olomoucký biskup From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan řečený „Volek“ (okolo roku 1290 – 27. září 1351), celým jménem Jan VII. Volek, byl nemanželský syn českého krále Václava II. a jinak neznámé Anežky. Od roku 1334 až do své smrti byl biskupem olomouckým.[1]
| Důstojný (Venerabilis) Jan VII. řečený Volek | |
|---|---|
| Biskup olomoucký | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | olomoucká |
| Sídlo | Olomouc |
| Uveden do úřadu | 1334 |
| Předchůdce | Jindřich Berka z Dubé |
| Nástupce | Jan VIII.Očko z Vlašimi |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 2. tisíciletí |
| Datum úmrtí | 27. září 1351 |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Místo pohřbení | v pustiměřském klášterním kostele – rotundě sv. Pantaleona. |
| Rodiče | Václav II. Anežka |
| Příbuzní | Václav III. Český, Eliška Přemyslovna, Anna Přemyslovna, Markéta Přemyslovna, Anežka Přemyslovna a Anežka Přemyslovna (sourozenci) |
| Povolání | probošt, katolický kněz a katolický biskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poté, co byl roku 1306 zavražděn Volkův polorodý bratr Václav III., se Jan Volek sblížil se šlechtou. Toto spojenectví mu napomohlo v roce 1319 k úřadu probošta vyšehradského a s ním spojenému postavení kancléře českého království.[2] Dříve zastával i další církevní úřady, ale jen nižší.
V letech 1322–1323 musel pobývat v exilu, protože ho král Jan Lucemburský podezíral ze zrady a spiknutí s královnou Eliškou. Ale po roce se s ním Jan usmířil a vrátil Volka do úřadu. Díky funkci kancléře byl spíše diplomatem a politikem, než duchovním. Od října 1327 měl Volek papežský dispens, aby mohl přijmout biskupský úřad bez ohledu na svůj nelegitimní původ.[3] Kancléřem zůstal do roku 1334, kdy musel rezignovat právě kvůli biskupské funkci, protože se uvolnilo biskupství olomoucké. Funkci kancléře fakticky vykonával až do roku 1335 a měl podíl na vypracování trojstranné vyšehradské smlouvy v uherském Visegrádu.
V roce 1333 byl ve skupině české šlechty, která přivedla mladého kralevice Karla (IV.) z Itálie do vlasti. Karel si se svým nevlastním strýcem rozuměl a dosadil jej do funkce biskupa olomouckého. Jan s Karlem spolupracoval i po jeho nástupu na český trůn, a byl několikrát pověřen správou Moravy za Karlovy nepřítomnosti a mimo jiné také dopravou říšských korunovačních klenot do Čech. Za jeho panování se Olomoucké biskupství stalo přímým lénem České koruny a veškeří olomoučtí biskupové se stali královými leníky.
Jan Volek byl zakladatelem kláštera v jihomoravské Pustiměři dne 30. září 1340.[2] Tato fundace byla určena k uctění památky Elišky Přemyslovny a měla sloužit ke spáse duše její a jejích předků. Spolufundátorem byl markrabě Karel, který věnoval novému klášteru další statky. V Karlově listině také vystupuje jistá Alžběta jako první pustiměřská abatyše. Byla to Volkova neteř, nemanželská dcera Václava III., poslední Přemyslovna z hlavní panovnické větve.
V roce 1349 na první provinční synodě prosadil slavení svátku sv. Cyrila a Metoděje jako patronů Moravy ke dni 9. března.[2]
Biskup Jan VII. Volek byl pochován 27. září 1351 v pustiměřském klášterním kostele – rotundě sv. Pantaleona.
.JPG)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
