Ferdinand Maria Chotek (8. září 1781 Vídeň – 5. září 1836 Praha) byl příslušník starého českého šlechtického rodu Chotků z Vojnína, biskup tarnovský (1831–1832) a čtvrtý arcibiskup olomoucký (1832–1836).
Jeho knížecí Milost Ferdinand Maria Chotek | |
---|---|
4. arcibiskup olomoucký | |
litografie Ferdinanda Maria Chotka jako olomouckého arcibiskupa | |
Období služby | 1832–1836 |
Předchůdce | Rudolf Jan |
Nástupce | Maxmilián Josef Sommerau-Beckh |
Znak | |
Svěcení | |
Služby |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 8. září 1781 |
Místo narození | Vídeň Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 5. září 1836 (ve věku 54 let) |
Místo úmrtí | Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | kaple svatého Kříže |
Rodiče | Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Marie Sidonie z Clary-Aldringenu |
Příbuzní | Jan Nepomuk Rudolf Chotek z Chotkova a Karel Chotek z Chotkova (sourozenci) |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Ferdinand Maria Chotek byl vysvěcen na kněze 29. prosince 1805 a 14. dubna 1817 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem ptolemájským. Vysvěcen byl 1. června téhož roku, svěcení provedli olomoucký arcibiskup Maria Tadeáš Trauttmansdorff a brněnský biskup Václav Urban Stuffler. V roce 1831 byl jmenován tarnovským biskupem, ale krátce poté zemřel olomoucký arcibiskup Rudolf Jan a Ferdinand Maria Chotek byl v roce 1832 jmenován jeho nástupcem. Zemřel v Praze na choleru.
Literatura
- Cerman Ivo, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, NLN, Praha 2008.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Maria Chotek z Chotkova na Wikimedia Commons
- F. M. Ch. na catholic hierarchy
biskup tarnovský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Grzegorz Tomasz Ziegler |
1831–1832 Ferdinand Maria Chotek |
Nástupce: Franciszek de Paula Pisztek |
4. arcibiskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Rudolf Jan |
1832–1836 Ferdinand Maria Chotek |
Nástupce: Maxmilián Josef Sommerau-Beckh |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.