František Schönborn

František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (Franz de Paula, 24. ledna 1844 Praha^[1] – 25. června 1899 Sokolov^[2]) byl pátý biskup českobudějovický (1883–1885) a posléze 28. arcibiskup pražský (1885–1899). Kardinálem se stal 24. května 1889. Pocházel ze šlechtického rodu Schönbornů.

Jeho Eminence František kardinál Schönborn
5. českobudějovický biskup 28. pražský arcibiskup 16. primas český
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Jmenování	27. července 1885
Předchůdce	Bedřich Schwarzenberg (Arcidiecéze pražská)
Nástupce	Lev Skrbenský z Hříště (Arcidiecéze pražská)
Titulární kostel	Santi Giovanni e Paolo
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	12. srpna 1873
Biskupské svěcení	18. listopadu 1883 světitel Bedřich Schwarzenberg 1. spolusvětitel Josef Jan Evangelista Hais 2. spolusvětitel Emanuel Jan Schöbel
Kardinálská kreace	24. května 1889 kreoval Lev XIII.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup českobudějovický (1883-1885)
Zúčastnil se	Papežské konzistoře v květnu 1889
Osobní údaje
Rodné jméno	František z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu (Franz de Paula Kardinal Graf von Schönborn-Buchheim-Wolfsthal)
Datum narození	24. ledna 1844
Místo narození	Praha, Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	25. června 1899 (ve věku 55 let)
Místo úmrtí	Falknov -Sokolov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Rodiče	otec: Erwein Damian Hugo hrabě von Schönborn-Wiesentheid matka: Christina Maria Josefa hraběnka von Brühl
Blízká osoba	bratr: Friedrich Schönborn Vojtěch Schönborn Karel Schönborn sestra: Anna Schönborn Elisabeth Schönborn Paula Schönborn
Příbuzní	Vojtěch Josef ze Schönbornu, Friedrich Schönborn a Karel Bedřich ze Schönbornu (sourozenci)
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
Alma mater	Papežská univerzita Gregoriana (1874–1875) Univerzita Karlova Univerzita Innsbruck (1870–1874)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po narození byl pokřtěn jako František z Pauly Maria Karel Ervín Pavel. Po gymnaziálních studiích hrabě Schönborn vystudoval práva v Praze. V roce 1866 se zúčastnil bitvy u Náchoda, v níž byl těžce raněn, po vyléčení se rozhodl studovat teologii. Studoval v Innsbrucku a Římě, kněžské svěcení obdržel 12. srpna 1873 a o dva roky později získal doktorát teologie.

V letech 1875–1879 byl kaplanem v Plané u Mariánských Lázní, poté se stal vicerektorem (1879) a ještě později rektorem (1882) pražského arcibiskupského semináře.

Dne 22. srpna 1883 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen byl 18. listopadu a intronizován 25. listopadu).

Dne 21. května 1885 byl jmenován arcibiskupem pražským.

V roce 1888 financoval výstavbu rozhledny na vrchu Třemšín, která byla po něm pojmenována Schönbornova. Navázal tak na svého předchůdce arcibiskupa Viléma Florentina Salma ze Salmu, který na přelomu 17. a 18. století nechal na Třemšíně vybudovat první stezku s vyhlídkovou plošinou. ^[3]

Konec života a smrt

Zemřel na své vizitační cestě po farnostech své diecéze na zámku hraběte z Nostic v Sokolově.

Zápis v úmrtní matrice uvádí jeho tituly: Jeho Eminence, vysoce ctěný pan, kníže-arcibiskup pražský František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, rozený legát apoštolské stolice v Království českém a v diecezích bamberské, míšeňské a řezenské, skutečný tajný rada jeho veličenstva, rytíř řádu sv. Štěpána, kancléř obou teologických fakult c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktor posvátné teologie.

Pohřben byl v pražské katedrále sv. Víta.