Lev Skrbenský z Hříště

Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice^[1] – 24. prosince 1938 Dlouhá Loučka u Uničova) byl moravský šlechtic z rodu Skrbenských z Hříště a římskokatolický duchovním na Moravě a v Čechách. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (1899–1916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).

Jeho Eminence Lev kardinál Skrbenský
29. pražský arcibiskup 9. olomoucký arcibiskup 17. primas český
Lev Skrbenský z Hříště
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Předchůdce	František Schönborn
Nástupce	Pavel Huyn
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1889
Biskupské svěcení	1899
Kardinálská kreace	1901
Osobní údaje
Datum narození	12. června 1863
Místo narození	Hukovice,
Datum úmrtí	24. prosince 1938 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí	Dlouhá Loučka u Uničova (Langendorf),
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava v Olomouci
Rodiče	Filip Skrbenský z Hříště, Leonie Czeike z Badenfeldu
Příbuzní	Hans Skrbenský z Hřiště (bratr)
Povolání	Římskokatolický duchovní
Alma mater	Papežská univerzita Gregoriana
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Znak kardinála Skrbenského na zdi Brajnerova dvora u Horní Cerekve

Lev Skrbenský pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Skrbenských z Hříště. Narodil se 12. června 1863 na zámku v Hukovicích jako druhorozené dítě. Dětství strávil na zámku v Dřevohosticích, který matka roku 1877 zdědila po smrti své ovdovělé matky, baronky von Badenfeld, rozené hraběnky Erdődyové, která zemřela rok před tím.

Gymnazijní studia započal na státním gymnáziu u benediktinů v Kremsmünsteru. Studoval pak na gymnáziu v Kroměříži, kde složil maturitní zkoušku. Na popud svých rodičů studoval právo v Innsbrucku, odkud pak za dva roky přešel do služby u šestého dragounského pluku se sídlem v Brně. Později se přihlásil do arcibiskupského semináře v Olomouci a posléze studoval církevní práva na Gregoriánské univerzitě a Animě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1889.

Poté působil jako kaplan v Dubu nad Moravou, Moravské Ostravě a Uherském Ostrohu, a v roce 1895 se stal farářem v Melči.

Roku 1899 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a téhož roku byl také zvolen do funkce pražského arcibiskupa. V roce 1901 byl jmenován kardinálem, jeho titulárním kostelem byl chrám Santo Stefano Rotondo al Celio.

Velmi si oblíbil krajinu na Rožmitálsku, proto nechal v letech 1903–1904 přestavět myslivnu v Roželově na zámeček, který sloužil jako arcibiskupské letovisko namísto zámku Rožmitál.^[2] Také dal podnět k přestavbě rožmitálského kostel svatého Jana Nepomuckého na náměstí jehož přestavbu navrhl architekt Josef Fanta.^[3]

V průběhu 1. světové války vyjádřil císař František Josef I. nespokojenost s jeho nedostatečně burcujícím postojem ve věcech válečných a přinutil jej přejít do úřadu arcibiskupa olomouckého. V roce 1920 na tuto funkci rezignoval. Pobýval na zámku v Horní Dlouhé Loučce, kde na Štědrý den roku 1938 zemřel. Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci.^[4]

Snažil se zavést v arcidiecézi v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu bránil v realizaci jeho plánu. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie.

Liturgické knihy

Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:

• Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis (1916) Dostupné online
• Officia propria provinciae Pragensis (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů breviáře)