Návaznost olomouckého biskupství na jeden ze tří biskupských stolců, zřízených po roce 898 v rámci obnovení moravsko-panonské církevní provincie, je sporná. O olomouckých biskupech z 10. a 11. století až do roku 1063 jsou jen útržkovité zmínky v pramenech, datace je orientační. Jedním z prvních seznamů olomouckých biskupů je Granum catalogi praesulum Moraviae z první poloviny 15. století.
Nejstarší verze znaku olomouckého biskupství Znak olomoucké arcidiecéze V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Od té doby je olomoucký arcibiskup je také metropolitou moravským, který stojí v čele moravské církevní provincie .
869 –885 svatý Metoděj – moravský arcibiskupbiskup Wiching , který roku 890 z Velké Moravy odešel (někdy je uváděn svatý Gorazd )
arcibiskup a tři biskupové vysvěceni 899
898/900–? biskup z Říma 914–932 Jan (?) uprázdněno (?) 942–947 Silvestr (?), † 961 947–976 spojeno s biskupstvím v Řezně (?) 976–981 Vratislav (?) 981–991 spojeno s biskupstvím v Řezně (?) 991–1063 spojeno s biskupstvím v Praze (?)
1086–1088 spojeno s biskupstvím v Praze (?) 1096–1099 Jindřich (?) 1416–1418 (Aleš z Březí ) – prosazoval ho Václav IV. , ale biskupem se nikdy nestal, v l.1418/20–1442 (do smrti) biskup v Litomyšli 1483/1484–1490 Jan Filipec z Prostějova (administrátor biskupství nikdy nepotvrzený papežem, současně varadínský biskup)1487–1489 Jan XIV. Vitéz (jmenovaný papežem, ale funkci nevykonával; současně sremský biskup) a administrátor diecéze vídeňské 1489–1493 kardinál Ardicino della Porta mladší (jmenovaný papežem, v Olomouci nikdy nebyl, úřad prakticky nevykonával)1493–1497 kardinál Jan XV. Borgia (jmenovaný papežem, v Olomouci nikdy nebyl, úřad prakticky nevykonával)Znak olomouckého biskupství a arcibiskupství – polepšení Rudolfa II.
1777–1811 kardinál Antonín Theodor Colloredo-Waldsee , hrabě
1811–1819 kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff , hrabě
1819–1831 kardinál Rudolf Jan , arcivévoda rakouský
1832–1836 Ferdinand Maria Chotek , hrabě (od 1817 olomoucký pomocný biskup, 1831–1832 biskup tarnówský)
1836–1853 kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
1853–1892 kardinál Bedřich z Fürstenberka , lankrabě
1893–1904 Theodor Kohn (přinucen k rezignaci)
1904–1915 kardinál František Saleský Bauer (13. května 1904 jmenován, 19. června 1904 intronizován , 27. listopadu 1911 kreován kardinálem, 25. listopadu 1915 zemřel)
1916–1920 kardinál Lev Skrbenský z Hříště (18. ledna 1916 zvolen kapitulou, 5. května 1916 přeložen z pražského arcibiskupství , 2. července 1916 intronizován , 29. září 1920 rezignoval)
1921–1923 Antonín Cyril Stojan (10. března 1921 jmenován, 3. dubna 1921 intronizován , 29. září 1923 zemřel)
1923–1947 Leopold Prečan (10. listopadu 1923 jmenován, 30. prosince 1923 intronizován , 2. března 1947 zemřel)
1948–1961 Josef Karel Matocha (23. března 1948 jmenován, 2. května 1948 intronizován , 2. listopadu 1961 zemřel, od roku 1950 v internaci a bez možnosti vykonávat svůj úřad);
biskup Josef Vrana (apoštolský administrátor 1973–1987)
1989–1991 František Vaňák (21. prosince 1989 jmenován, 17. března 1990 intronizován , 14. září 1991 zemřel)
1992–2022 Jan Graubner (28. září 1992 jmenován, 7. listopadu 1992 intronizován , 13. května 2022 jmenován arcibiskupem pražským[1]
2024–dosud Josef Nuzík (9. února 2024 jmenován)
Martin z Brna 1304–1324 františkán z BrnaDětřich z Portic (Theodoricus Kagelwit) 1347 cisterciákVilém z Kolína 1442–1482 augustinián-eremitaOndřej Wismann 1482–1501 augustinián-eremitaKonrád Altheimer z Vaserburgu 1498Martin Göschl 1509–1529Martin Přemyslovic OPraem 1547–1549 opat na Hradisku u Olomouce Václav 1551–1561 cisterciák, opat žďárskýMelchior Pyrnesius z Pyrnu 1603–1607Jan Křtitel Civalli 1608–1617Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat 1618–1628Caesar Nardus z Montopole 1629–1632Filip Fridrich Breuner 1630–1639, poté biskup vídeňský Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu (pomocný biskup pasovský), 1637–1642Kašpar Karas z Rhomsteinu , 1640–1646Zikmund Miutini ze Spillimbergu 1639–1650Jan Gobbar 1652–1665, † 11.III.1665 v OlomouciBernard Bredimus 1665–1668, nepotvrzen ŘímemOndřej Dirre 1668–1669, † 21.11. 1669 v BrněJan Josef Breuner 1670–1695, pak arcibiskup pražský (1695–1710)František Antonín von Losenstein (koadjutor ) 1690–1692Ferdinand Schröffel ze Schröffenheimu 1696–1702František Julián von Braida 1703–1727Otto Honorius hrabě z Egkhu a Hungersbachu 1729–1748Jan Karel Leopold von Scherffenberg 1749–1771Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels 1771–1776Matyáš František Chorinský z Ledské (1775–1777, předtím pomocný biskup královéhradecký , pak první biskup brněnský )Karel Godefried von Rosenthal 1779–1800Alois Josef Krakovský z Kolovrat (1801–1812), od r. 1812 biskup královéhradecký , 1830 arcibiskup pražský Ferdinand Maria Chotek (1817 –1830 , pak biskup tarnovský (1830–1832), poté arcibiskup olomouckýRudolf von Thyssebaert (1832 –1868 †)František Antonín Gindl (1831, pak sídelní biskup brněnský )Alois Josef Schrenk (1837–1838), od r. 1838 arcibiskup pražský Antonín Arnošt Schaffgotsche (1839–1841), od r. 1841 biskup brněnský Ignaz Feigerle (do 1851)Gustav de Belrupt-Tyssac (1880–1895)Jan Weinlich (1904–1905 †)Karel Wisnar (nar. 1852, bisk. 1904–1925†)Vilém Blažek (nar. 1837, 1906–1912†)Josef Schinzel (1922 –1944 †)Jan Stavěl (1927–1938†)Stanislav Zela (nar. 1893, 1941 –1969 †, 1950 –1963 vězněn, poté v internaci bez státního souhlasu)Josef Martin Nathan (1943 –1947 †)František Tomášek (1949–1965), pak arcibiskup pražský Jan Graubner (1990 –1992 , pak arcibiskup)Josef Hrdlička (1990 –2017 )Josef Nuzík (2017 –2024 , pak arcibiskup)Antonín Basler (od 2017 )
Literatura
ZUBER, Rudolf . Osudy moravské církve v 18. století. I . Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s.ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II . Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. ISBN 80-7266-156-6 Jiří Gottwald – Jan Sulovský (reds.), Z dějin arcibiskupství olomouckého. Série pořadů ČRo Olomouc r. 1997 , Olomouc, MCM 1997, 61–63. 
