
Stát	Česko Česko
Číslo	001 (dálková doprava) 010 (Kolín – Česká Třebová) 011 (Praha–Kolín)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy, Leo Express, Metrans Rail, PKP Cargo International, RegioJet aj.
Technické informace
Délka	164 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3 kV DC
Maximální sklon	8 ‰
Minimální poloměr oblouku	305 m
Počet kolejí	2 (3 v úseku Poříčany – Praha-Libeň)
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 409,816 Praha Masarykovo nádraží tratě do Kladna a Děčína Praha hlavní nádraží Praha-Hrabovka (1872–1941) Jižní (1364 m) a Severní (1316 m) vítkovský tunel Praha-Karlín (1899–1957) trať do Prahy-Holešovic a Děčína tratě do Děčína, Všetat a Kolína depo Libeň 404,485 Praha-Libeň trať do Prahy-Malešic Praha-Hloubětín (1882–1976) býv. hradlo 401,372 Praha-Kyjebýv. hradlo 399,220 Praha-Dolní Počernicebýv. hradlo trať do Prahy-Malešic 397,000 Praha-Běchovice Praha-Běchovice nákladní n. 395,803 Praha-Běchovice střed 394,220 Odb Blatovbýv. hradlo 392,290 Praha-Klánovice býv. hradlo Štamberk 387,668 Úvaly viadukt Devět kanálů 384,012 Tuklatybýv. hradlo 381,516 Rostoklatybýv. hradlo býv. hradlo Štolmíř 377,030 Český Brod býv. hradlo Lstiboř 373,489 Klučov 371,094 Poříčany trať do Nymburka 366,825 Odb Tatce 366,351 Tatcepůvodně Milčice býv. hradlo trať do Kouřimi 363,144 Pečky 359,840 Odb Cerhenice 359,236 Cerhenicebýv. hradlo vlečka ŽZO Cerhenice 355,780 Velim 353,375 Nová Ves u Kolína Hr. Klavary vlečka Lučební závody 349,292 Kolín zastávka trať do Prahy přes Nymburk 347,739 Kolín trať do Ledečka 345,675 Kolín dílny trať do Havlíčkova Brodu Hr. Kolín nadjezd 341,096 Starý Kolínbýv. hradlo 337,400 337,100 změna staničení 336,950 Doubrava 336,302 Záboří nad Labem 335,212 Týnec nad Labem Hr. Kojice propust 332,209 Kojice Hr. Telčice 330,615 Chvaletice ~327,8 Trnávka v Čechách vlečka do elektrárny Chvaletice 326,172 Řečany nad Labem 322,664 Lhota pod Přeloučí 319,135 Přelouč trať do Prachovic 316,070 Valy u Přelouče 312,000 Pardubice-Opočínek 308,192 Pardubice-Svítkov trať Pardubice – Havlíčkův Brod trať do Hradce Králové 305,690 Pardubice hlavní nádraží 304,620 Pardubice centrum Chrudimka 303,450 Pardubice-Pardubičky 300,428 Pardubice-Černá za Bory 295,345 Kostěnice trať do Chrudimi 291,650 Moravany trať do Borohrádku 286,492 Uhersko Loučná 282,820 Sedlíšťka 279,661 Zámrsk 277,655 Dobříkov u Chocně 275,076 Sruby trať do Litomyšle trať do Týniště nad Orlicí 271,044 Choceň 270,400 Choceňský zářez 270,656 dříve Choceňský tunel Tichá Orlice 266,785 Brandýs nad Orlicí 262,315 Bezpráví (do roku 2021) 261,200 Odb Bezpráví 256,548 Ústí nad Orlicí trať do Letohradu Třebovka 255,300 Ústí nad Orlicí město Knapovecký potok 1938–45 st. hr. Protektorát/Říše[1] Hylváty 1938–45 st. hr. Říše/Protektorát Třebovka 250,890 Dlouhá Třebová estakáda Parník 249,074 Odb Parník trať směr Česká Třebová odjezdová skupina 245,878 Česká Třebová tratě do Brna a Přerova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha–Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2024).

Historie

Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.

Co vypovídají staré jízdní řády

Dopravní zatížení tratě mezi Prahou a Kolínem v pracovní dny

rok	provozovaná trať	počet vlaků na výjezdu z Prahy
1900	2 Praha – Česká Třebová – Vídeň	4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan)
1921 léto	1a Praha – Kolín	4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
1928/29 zima	1a Praha – Kolín	5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1937/38 zima	1a Praha – Český Brod – Kolín	7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan)
1944/45	501a Praha – Český Brod – Kolín	5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček)
1945/46	1a Praha – Český Brod – Kolín	6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček)
1959/60	1a Praha – Kolín	15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1988/89	011 Praha – Kolín	25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan)
2002/03	011 Praha – Kolín	29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
2012/13	011 Praha – Kolín	60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Českého Brodu)
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Dopravní zatížení tratě mezi Kolínem a Českou Třebovou v pracovní dny

rok	provozovaná trať	počet vlaků
1900	2 Praha – Česká Třebová – Vídeň	4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň)
1921 léto	1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob	7 R, 9 Os
1928/29 zima	1 Praha – Brno – Břeclav	9 R, 10 Os
1937/38 zima	1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob	13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1944/45	501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	6 R, 8 Os
1945/46	1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	9 R, 9 Os
1959/60	1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1988/89	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	21 R + 3 R Pardubice – Česká Třebová Třebová, 16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová
2002/03	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	32 R + 1 R Pardubice – Česká Třebová, 18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová
2012/13	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	75 R, 21 Os
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Důležité železniční uzly

Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.

Modernizace

V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.^[3] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.^[4]

Navazující tratě

Poříčany

• Železniční trať Poříčany–Nymburk

Pečky

• Železniční trať Pečky – Bošice – Bečváry/Kouřim

Kolín

• Železniční trať Kolín–Ledečko
• Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod
• Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Přelouč

• Železniční trať Přelouč–Prachovice

Pardubice hlavní nádraží

• Železniční trať Pardubice–Liberec
• Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod

Moravany

• Železniční trať Chrudim–Borohrádek

Choceň

• Železniční trať Choceň–Litomyšl
• Železniční trať Velký Osek – Choceň

Ústí nad Orlicí

• Železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie

Česká Třebová

• Železniční trať Brno – Česká Třebová
• Železniční trať Česká Třebová – Přerov

Fotogalerie

• 
  pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
• 
  Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
• 
  Děličník
• 
  Napínák a rychlostníky
• 
  Vítkovský tunel
• 
  Návěstidla v tunelu
• 
  Nové spojení
• 
  Zhlaví směr Dlouhá Třebová
• 
  Ústecko-orlické zhlaví

Stanice a zastávky

• 
  stanice Praha Masarykovo nádraží
• 
  stanice Praha hlavní nádraží
• 
  stanice Praha-Libeň
• 
  zastávka Praha-Kyje
• 
  zastávka Praha-Dolní Počernice
• 
  stanice Praha-Běchovice
• 
  zastávka Praha-Běchovice střed
• 
  zastávka Praha-Klánovice
• 
  stanice Úvaly
• 
  zastávka Tuklaty
• 
  zastávka Rostoklaty
• 
  stanice Český Brod
• 
  zastávka Klučov
• 
  stanice Poříčany
• 
  zastávka Tatce
• 
  stanice Pečky
• 
  zastávka Cerhenice
• 
  stanice Velim
• 
  zastávka Nová Ves u Kolína
• 
  zastávka Kolín zastávka
• 
  stanice Kolín
• 
  zastávka Starý Kolín
• 
  stanice Záboří nad Labem
• 
  zastávka Týnec nad Labem
• 
  stanice Řečany nad Labem
• 
  stanice Přelouč
• 
  zastávka Valy u Přelouče
• 
  zastávka Pardubice-Opočínek
• 
  zastávka Pardubice-Svítkov
• 
  stanice Pardubice hlavní nádraží
• 
  zastávka Pardubice-Pardubičky
• 
  zastávka Pardubice-Černá za Bory
• 
  stanice Moravany
• 
  stanice Uhersko
• 
  stanice Zámrsk
• 
  stanice Choceň
• 
  stanice Brandýs nad Orlicí
• 
  zastávka Bezpráví (zrušena)
• 
  stanice Ústí nad Orlicí
• 
  zastávka Ústí nad Orlicí město
• 
  stanice Dlouhá Třebová
• 
  stanice Česká Třebová

Osobní doprava

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.

Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 162 nebo 163 a řídicím vozem Bfhpvee²⁹⁵, jen několik je vedeno jednotkou 471.

Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.

Tarif

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Přelouč využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Jednotlivé jízdenky je v úseku Praha–Kolín nutno označit před nástupem do vlaku v automatu umístěném na nástupišti.^[5]

Odkazy

Reference

1. Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
2. Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 31. březen 2023 [online]. Správa železnic [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
3. Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine., SŽDC, SUDOP Praha, 2009
4. Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
5. Železnice v PID [online]. pid pražská integrovaná doprava, rev. 2023-06-11 [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-08-11.

Související články

• Železniční doprava v pražské aglomeraci
• První železniční koridor
• Nové spojení
• Pražský železniční uzel
• Středočeská integrovaná doprava

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – Česká Třebová na Wikimedia Commons
• České dráhy, a.s.
• České dráhy
• Jízdní řád (Praha –) Kolín – Česká Třebová
• Jízdní řád Česká Třebová – Kolín (– Praha)
• Informace o trati na ZelPage.cz
• Železniční trať 010: tragické protnutí lidské práce a osudu, VTM, Petra Myslínová Cejpková, 23.9.2012
• Historie železničních tratí
• Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

Portály: Česko | Železnice